Praha - Státní rozpočet skončil v lednu ve schodku 11,2 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit za první měsíc letošního roku byl třetí nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl lednový rozpočtový deficit 26 miliard korun. K meziročnímu zlepšení přispělo vyšší inkaso daní, zatímco výdaje stagnovaly.

Lednové rozpočtové příjmy dosáhly 161,8 miliardy korun a ve srovnání s prvním měsícem roku 2024 se zvýšily o 9,7 procenta. Výdaje se meziročně snížily o 0,3 procenta na 173 miliardy korun.

"Leden je volatilní měsíc, ve kterém se ještě část daňových výnosů nepromítá v plné míře, investice státu tradičně dosahují nižšího objemu a běžné výdaje ovlivňuje předfinancování některých výdajů, jako jsou například platby regionálnímu školství nebo podpora výzkumu, vývoje a inovací," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zároveň uvítal meziroční snížení lednového schodku.

Dosud bylo lednové hospodaření státu většinou přebytkové. Od roku 2020 ale skončil první měsíc v kladných číslech pouze jednou, a to za rozpočtového provizoria v roce 2022.

Analytik Raiffeisenbank Martin Kron upozornil, že z lednového hospodaření nelze vyvozovat závěry o tom, zda se podaří dodržet letošní plánovaný deficit 241 miliard korun. "Je třeba počkat na další měsíce i v souvislosti s výkonem české ekonomiky. Rozpočet může být ovlivněn nižšími příjmy, jelikož výkon tuzemské ekonomiky nemusí dosáhnout takové úrovně, jakou ministerstvo financí původně předpokládalo," uvedl. Rozpočet byl sestaven na základě v srpnu očekávaného hospodářského růstu 2,7 procenta. Aktuálně ministerstvo předpokládá letošní růst 2,3 procenta, ovšem mohou ho ohrozit případná americká cla na evropské zboží.

K meziročnímu zlepšení rozpočtového salda přispělo zejména vyšší inkaso daní, které vzrostlo o 15,5 procenta na 80,7 miliardy korun. Vyšší příjmy zaznamenal rozpočet u všech typů daní. Nejvyšší příspěvek přinesla daň z přidané hodnoty (DPH), na které stát vybral 42 miliard korun, o 9,8 procenta víc než před rokem. Inkaso daně z příjmu fyzických osob vzrostlo o 11,5 procenta na 16,1 miliardy korun, inkaso spotřebních daní o 10,2 procenta na 15,6 miliardy korun.

Na příspěvcích na povinné pojistné stát vybral 63,3 miliardy korun, meziročně o 6,5 procenta víc. Příspěvky z Evropské unie se naopak meziročně snížily o tři miliardy korun na 10,3 miliardy korun.

Nejvýznamnější výdajovou položkou rozpočtu byly tradičně sociální dávky, na kterých stát vyplatil 79,7 miliardy korun, meziročně o 3,4 procenta víc. Z toho 62,3 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. Největší meziroční nárůsty výdajových položek byly spojené s předfinancováním regionálního školství a vysokých škol.

Kapitálové výdaje dosáhly 2,3 miliardy korun, meziročně o 0,5 miliardy korun klesly. Ministerstvo financí upozornilo, že v lednu jsou kapitálové výdaje tradičně nízké, protože investice se převážně uskutečňují ve druhé polovině roku.

V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii Česka.

Hospodaření státu v milionech korun:

Zdroj: Ministerstvo financí

ČR hospodářství rozpočet GRAFIKA leden FLEŠ