Brno - Konflikt na Ukrajině se podle Zdeňka Kříže z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity změnil na technologicky intenzivní válku s masivním využitím dronů. Manévrová mechanizovaná válka už v tomto prostředí podle něj není možná. Kříž, jenž se specializuje na mezinárodní bezpečnostní organizace či bezpečnostní politiku, v rozhovoru s ČTK zhodnotil čtyři roky konfliktu na Ukrajině.
Konflikt, který začal 24. února 2022 plnohodnotnou ruskou invazí, lze podle něj rozdělit do několika fází. "První byla fáze pokusu o rychlou manévrovou válku ve stylu 'hluboké operace' a pokusu o kolaps ukrajinského státu, tedy snaha o změnu režimu a obsazení Kyjeva. Ta selhala," řekl Kříž.
Druhá fáze, zhruba od léta 2022 do roku 2023, byla charakteristická přechodem k opotřebovávací válce, masivní dělostřeleckou palbou a stabilizací fronty. Ukrajina tehdy podle Kříže dokázala dosáhnout lokálních protiútoků, šlo například o Charkov či Cherson, avšak bez strategického zlomu. Neúspěšná ukrajinská letní ofenziva v roce 2023 pak může podle Kříže sloužit jako symbolický závěr této fáze.
"Třetí fáze, kterou sledujeme v posledním období, je technologicky intenzivní válka s masivním využitím dronů, přesných zbraní dlouhého dosahu a systematických úderů na infrastrukturu. Manévrová mechanizovaná válka tak, jak jsme ji viděli ještě v roce 2003 v Iráku, není v tomto prostředí možná," uvedl Kříž. Drony se tak podle něj staly dalším prostředkem, se kterým se musí vyrovnat vojsková protivzdušná obrana. Která strana to zvládne lépe, získá podle Kříže podstatnou výhodu.
V dalším období lze na frontě podle něj očekávat pokračování opotřebovávací války. "Bez zásadního zlomu v dodávkách techniky či lidských zdrojích pravděpodobně nedojde k dramatickým územním změnám. Rozhodující bude schopnost obou stran udržet logistiku, morálku a technologickou převahu, zejména v oblasti bezpilotních systémů a schopnosti přesných úderů," uvedl Kříž.
Politicky pak bude konflikt podle něj stále více závislý na vnitropolitickém vývoji v USA a klíčových evropských zemích. Pokud podpora Ukrajiny zůstane stabilní, konflikt může přejít do "zamrzlé" fáze bez formální mírové dohody. Rusko bude podle něj usilovat o únavu Západu, zatímco Ukrajina o udržení mezinárodní koalice.
Obecně Kříž zhodnotil, že Rusko sice nedosáhlo svého původního politického cíle, tedy podřízení Ukrajiny, ale adaptovalo se na dlouhodobý konflikt. "Cena, kterou za to v blízké budoucnosti zaplatí, bude obrovská. Zatím ale má kapacity pokračovat ve válce, protože je podporuje Čína," uvedl Kříž.
Ukrajina pak podle něj prokázala vysokou odolnost a schopnost mobilizace společnosti i mezinárodní podpory, nicméně naráží na svoje společenské a demografické limity. Válka ji podle Kříže zatěžuje relativně více než Rusko. A cena za přežití suverénního a nezávislého státu bude podle Kříže ještě větší než cena, než kterou za agresi platí Rusko.
"Válka se tak proměnila z rychlé agrese v dlouhodobý, strukturální konflikt mezi Ruskem a širším Západem vedený prostřednictvím Ukrajiny. A v pozadí číhá Čína a připravuje se na úklid trosek," řekl Kříž.
