Vídeň - Státy střední Evropy vnímají nelegální migraci a ruskou invazi na Ukrajinu jako hlavní výzvy dnešní doby. Shodli se na tom dnes ve Vídni ministři zahraničí Rakouska, Česka, Slovenska, Maďarska a Slovinska, kteří se už podesáté sešli na neformálním jednání takzvané Středoevropské pětky (C5). Ministři se dnes hodnotili také roli Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v evropské bezpečnostní architektuře a setkali se s generální tajemnicí OBSE Helgou Schmidovou.
"Velmi oceňuji angažmá Rakouska v pořádání setkání v tomto formátu," prohlásil český ministr zahraničí Jan Lipavský na tiskové konferenci po úvodním setkání ministrů.
"Musíme komunikovat, tím spíše v této krizové době," poznamenal Lipavského slovenský kolega Miroslav Wlachovský.
Český ministr Lipavský dnes jako zásadní téma vyzdvihl také dopad ruské agrese na energetickou bezpečnost a také na další rozšiřování Evropské unie. "Měli bychom povzbuzovat země západního Balkánu k reformám, které jim umožní integraci do EU," zdůraznil Lipavský. Status kandidátské země mají ve vztahu k EU například Severní Makedonie, Srbsko, Černá Hora či Albánie. ČR integraci těchto zemí do EU dlouhodobě podporuje.
Středoevropská pětka, neboli skupina Central 5 (C5), je neformální uskupení zaměřené na politickou spolupráci pěti středoevropských zemí. Založení skupiny, která vznikla v roce 2020, inicioval její dnešní hostitel, rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Ten dnes řekl, že skupina C5 je užitečná pro hlubší projednání témat, než například na úrovni EU. Schallenberg připomněl, že nynější doba na ministry zahraničí klade značné nároky, zejména vzhledem k pokračující ruské invazi na Ukrajinu. V té souvislosti zdůraznil nutnost nalezení trvalého a udržitelného míru.
Země skupiny, které mají podobný pohled na migrační problematiku, se výrazně liší v pohledu na ruskou invazi na Ukrajinu. Česká republika patří mezi jasné podporovatele Kyjeva, Maďarsko naopak udržuje dobré vztahy s Moskvou a odmítá podporu bránící se zemi. Postoj Slovenska, které dosud Ukrajině také pomáhalo, se může dramaticky změnit po víkendových parlamentních volbách. Wlachovský dnes ale na tiskové konferenci vyjádřil přesvědčení, že Slovensko se v EU nestane "trojským koněm" vládce Kremlu Vladimira Putina.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó se naposledy minulý týden v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN sešel se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Lipavský v rozhovoru s českými novináři v průběhu dnešních jednání potvrdil, že při dnešním rozhovoru ministrů za zavřenými dveřmi se Szijjártó o svém setkání s Lavrovem zmínil. "Je to realita světa, ve kterém žijeme," nechtěl český ministr téma dále rozvádět s tím, že "další otázky je třeba směřovat na maďarské představitele. "Samozřejmě já o takové setkání momentálně neusiluji," ujistil Lipavský.
Na dotaz ČTK šéf české diplomacie řekl, že s maďarským protějškem má vztahy kolegiální. "Já považuji za důležité, aby komunikační linka mezi zeměmi zůstala otevřená," dodal.
Szijjártó dnes ostře hovořil také o dalším kontroverzním problému dnešní Evropy, kterým je ilegální migrace. "Ti, kteří podporují migraci do EU, ať se jdou podívat na naši jižní hranici, kde se střílí po našich pohraničnících," řekl Szijjártó na tiskové konferenci.
Lipavský před novináři rovněž odmítl obavy, že by se po Maďarsku mohlo stát dalším komplikovaným partnerem Slovensko, které o víkendu čekají parlamentní volby. "Já si nemyslím, že na našem místě to má být o nějakých obavách. Samozřejmě věřím v demokratický proces na Slovensku a je na slovenských občanech, koho si vyberou jako své reprezentanty," řekl Lipavský.
Cílem dnešní neformální schůzky ministrů zahraničí však nebylo docílit zásadních posunů v řešení ožehavých problémů regionu. "Jednání C5 je velmi neformální setkání ministrů zahraničních věcí. Bavíme se o tom, co trápí naše země, jaká je vnitřní politická dynamika," řekl Lipavský českým novinářům.
Například úkol bránit ilegální migraci je podle něj na ministrech vnitra a na policii. "Já myslím, že politicky je důležité uchránit schengenský prostor. Nebude to jednoduché, musíme v Evropě pohnout s balíkem, který vytváří nová opatření. Bez nich situace bude nadále velmi vážná," řekl Lipavský.
První setkání C5 se konalo 16. června 2020 ve Vídni a původně byla hlavním důvodem pro užší spolupráci mezi těmito zeměmi koordinace opatření proti pandemii covidu-19.
Ministři zahraničí se večer sešli také s generální tajemnicí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). "Potřebujeme tuto organizaci, je to jediná panevropská platforma pro dialog," zdůraznil dnes Schallenberg. "OBSE potřebujeme: Dnes, zítra a pozítří. Nepřipusťme, aby byla úmyslně nebo nerozvážně zničena. Není čas na hrátky nebo předvádění ega," napsal Schallenberg na platformě X o organizaci se sídlem ve Vídni.
K roli OBSE v evropské bezpečnostní architektuře, která byla rovněž tématem dnešních vídeňských jednání, Lipavský řekl, že jde o důležitou organizaci, jejímž prostřednictvím je vystavěný celý bezpečnostní mechanismus. "Takže my usilujeme o to, aby OBSE byla zachována," uzavřel.
OBSE má se svými 57 členskými státy za cíl předcházet konfliktům a posilovat demokracii. Jde o jediné regionální bezpečnostní fórum, na němž se představitelé zemí NATO a USA pravidelně setkávají se zástupci Ruska.
Podle zdrojů z ministerstva zahraničí šli dnes ministři na jednání se Schmidovou i s tím, že budou hledat možnosti řešení situace, kdy Rusko svými kroky blokuje činnost OBSE, včetně jejího rozpočtu a nadcházejícího předsednictví, o něž usiluje Estonsko. Šéf rakouské diplomacie Schallenberg dnes naznačil, že by byl pro prodloužení stávajícího předsednictví Severní Makedonie o další rok.
