V Evropské unii se stále častěji a ostřeji debatuje o tom, jak v éře umělé inteligence regulovat sociální sítě. Diskutuje se mimo jiné o věkových hranicích pro děti. Předsedkyně výboru pro kulturu Evropského parlamentu má zcela jasno v tom, komu má připadnout odpovědnost za prosazování pravidel.
Předsedkyně výboru Evropského parlamentu pro kulturu a vzdělávání (CULT) Nela Riehlová vyzývá k tomu, aby firmy provozující sociální sítě a využívající umělou inteligenci (AI) nesly větší odpovědnost za jejich regulaci. To platí zejména v oblasti ochrany dětí a mladistvých před zkresleným vnímáním reality. „Musíme přesunout odpovědnost z rodičů na platformy,“ uvedla Riehlová rozhovoru pro European Newsroom (enr) v Bruselu.
Riehlová, která pochází z Německa, je členkou strany Volt a v Evropském parlamentu působí ve frakci Zelení/EFA. V rozhovoru uvedla jako příklad jedno video z Instagramu, které ukázala svým dětem ve věku šesti a osmi let. Na videu nebylo možné rozeznat, zda ukazuje skutečného člověka pojídajícího croissant, nebo zda jde o scénu zcela vytvořenou umělou inteligencí.
„Děti v tom zůstávají samy“
Riehlová uvedla, že by si přála, aby se o podobných příkladech mluvilo ve všech rodinách. „Ale samozřejmě vím, že v každodenním životě (…) je to obtížné a děti v tom často zůstávají samy.“
Předsedkyně výboru CULT připustila, že regulace často nestíhá tempo technologického pokroku: „Umělá inteligence se vyvíjí neuvěřitelně rychle. Pořád máme pocit, že zaostáváme. To ale není omluva pro to, abychom seděli se založenýma rukama.“
Podle Riehlové by se důraz měl klást spíše na uplatňování stávajících předpisů a regulací EU. Připomněla například nařízení o digitálních službách (Digital Services Act), které vstoupilo v účinnost v listopadu 2022 a ukládá platformám a provozovatelům vyhledávačů přesné podmínky, za nichž mohou poskytovat své služby v rámci Evropské unie.
Podpora evropských sociálních sítí
„Musíme dbát na to, aby se tato legislativa skutečně uplatňovala,“ uvedla Riehlová. „A právě v tom teď do určité míry pokulháváme. Čelíme tlaku jak ze strany USA, tak Číny.“ Aby byli evropští občané chráněni, je podle ní nutné znovu a znovu připomínat: „Máme svoje zákony, a pokud chcete vstoupit na naše trhy (…), musíte hrát podle našich pravidel.“
Riehlová se rovněž vyslovila pro výraznější podporu alternativ k současným velkým platformám: „Mohli bychom například uvažovat o podpoře evropských sociálních sítí. Máme potenciál stát se trhem inovací (…), což se dnes v dostatečné míře neděje.“
Pokud jde o možnost stanovit minimální věk pro používání sociálních sítí, byla Riehlová otevřená: „Těmto návrhům se nebráním, ale vyvolávají ve mně mnoho otázek.“ V praxi by totiž buď dodržování věkových limitů museli kontrolovat rodiče, nebo by platformy musely zavést ověřovací postupy, které by však mohly narazit na zásadní pravidla ochrany soukromí.
Z pohledu Riehlové by nebylo řešením nechat děti vyrůstat zcela bez zkušeností se sociálními sítěmi a teprve v 16 nebo 18 letech je vystavit plnému rozsahu jejich obsahu. Pak by totiž snadno přijímaly jakýkoli obsah jako pravdu. Podstatné je podle ní učit mediální gramotnosti: „Nemyslím si, že by se všechny problémy vyřešily pouhým nastavením věkové hranice bez jakýchkoli dalších opatření.“
Zároveň Riehlová zdůraznila, že debata o regulaci sociálních sítí a umělé inteligence by se neměla soustředit pouze na rizika: „Sociální sítě jsou také úžasným prostředkem, jak lidi spojovat. Na to bychom neměli zapomínat. Nejsou jen hrozbou a nejsou jen špatné.“ Umělá inteligence může být podle ní rovněž „výborným nástrojem pro umělce a tvůrce“, jejichž kreativita by se neměla zbytečně omezovat.
Zdroj: enr
