Brusel - Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že z dnes začínajícího summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Podobně se vyjádřil předseda Evropské rady António Costa. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy nést riziko všechny státy bloku. Na vrcholnou schůzku přijel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Fotogalerie
Von der Leyenová při příchodu na jednání připomněla, že druhou zvažovanou možností financování Ukrajiny, která již čtvrtým rokem čelí ruské invazi, je využití unijního rozpočtu. Znamenalo by to použití společné půjčky, kterou by si EU vzala na finančních trzích.
"Zcela podporuji Belgii," zmínila také von der Leyenová.
Belgický premiér Bart De Wever dnes v belgickém parlamentu před začátkem summitu řekl, že požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová novinářům řekla, že evropští lídři si v otázce financování Ukrajiny nemohou dovolit selhat a naopak musí ukázat, že jsou silní. EU se podle ní zabývá obavami, které Belgie vyjádřila ohledně reparační půjčky. "Takže doufám, že to dotáhneme do konce," řekla Kallasová. Je třeba ale podle ní zajistit, aby byla s výsledným řešením spokojená právě Belgie.
Francouzský prezident Emmanuel Macron před začátkem jednání vyjádřil přesvědčení, že evropští lídři na summitu najdou společnou pozici o tom, jak financovat válečné úsilí Ukrajiny. "Evropská komise navrhla několik možností a začaly důležité rozhovory o tom, jak použít aktiva Ruska. Chci říct, že je nutné, abychom se sjednotili. Najdeme (společnou) pozici," řekl Macron.
Podobně se vyjádřil německý kancléř Friedrich Merz. "Mám dojem, že můžeme dospět k dohodě. Chápu obavy některých členských států, zvláště belgické vlády, ale doufám, že společně je můžeme vyřešit," řekl Merz. Již dříve německý kancléř v odpovědi odhadoval, že šance na dosažení dohody ohledně použití ruských zmrazených aktiv je "padesát na padesát". Kallasová dnes prohlásila, že to vidí podobně.
Odhodlání vyřešit na summitu otázku zajištění finančních potřeb Kyjeva vyslovil také předseda Evropské rady. "Mohu vás ujistit, že na tom budeme pracovat dnes, a pokud bude potřeba, tak i zítra (v pátek). Nikdy toto jednání neopustíme bez konečného rozhodnutí o zajištění financování Ukrajiny," prohlásil Costa, který rovněž zmínil obě projednávané možnosti.
"Nyní máme jednoduchou volbu: buď dnes peníze, nebo zítra krev," řekl před začátkem summitu polský premiér Donald Tusk. Poukázal na to, že bez dohody o financování Ukrajiny hrozí nebezpečí nejen Ukrajině, ale celé Evropě. "Toto rozhodnutí musíme učinit, a jen my sami," zdůraznil Tusk.
Podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona je dnešní schůzka nejdůležitějším summitem od začátku ruské války na Ukrajině před necelými čtyřmi lety. Otázka použití zmrazených ruských aktiv je podle něj otevřená. "Bude to dlouhá diskuse. Budu tady sedět celou noc, když to bude potřeba. Potřebujeme řešení," dodal Kristersson.
Finský premiér Petteri Orpo řekl, že EU nemá jinou možnost, než použít zmrazená ruská aktiva na reparační půjčku Ukrajině. Prezident Litvy Gitanas Nauséda míní, že Rusko musí pocítit cenu své agrese vůči svému sousedovi. Na jednání je podle něj nutné dosáhnout rozhodnutí o využití reparační půjčky.
Rovněž i podle premiérů Španělska a Řecka Pedra Sáncheze a Kyriakose Mitsotakise by summit EU neměl skončit bez rozhodnutí o financování Ukrajiny. Mitsotakis se při příchodu na summit vyjádřil pro reparační půjčku pro Ukrajinu. Sánchez vyzval Evropskou unii, aby byla jednotná, konzistentní a akceschopná. Španělský premiér rovněž ve svém prohlášení pro novináře podpořil "využití zmrazeného ruského majetku pro financování Ukrajiny v letech 2026 a 2027".
Summit by měl rozhodnout o budoucí finanční pomoci pro Ukrajinu. Belgie, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko mají k variantě reparační půjčky stále výhrady. Itálie, Bulharsko a Malta minulý týden ve společném prohlášení vyzvaly Evropskou komisi, aby prozkoumala alternativní řešení s předvídatelnými parametry a výrazně menšími riziky.
Zmrazená ruská aktiva pro Ukrajinu jsou mrtvé téma, tvrdí maďarský premiér
Maďarský premiér Viktor Orbán označil téma použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině za mrtvé. Při příchodu na dnešní summit EU v Bruselu Orbán podotkl, že dávat peníze Kyjevu znamená zapojit se do války.
Pro použití takzvané reparační půjčky s využitím v EU zmrazených ruských aktiv není podle Orbána mezi unijními lídry dostatečná podpora.
"Nechci, aby byla Evropa ve válce. Chci dělat kroky vedoucí k míru, ne k válce," řekl maďarský premiér novinářům. "Ve válce jsou dvě země, Ukrajina a Rusko, ne Evropská unie. Belgický premiér má pravdu, neměli bychom to dělat. Znamenalo by to zapojení do války," dodal Orbán s odkazem na použití zmrazených ruských aktiv.
Evropská komise navrhla dvě možnosti financování Ukrajiny, která se už skoro čtyři roky brání rozsáhlé ruské agresi. Jednou je půjčka, kterou by si EU vzala na finančních trzích a za kterou by ručila rezervou v unijním rozpočtu. To by ale muselo být schváleno jednomyslně, což je podle mnohých nepředstavitelné zejména vzhledem k postoji Maďarska, které v uplynulém roce nepodpořilo žádné závěry summitu týkající se Ukrajiny. Orbán dnes ostatně zopakoval, že "společná půjčka EU je pro Maďarsko nepřijatelná".
Podle mnohých unijních lídrů, například i Německa je tak jedinou možnou cestou druhá varianta, a sice využití reparační půjčky, kde by stačilo schválení kvalifikovanou většinou.
Belgický premiér žádá EU o záruky při použití ruských aktiv
Belgický premiér Bart De Wever požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití ruských zmrazených aktiv v EU na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky. De Wever to řekl v belgickém parlamentu před začátkem summitu EU, který má rozhodnout o financování Ukrajiny na roky 2026 a 2027.
Podle De Wevera se stále vyjednává a plány na financování Ukrajiny se mění. "Nejpravděpodobnější možností je využít rozpočtovou rezervu (v unijním rozpočtu)," řekl De Wever. To by znamenalo použití společné půjčky, kterou by si EU vzala na finančních trzích a nikoli tedy druhou možnost, kterou je reparační půjčka Kyjevu. "Tato možnost by mohla zahrnovat i výjimku pro země, které se nechtějí připojit," dodal.
Belgii se myšlenka reparační půjčky nelíbí, ale pokud budou rizika sdílena a Belgie bude chráněna, "pak všichni společně se všemi Evropany skočíme z té skály a budeme doufat, že nás padák udrží," řekl nicméně De Wever belgickým poslancům. "Uděláme to, protože alternativa – žádné řešení, žádné financování pro Ukrajinu, země se zhroutí – by byla konečným geopolitickým selháním Evropy, které budeme pociťovat ještě po celá desetiletí," zdůraznil belgický premiér. "Od té chvíle bychom už ve světě nehráli žádnou roli," dodal.
Summit by měl rozhodnout o budoucí finanční pomoci pro Ukrajinu, přičemž zatím není jasné, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými ruskými aktivy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko mají k této variantě stále výhrady. Předseda Evropské rady António Costa v nedávném dopise účastníkům summitu napsal, že doufá jen v jeden jednací den. Později ale doplnil, že bez dohody o finanční pomoci Ukrajině se unijní prezidenti a premiéři nerozejdou a že je připraven jednat klidně tři dny.
AFP: USA tlačí na evropské země, aby nepodpořily plán na využití ruských aktiv
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvíjí tlak na evropské země, aby upustily od myšlenky využít ruská aktiva zmrazená v Evropské unii na pomoc Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského představitele.
"Už sedm zemí tuto myšlenku veřejně nepodporuje," řekl AFP tento představitel pod podmínkou zachování anonymity. Dodal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odcestoval do Bruselu, aby na čtvrtečním summitu EU své evropské spojence přesvědčil, že je potřeba zmrazená aktiva ruské centrální banky využít na pomoc Kyjevu.
První verze Trumpova plánu na ukončení konfliktu na Ukrajině, zveřejněná koncem listopadu, navrhovala předat část těchto aktiv Spojeným státům a Rusku na různé projekty, připomněla AFP.
Summit EU by měl mimo jiné rozhodnout o budoucí finanční podpoře Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské agresi. Klíčové je, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné aktivy ruské centrální banky v celkovém objemu asi 210 miliard eur, která EU zablokovala po ruské invazi na Ukrajinu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prosazuje plán na využití zmrazených ruských aktiv k poskytnutí úvěru Kyjevu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč) v příštích dvou letech.
Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, se obává možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění. Výhrady k této variantě ale stále mají také Maďarsko, Slovensko či Česko přes řadu jednání a snah o vyřešení jejich námitek. K Belgii se pak se svými výhradami minulý pátek připojily Itálie, Bulharsko a Malta.
Nový český premiér Andrej Babiš při příjezdu na předsummitovou schůzku lídrů frakce Patrioti pro Evropu zopakoval, že peníze pro Ukrajinu by se měly najít jinak než využitím zmrazených ruských aktiv. Slovenský premiér Robert Fico dnes řekl, že tyto peníze by měly být použity především na obnovu Ukrajiny, a zopakoval, že na summitu nepodpoří žádné řešení, které by financovalo vojenské výdaje Ukrajiny. Maďarský premiér Viktor Orbán na cestě do Bruselu podle deníku The Guardian prohlásil, že zabavení ruských aktiv na financování Ukrajiny by se rovnalo vyhlášení války.
Meloniová: Využití ruských aktiv na pomoc Ukrajině musí mít pevný právní základ
Řím - Využití zmrazených ruských aktiv k financování Ukrajiny musí mít pevný právní základ, řekla dnes italská premiérka Giorgia Meloniová v italském parlamentu. Evropská unie v opačném případě riskuje, že to bude vítězstvím pro ruského prezidenta Vladimira Putina, řekla předsedkyně italské vlády den před prosincovým summitem EU, jehož hlavním tématem je další financování Ukrajiny. Píší o tom agentury a média.
Itálie souhlasí s využitím zmrazených ruských aktiv "pouze s pevným právním základem", uvedla Meloniová, podle které se jedná o důležitou podmínku. Pokud by právní základ nebyl stabilní a Rusko by bylo schopno napadnout využití svých zmrazených financí na pomoc Ukrajině, bylo by to pro Moskvu její první vítězství, míní italská premiérka.
Meloniová dnes řekla, že je nutné objasnit možná rizika spojená s využitím zmrazených ruských aktiv, zejména ta spojená s reputací, odvetnými opatřeními nebo novými břemeny pro národní rozpočty. Itálie již minulý týden společně s Bulharskem a Maltou ve společném prohlášení vyzvala Evropskou komisi, aby prozkoumala "alternativní řešení s předvídatelnými parametry a výrazně menšími riziky".
Summit by měl rozhodnout o budoucí finanční podpoře Ukrajiny, která od února 2022 čelí ruské invazi. Klíčové je, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými ruskými aktivy. Vůči této variantě mají stále výhrady Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko.
Evropská komise navrhla od minulého summitu další možnosti financování napadené země, například půjčku od Evropské unie. Ta by ale musela být schválena jednomyslně, což je podle mnohých nepředstavitelné zejména vzhledem k postoji Maďarska, které v uplynulém roce nepodpořilo žádné závěry summitu týkající se Ukrajiny.
Podle komise a například i podle Německa je tak stále jedinou reálně možnou variantou využití reparační půjčky, kde by po rozhodnutí summitu následně stačilo schválení kvalifikovanou většinou.
