Kyjev/Moskva/Londýn/Oslo - Spojené státy a Izrael uvrhávají Blízký východ do propasti nekontrolované eskalace, varovala dnes ruská diplomacie v reakci na americko-izraelskou vojenskou operaci proti Teheránu. Spojené státy a Izrael vyzvala, aby okamžitě útoky na Írán ukončily.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov později v telefonátu se svým íránským protějškem odsoudil "ničím nevyprovokovaný ozbrojený útok USA a Izraele na Írán", zatímco íránský ministr Abbás Arakčí jej informoval o krocích k odražení agrese a o plánech na naléhavé svolání Rady bezpečnosti OSN. Rusko je připraveno i v RB OSN napomoci k mírovému urovnání, ujistil Lavrov.
"Požadujeme okamžitý návrat na cestu politického a diplomatického urovnání," zdůraznila podle agentur Moskva a ujistila, že Rusko je připraveno pomoci při hledání mírových řešení založených na mezinárodním právu, vzájemném respektu a rovnováze zájmů.
Poté, co Rusko v únoru 2022 v rozporu s mezinárodním právem zahájilo rozsáhlou vojenskou invazi na sousední Ukrajinu, stal se Írán pro Moskvu klíčovým partnerem a dodavatelem některých zbraňových systémů.
"Záměry agresorů jsou jasné a byly deklarovány zcela otevřeně: zničit ústavní řád a vedení nežádoucího státu, který se odmítl podřídit diktátu síly a hegemonie," uvedla nyní ruská diplomacie k americko-izraelské operaci proti Íránu. Údery má Moskva za "předem plánovaný a nevyprovokovaný akt ozbrojené agrese proti suverénnímu a nezávislému členskému státu OSN, který je v rozporu se základními principy a normami mezinárodního práva".
Rusko tvrdí, že Washington a Tel Aviv se opět pustily do "nebezpečného dobrodružství", které rychle přibližuje region k humanitární, ekonomické a možná i radiologické katastrofě. Moskva varovala také před "závažnými důsledky těchto neuvážených kroků pro globální režim nešíření jaderných zbraní" - motivy Washingtonu a Tel Avivu nemají podle ní s nešířením jaderných zbraní nic společného a "ve skutečnosti povzbuzují země po celém světě k získávání stále sofistikovanějších prostředků k boji proti vznikajícím hrozbám".
Íránský lid potřebuje pomoc, aby svrhl režim, míní prezident Zelenskyj
"Myslím, že lidé v Íránu potřebují pomoc, aby změnili současný režim, který chce otevřeně útočit na jiné země a způsobuje spoustu škod. Tento režim je u moci už mnoho let. Lidé nemají žádná práva, lidé mizí, jsou zabíjeni a popravováni po tisících. Podpořil bych operaci proti režimu, ne proti lidu. To je velký rozdíl," řekl Zelenskyj televizi Sky News podle prezidentské kanceláře.
Lídři institucí EU v reakci na útok na Írán zmínili potřebu chránit civilisty
K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a plnému dodržování mezinárodního práva dnes v souvislosti s vývojem po ranním útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zdůraznili také nesmírnou důležitost zajištění jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Mluvčí Severoatlantické aliance Allison Hartová uvedla, že NATO sleduje vývoj v Íránu a v celém regionu.
Von der Leyenová a Costa také ve svém prohlášení připomínají rovněž sankce, které EU přijala vůči Íránu. "Evropská unie přijala rozsáhlé sankce v reakci na jednání vražedného íránského režimu a revolučních gard a důsledně podporuje diplomatické úsilí zaměřené na řešení jeho jaderného a balistického programu," uvedli.
Evropská unie je dlouhodobým kritikem teheránského režimu a už v minulosti zavedla řadu sankcí vůči Teheránu kvůli jeho jadernému programu.
Norsko kritizuje útok na Írán, Francie žádá svolání RB OSN
Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide uvedl, že je hluboce znepokojen útoky Izraele a Spojených států na Írán, a vyzval k diplomatickému řešení situace. Informovala o tom agentura Reuters. Prezident Emanuel Macron varoval před eskalací konfliktu a oznámil, že Francie žádá o naléhavé svolání Rady bezpečnosti OSN. Británie v reakci na vojenské údery vyjádřila své obavy z možného vyústění v širší konflikt na Blízkém východě. Španělský premiér Pedro Sánchez řekl, že s akcí USA a Izraele nesouhlasí.
Polský prezident Karol Nawrocki o konfliktu na Blízkém východě prohlásil, že díky komunikaci se spojenci vědělo Polsko o vojenských akcích Spojených států a Izraele proti Íránu včas. Polský premiér Donald Tusk na síti X zároveň ujistil, že polští občané na území Íránu jsou v současnosti v bezpečí.
Norský ministr Eide byl ve svém vyjádření pro agenturu Reuters vůči postupu USA a Izraele kritický. "Izrael tento útok popisuje jako preventivní, ale to není v souladu s mezinárodním právem. Preventivní útoky vyžadují bezprostřední hrozbu," napsal ministr.
"Nynější eskalace je nebezpečná pro všechny. Musí přestat. Íránský režim musí pochopit, že nyní nemá jinou možnost, než se zapojit do jednání o ukončení svého jaderného a raketového programu, jakož i o akcích destabilizujících region. To je naprosto nezbytné pro bezpečnost všech na Blízkém východě," napsal Macron.
Zdůraznil také, že íránský lid musí dostat možnost svobodně si budovat svou budoucnost. Masakry diskvalifikovaly islámský režim a je nezbytné, aby se rozhodování se vrátilo do rukou lidí, dodal francouzský prezident s odkazem na nedávné krvavé potlačení rozsáhlých protirežimních protestů v zemi.
Negativně se k situaci vyjádřilo také Španělsko prostřednictvím premiéra Sáncheze a jeho příspěvku na síti X. Sánchez uvedl, že útok na Írán je eskalací konfliktu, která přispívá k nejistému a nepřátelskému mezinárodnímu řádu, a vyzval k okamžitému uklidnění situace a obnově jednání. Dále požádal obě strany, aby dodržovaly mezinárodní právo. "Je načase obnovit dialog a dosáhnout trvalého politického řešení pro tento region," dodal premiér.
Ke konfliktu se vyjádřila také Británie. "Nechceme, aby došlo k dalšímu eskalaci do širšího regionálního konfliktu," řekl mluvčí britské vlády a uvedl, pro vládu je prioritou bezpečí britských občanů v regionu. Zdroje agentury AFP uvedly, že ačkoliv má Británie na Blízkém východě řadu vlastních vojenských kapacit, do útoků na Írán nezasáhla. Britské ministerstvo zahraničí na síti X dále vyzvalo občany Británie v Bahrajnu, Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátech, aby okamžitě vyhledali úkryt, protože byly v těchto zemích hlášeny raketové útoky.
Polsko se k samotné operaci dosud oficiálně nevyjádřilo a prostřednictvím prezidenta pouze oznámilo, že komunikuje se svými spojenci a o jejich krocích. "Jsem průběžně informován o dnešních útocích na cíle v Íránu. Prostřednictvím aliančních a koaličních komunikačních kanálů jsme byli informováni o vojenských akcích Izraele a USA," napsal na síti X polský prezident s tím, že jeho prioritou je bezpečnost Poláků na Blízkém východě.
O komunikaci se spojenci informoval také polský premiér Tusk. "Obdržel jsem zprávy z ministerstva obrany a ministerstva zahraničních věcí ohledně izraelského a amerického útoku na Írán," napsal na X. "V současné době jsou naši občané, včetně zaměstnanců polského velvyslanectví v Teheránu, v bezpečí, ale jsme připraveni na různé scénáře," dodal polský premiér.
Ke konfliktu se vyjádřilo také německé ministerstvo zahraničí, které uvedlo, že situaci v regionu pečlivě sleduje. Ministerstvo dále dodalo, že je v kontaktu s pracovníky velvyslanectví v Íránu, Izraeli a dalších zemích v regionu.
