Brno - Konflikt na Ukrajině obnažil limity i sílu mezinárodních institucí, uvedl odborník Zdeněk Kříž z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity. Například NATO podle něj prokázalo značnou míru jednoty a schopnost rychlé adaptace. Kříž, který se specializuje na mezinárodní bezpečnostní organizace či bezpečnostní politiku, to řekl ČTK ke čtyřletému výročí zahájení konfliktu.
Rusko Ukrajinu vojensky napadlo 24. února 2022. "OSN se ukázala jako prakticky paralyzovaná v situaci, kdy je agresorem stálý člen Rady bezpečnosti. To není nic nového. Stejně paralyzovaná byla Rada bezpečnosti OSN v případě americké invaze do Iráku roku 2003," uvedl Kříž.
Naopak NATO, i přes překážky kladené Američany, prokázalo podle Kříže značnou míru jednoty a schopnost rychlé adaptace. Posílení východního křídla, vstup Finska a Švédska či zvýšení obranných rozpočtů členských států, podle něj představují strukturální změny.
Evropská unie podle Kříže překvapila rozsáhlými sankčními balíčky a finanční i vojenskou podporou Ukrajiny. "Před ruskou agresí by si nikdo soudný nevsadil na to, že Ukrajina nakonec obdrží tak rozsáhlou podporu. Že je to málo ve vztahu k ukrajinským potřebám, je jiný problém," uvedl Kříž.
Zároveň se podle něj ukázalo, že alianční obrana je důvěryhodná především díky americkém kapacitám. Evropa sice deklaruje snahu o větší strategickou autonomii, ale praktické zavedení je zatím nerovnoměrné. "Po více než dvou dekádách, kdy se evropské státy soustředily na budování expedičních sil k protipovstaleckým operacím dle amerických požadavků a potřeb a v neposlední řadě i na vybírání mírových dividend, kapacity k vedení války proti stejně schopnému protivníkovi chybí. A naštěstí chybí i ten stejně schopný protivník, protože Rusko ukazuje na Ukrajině, že jím není," uvedl Kříž.
V širším smyslu podle něj konflikt potvrdil, že kolektivní obrana funguje jako prevence, nikoli jako nástroj zpětné nápravy. Ukrajina mimo NATO podle Kříže platí cenu za absenci formálních bezpečnostních garancí. Poukázal na to, že Rusko po konci studené války napadlo jenom ty státy, které do NATO nestihly vstoupit. "Nedostatečné rozšíření NATO vytvořilo strukturální podmínky pro tuto krizi," uvedl Kříž.
Válka na Ukrajině také podle něj urychluje odpoutávání se Evropy od USA, přestože se většina evropských politiků podle Kříže bojí věci takto nazvat. "Z úhlu pohledu EU to nemusí být problém. EU není státem v klasickém slova smyslu. Jako entita sui generis (svého druhu, tedy nejde o klasický stát, pozn. red.) nemá globální zájmy a závazky, jako je mají USA. Úkolem Evropanů v nadcházejících dekádách je zadržovat vojensky, ekonomicky, technologicky a demograficky upadající Rusko a dohlédnout na poměry ve Středomoří. Na obojí má EU kapacit více než dost," uvedl Kříž.
