Brno - Končící místopředsedkyně Ústavního soudu (ÚS) Milada Tomková se během svého působení snažila varovat před tím, aby si soud ukrojil větší podíl moci, než je rozumné. Pokud soud v některých situacích odolal pokušení být všemohoucím, nelze to vykládat jako slabost. Často je významnější to, čeho se soud zdržel, než co udělal, uvedla Tomková v korespondenčním rozhovoru s ČTK. Její desetileté funkční období dnes končí, nyní se chce zastavit a věnovat víc času rodině. Vedle rozhodovací činnosti měla na starost správu soudu, včetně postupné rekonstrukce sídla.
Po letech cestování mezi Prahou a Brnem se už Tomková přestěhovala do hlavního města. "Taoisté uvádějí maximu tohoto znění: Dovršit dílo, splnit své poslání a stáhnout se do ústraní. Své poslání jsem minimálně v profesní oblasti naplnila v posledních 20 letech službou v justici a na ÚS, v předchozích desetiletích pak na ministerstvu práce a sociálních věcí. Přišel čas spočinout. Tím nevylučuji, že se mohou ještě otevřít nějaké možnosti, které mne zaujmou a budou přiměřené mým možnostem a zkušenostem," uvedla Tomková. Nabídku pokračovat u ÚS v dalším funkčním období nedostala.
Před deseti lety předseda ÚS Pavel Rychetský pověřil Tomkovou záležitostmi správy soudu, včetně péče o někdejší moravskou zemskou sněmovnu. "Laicky jsem shledala stav budovy tristním. Odborné průzkumné práce ukázaly, že je nezbytná celková rekonstrukce," uvedla. Cílem se stalo vrátit budově historické prvky, odstranit nánosy desetiletí trvajících provizorií a vnést do budovy důstojnost, která náleží sídlu orgánu ochrany ústavnosti, kam občan většinou vstoupí jednou za život.
Cesta vedla od průzkumů přes architektonickou soutěž až k rekonstrukci prováděné za provozu a po etapách. Nyní jsou v sanovaných sklepech vestavěné archivy, budova má opravený vnější plášť včetně oken i všechny technické sítě. V roce 2018 se podařilo otevřít po rekonstrukci Sněmovnu, ústřední prostor sídla soudu, letos končí rekonstrukce takzvané Velké rady, kde soud přijímá nejvzácnější návštěvy. Poradní místnost pléna soudu u Sněmovny zdobí gobelín, jehož autorem je Vladimír Kokolia. V uplynulém desetiletí se ÚS také převlékl do nových talárů podle návrhu Liběny Rochové.
"Před mým odchodem z ÚS jsme ještě uložili pamětní schránku, kterou jsme na začátku průzkumných prací objevili, spolu s novodobou schránkou upomínající na současnost," doplnila Tomková.
V rozhodovací činnosti Tomková podle svých slov usilovala o zachování jednoty. "Byla jsem tou, která častokrát v disentních stanoviscích varovala před touhou ukrojit si větší podíl moci, než je pro ÚS rozumné. Zdá se mi, že mnohdy bude pro budoucnost významnější to, čeho se ÚS zdržel, než to, co někdy s velkou mediální pozorností udělal," uvedla.
ÚS tak podle Tomkové "prozatím odolal" a nezasáhl do témat povinného očkování, zdravotní péče pro cizince, pravidel pro státní službu a nechal v účinnosti zákony usilující o zrychlení stavebního řízení. Na zákonodárci ponechal i řešení otázek svou povahou kulturních a společenských, jako jsou záležitosti pohlavní identity či pravidla pro osvojování. Tomková se však domnívá, že plénum ÚS nemělo rezignovat na přezkum vyhlášení nouzového stavu v době pandemie covidu-19. "Celkově mám za to, že ÚS posledního desetiletí bylo vlastní vědomí velké odpovědnosti, která je spojena s jeho rozsáhlými pravomocemi," doplnila.
ÚS obdržel v minulém desetiletí bezmála 40.000 podání - lze tak na něj pohlížet jako na "továrnu", připouští Tomková. "Cestou k reformě jistě není snižovat standard ochrany lidských práv – na druhé straně by bylo namístě po letech revidovat procesní pravidla a počet odvolacích, dovolacích a kasačních instancí. Jakákoli změna pravidel pro přístup k ÚS by musela být spojena s promyšleným postupem v civilní, trestní i správní justici," uvedla Tomková.
Jednou ze slabin organizace ÚS je podle ní to, že dva soudci mohou ve tříčlenných senátech přijmout zásadní rozhodnutí s dalekosáhlými důsledky. "Tuto úpravu bych přehodnotila ve prospěch většího rozhodovacího tělesa," řekla Tomková.
ÚS bude podle končící místopředsedkyně do budoucna vystaven novým výzvám, které nebudou menší než ty z uplynulých desetiletí. "Spíše naopak – bude například nutno vyložit náhled na ochranu svobody projevu v souvislosti s užíváním sociálních sítí, ochranu osobních dat v digitálním světě a své místo mohou mít i bioetické problémy související například s editací DNA. Tíží mne osobně obchod s dětmi narozenými prostřednictvím náhradních matek, a přestože jde o zcela zásadní otázky ochrany lidského života, zůstávají mimo pozornost," uvedla Tomková.
Česku přeje končící místopředsedkyně ÚS to, aby měla ústavní soudce "s neochvějným svědomím v neohrožené duši". "Soudce, pro které mediální obraz nebude tím určujícím, a přesto dosáhnou takové důvěry veřejnosti, jaké se ÚS těšil po minulá desetiletí," uzavřela Tomková.
