MF zhoršilo odhad růstu ekonomiky v příštím roce na dvě procenta

foto Sklad a distribuční centrum. Ilustrační foto.

Praha - Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v příštím roce na dvě procenta. Letos počítá s růstem o 2,5 procenta. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo MF. V červencové prognóze úřad počítal letos s růstem o 2,5 procenta a příští rok o 2,3 procenta, následně v srpnu MF odhad upravilo na 2,4 procenta letos a 2,2 procenta příští rok. MF očekává letos přebytek veřejných financí 0,3 procenta HDP. V roce 2021 se veřejné finance dostanou do schodku, vyplývá z fiskálního výhledu.

Zhoršení odhadu pro příští rok souvisí podle prognózy s rizikem ohledně ekonomického vývoje v zahraničí. Letos i příští rok by přitom měl být ekonomický růst podle MF tažen výdaji domácností na spotřebu podpořených rychlým růstem mezd.

Hlavní riziko vývoje v zahraničí představují nadále odchod Velké Británie z EU, nicméně MF neočekává brexit bez dohody. Dalším rizikem je podle MF nárůst protekcionismu, výraznější zpomalení ekonomického růstu v Německu nebo Číně nebo možná eskalace problémů italského bankovního sektoru. V případě domácího vývoje vidí úřad rizika v napjatém trhu práce, růstu cen nemovitostí a strukturálních změnách v automobilovém průmyslu souvisejících s přijatými emisními normami.

Naopak rychlejší růst ekonomiky proti odhadům by mohl ve střednědobém horizontu způsobit plánovaný nákup armádní techniky za 80 miliard korun, který by podle MF ovlivnil růst investic.

Odhad inflace MF v nové prognóze zvýšilo. Inflaci letos nově čeká 2,8 procenta a příští rok 2,6 procenta. V červencové prognóze počítalo letos s inflací 2,5 procenta a příští rok 2,2 procenta. V srpnové aktualizaci pak úřad odhad inflace zvýšil na 2,7 procenta letos a 2,4 procenta příští rok. Loni spotřebitelské ceny stouply o 2,1 procenta.

Odhad vývoje kurzu koruny ministerstvo v nové prognóze pro letošek i příští rok mírně zhoršilo. Nově tak očekává letos průměrný kurz 25,70 Kč/EUR a příští rok posílení na 25,50 Kč/EUR.

Česká národní banka v srpnové prognóze letos očekává růst české ekonomiky o 2,6 procenta a příští rok o 2,9 procenta. Nové odhady vývoje ekonomiky zveřejní ČNB dnes odpoledne. 

Odhady ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z červencové predikce): 

2018 odhad 2019 odhad 2020
HDP 3 2,5 (2,5) 2,0 (2,3)
Průměrná míra inflace 2,1 2,8 (2,5) 2,6 (2,2)
Nezaměstnanost (VŠPS) 2,2 2,0 (2,2) 2,2 (2,3)

 

Zdroj: MF

MF: Veřejné finance se v roce 2021 dostanou do schodku

Ministerstvo financí očekává, že letos veřejné finance skončí v přebytku 0,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Přebytek by se měl v poměru k HDP dále snížit a v roce 2021 se veřejné finance dostanou do schodku. Vyplývá to z dnes zveřejněného Fiskálního výhledu České republiky. Loni veřejné finance skončily v přebytku 1,1 procenta HDP, což byla šestá nejlepší hodnota v EU. Unie požaduje, aby schodek veřejných financí byl pod třemi procenty HDP.

"Jednou z příčin tohoto vývoje je postupné ochlazování ekonomické aktivity spojené s vlivem vnějšího prostředí," uvádí dokument.

Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň upozornil, že zpráva sice mluví o přebytkovém hospodaření, ale až po započítání hospodaření samospráv a zdravotních pojišťoven. "V konjunktuře, kterou stále zažíváme, má vykazovat přebytek samotný státní rozpočet, hlavně ze dvou důvodů. Aby snížil výdaje na dluhovou službu, až úrokové sazby opět vzrostou, a aby si mohl dovolit případné deficity, až se ekonomika skutečně ochladí," uvedl.

Bartoň dále uvedl, že se navíc rok od roku zhoršuje struktura rozpočtu kvůli růstu podílu povinných výdajů. "Státní finance jsou na ochlazení připravené hůře, nikoli lépe. A tuto špatnou strukturu nezlepšuje ani daňový balíček," dodal.

Celkový vládní dluh by se podle výhledu MF měl zlepšovat každý rok až do roku 2022. Z loňských 32,6 procenta HDP čeká úřad jeho pokles letos na 31,2 procenta a další pokles až do roku 2022 na 29,5 procenta. EU požaduje dluh pod 60 procenty HDP.

Česká národní banka pro letošní rok očekává přebytek veřejných financí 0,5 procenta HDP. Pro příští rok čeká 0,4 procenta. Nové odhady zveřejní v pátek.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Hospodaření sektoru vládních institucí v procentech HDP:

2017 2018 2019 2020 2021 2022
Saldo sektoru vládních institucí 1,6 1,1 0,3 0,1 - 0,1 - 0,4
Dluh sektoru vládních institucí 34,7 32,6 31,2 30,6 30 29,5

 

Zdroj: MF

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

10°C

Dnes je pátek 22. listopadu 2019

Očekáváme v 19:00 7°C

Celá předpověď