Konzervativci mají v Berlíně po více než dvaceti letech šanci vyhrát volby

foto Konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) má v Berlíně poprvé od roku 1999 naději vyhrát regionální volby. Na snímku z 23. ledna 2023 plakát s kandidátem CDU na primátora Kaiem Wegnerem.

Berlín - Konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) má v Berlíně poprvé od roku 1999 naději vyhrát regionální volby. Slibují to aktuální volební průzkumy, podle kterých by sociální demokracie (SPD) současné starostky Franzisky Giffeyové skončila až na třetím místě za CDU a Zelenými. Optimismus před únorovými opakovanými volbami neskrývá ani šéf CDU Friedrich Merz.

Fotogalerie

"V průzkumech vedeme. Je to dobrá výchozí pozice," řekl Merz v rozhovoru s víkendovým vydáním deníku Berliner Zeitung. Trend posledních týdnů, kdy popularita konzervativců sice pomalu, ale stabilně roste, je podle šéfa CDU slibný. "Ze všech sil podporuji Kaie Wegnera," řekl o konzervativním kandidátovi na primátora. Německé hlavní město mělo naposledy primátora z řad CDU v roce 2001, kdy po předčasných volbách skončil po deseti letech ve funkci Eberhard Diepgen.

CDU se snaží přípravu na volby nepodcenit, s kampaní v ulicích začala mezi prvními ještě v polovině prosince. Berlín je nyní zaplaven volebními plakáty, těm konzervativním pak dominuje Wegner, který voliče ujišťuje, že rozumí řeči a potřebám Berlíňanů. Do kampaně osobně zasáhne i Merz, který na konci ledna a na počátku února vystoupí na dvou velkých mítincích po Wegnerově boku.

Dosavadní kampaň se konzervativcům vyplácí, od léta se jejich popularita zvýšila z 20 na současných 23 procent, jak vyplývá z průzkumu institutu Infratest dimap. To je o pět procentních bodů více, než kolik CDU dostala v berlínských volbách v září 2021. Oproti výsledkům před dvěma lety si polepšili o dva procentní body na 21 procent i Zelení, kteří vládou společně s SPD a postkomunistickou Levicí. Naopak SPD se potýká s odlivem voličů, pro sociální demokraty by nyní hlasovalo 18 procent oslovených, v roce 2021 přitom strana dostala 21,4 procenta hlasů. Hůře si vede i Levice, která by místo 14 procent obdržených před dvěma lety mohla získat jen 11 procent.

V průzkumech se daří i protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD), která má šanci získat jedenáct procent hlasů, před dvěma lety to bylo osm. Naději na vstup do berlínské Poslanecké sněmovny mají s očekávanými šesti procenty i liberální svobodní demokraté (FDP).

Ve volbách kandiduje celkem 33 stran, ostatní ale s výjimkou výše zmíněných šanci na vstup do Poslanecké sněmovny nemají.

Nepříznivé průzkumy veřejného mínění naznačují, že Giffeyovou mohou volby stát primátorské křeslo. V případě vítězství CDU ho ale nebude mít jisté ani Wegner, neboť ambice na vedení města neskrývají Zelení vedení Bettinou Jaraschovou. Zelení se snaží voliče přesvědčit, že je čas, aby se poprvé vedení města ujal primátor z ekologické strany. O primátorovi tak rozhodne to, kdo bude po volbách v hledání koaličních partnerů úspěšnější. Současné vládní strany a také CDU vylučují spolupráci s AfD, konzervativci rovněž odmítají koalici s Levicí, kterou označují jako krajně levicovou stranu.

Berlíňané musí k urnám 12. února, neboť předchozí hlasování v září 2021 doprovázely takové chyby a zmatky, že berlínský ústavní soud nařídil volby zopakovat. Berlín chce proto zorganizovat vzorové volby a slibuje bezchybný průběh, na hlasování pozval také mezinárodní pozorovatele, mimo jiné z Rady Evropy a také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Několik nedostatků ale již berlínská volební komise zaznamenala, podle jejího šéfa Stephana Bröchlera nebudou mít na platnost voleb vliv.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je neděle 29. ledna 2023

Očekáváme v 21:00 -3°C

Celá předpověď