Paříž - Rusko by mělo čelit speciálnímu tribunálu, který ho bude soudit za vedení útočné války proti Ukrajině. Ve francouzském listu Libération k tomu u příležitosti 80. výročí začátku norimberského procesu vyzvalo sedm ministrů zahraničí, včetně šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy nebo jeho českého protějšku Jana Lipavského.
Ministři zahraničí ve čtvrteční výzvě píší, že norimberský tribunál, který začal 20. listopadu 1945, rozhodoval o bezprecedentních válečných zločinech spáchaných nacistickým Německem za druhé světové války. "U příležitosti 80. výročí tohoto historického momentu si připomínáme právní, politické a morální ponaučení, které nám zanechal," uvádí šéfové diplomacií.
"Ruská plnohodnotná invaze na Ukrajinu ukazuje, že zločiny, které soudil norimberský tribunál, nezůstávají jen věcí minulosti," stojí ve výzvě ministrů zahraničí, k níž svůj podpis připojili vedle Sybihy a Lipavského také Margus Tsahkna z Estonska, Baiba Bražeová z Lotyšska, Kestusis Budrys z Litvy, Espen Barth Eide z Norska a Mihai Popšoi šéfující moldavské diplomacii.
Podle ministrů existují mezery v mezinárodním soudnictví, pokud jde o trestní odpovědnost za zločin rozpoutání a vedení útočné války proti Ukrajině. Ty má překonat zřízení zvláštního tribunálu. "Pokud byl spáchán zločin agrese proti Ukrajině, musí být vykonána spravedlnost. Když se tak nestane, budou další potenciální agresoři moci následovat příklad Ruska," píší ministři. První kroky k zahájení tohoto soudního procesu přijalo více než 35 ministrů zahraničí v květnu ve Lvově.
Zřízení tribunálu je právní i historickou nutností, píší ministři. Potřebuje ho podle nich i samotné Rusko, protože bez skutečné nápravy nebudou mít další generace jeho obyvatel žádnou budoucnost. "Musíme jednat odpovědně a rozhodně. Stejně jako v roce 1945 jsme přesvědčeni, že agrese nesmí být odměňována a porušování mezinárodního práva nesmí zůstat bez trestu," píší šéfové sedmi evropských diplomacií.
Výzva ministrů zahraničí přichází v době, kdy podle médií čelí Ukrajina intenzivnímu tlaku ze strany USA, aby rychle přijala americký plán na ukončení konfliktu. Návrh mimo jiné předpokládá uznání Krymu a celého Donbasu za ruská území nebo zákaz dalšího rozšiřování NATO. Jeden z jeho 28 bodů také uvádí, že "všechny strany zapojené do tohoto konfliktu obdrží plnou amnestii za své činy během války".
O míru se podle Fialy a Lipavského nesmí jednat bez souhlasu Ukrajiny
Praha - Česko podporuje americké úsilí o ukončení ruské agrese. O budoucnosti brutálně napadené Ukrajiny však nelze rozhodovat bez jejího souhlasu, sdělil dnes ČTK premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Rovněž ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu) na síti X uvedl, že o míru na Ukrajině se nesmí jednat bez Ukrajiny. Připomněl Mnichovskou dohodu, která obětovala cizí území a válce nezabránila.
Zahraniční agentury v noci na dnešek zveřejnily 28 bodů amerického návrhu na ukončení války na Ukrajině. Podle médií se na jeho vypracování podíleli zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Steve Witkoff a ruský vyslanec Kirill Dmitrijev.
Fiala na dotaz ČTK uvedl, že Česko podporuje americké úsilí o ukončení ruské agrese. "O budoucnosti brutálně napadené Ukrajiny však nelze rozhodovat bez jejího souhlasu," dodal.
"O míru na Ukrajině se nesmí jednat bez Ukrajiny. V Česku velmi dobře víme, co znamená 'o nás bez nás'. Mnichovská dohoda obětovala cizí území a nejenže válce nezabránila, ale naopak k ní otevřela cestu. Před 'Mnichovem 2.0' jsem vždy varoval a budu varovat i nadále," uvedl končící šéf české diplomacie.
Podle předsedy senátního zahraničního výboru Pavla Fischera (za TOP 09) je plán nebezpečný. "Ruší se jím ukrajinská suverenita, zatímco Rusko je opět pozváno na červený koberec k jednání na nejvyšší úrovni. A to není fér. Navíc se připouští, že by Rusko mohlo mít právo veta na to, kdo se stane členem NATO," uvedl na X. Kdyby podle něj Spojené státy na Ukrajinu tlačily, zvýšily by tím globální nestabilitu. Kritizuje také požadavek, aby se Ukrajina nestala součástí Severoatlantické aliance. "Tato obranná aliance je postavena na politice otevřených dveří. Nikdy si členské státy nenechaly od nikoho diktovat, kdo smí a nesmí být členem," uvedl.
Návrh počítá mimo jiné s uznáním ukrajinského poloostrova Krymu a východoukrajinských oblastí Doněcké a Luhanské za ruské, stejně jako těch částí Chersonské a Záporožské oblasti, které nyní Rusko okupuje. Plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země.
Ukrajinská strana při jednání o amerických návrzích pro ukončení války s Ruskem od dalších stran očekává, že budou respektovat její pozice, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov. O Ukrajině nelze rozhodovat bez Ukrajiny, uvedla dnes také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Německý kancléř Friedrich Merz si dnes kvůli plánu bude telefonovat s představiteli spojeneckých zemí včetně Ukrajiny.
