Praha - Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne na dnešním jednání vlády ministrům uspořádat s odbory další jednání o růstu platů ve veřejném sektoru. Novinářům řekl při příchodu na pravidelné zasedání kabinetu, že by se mohlo uskutečnit v příštích dnech. Vláda a odbory se nedohodly na růstu platů v příštím roce na schůzce 3. září. Kabinet navrhuje růst tarifů od ledna o pět procent a pro hůř placené profese o sedm procent. Odboráři požadují přidání o sedm procent a hůř placené o 13 procent. Jurečka tehdy navrhoval šest variant navýšení, dnes uvedl, že propočítává ještě další.
Vládní nabídka je nižší než původní návrhy. Odboráři původně chtěli od ledna do tarifů navíc deset procent. Objem peněz bude součástí rozpočtu na příští rok, který musí kabinet odevzdat Sněmovně do konce září.
"Pokouším se jednání udělat, byť je otázka, zda je vůle se dohodnout," uvedl Jurečka. Dodal, že po neúspěšném jednání na počátku září slyšel u některých odborářů zklamání, že dohoda byla blízko. Vyhrocené požadavky na sedm až 12 procent se i jim podle Jurečky zdály přehnané. Uvedl také, že kvůli napjatému programu premiéra Petra Fialy (ODS) je připraven uspořádat jednání i ve formátu bez něj.
Ministerstvo práce navrhlo původně šest variant přidání - o pět, nebo o sedm procent a pro hůř odměňované profese další buď čtyři, nebo šest procent navíc. Odbory požadovaly nejdřív růst tarifů pro všechny zaměstnance veřejných služeb a státu o deset procent. Počátkem září žádaly nejvyšší z verzí, které předložil Jurečkův úřad - tedy navýšení o sedm procent a pro hůř placené k tomu ještě šest procent. Vláda navrhuje zvednout tarify o pět procent a hůř placeným přidat ještě další dvě procenta. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula vypočítal rozdíl na přibližně deset miliard korun.
Odbory spoléhají případně na povolební kabinet, který by mohl ještě přidání upravit. "Máme přání, aby nová vláda byla moudrou vládou, takže já spoléhám na to, že nová vláda bude moudřejší než ta stávající," řekl po neúspěšné schůzce Středula.
Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky s tarify podle vzdělání a délky praxe. První je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky či nepedagogické síly ve školství. Druhou se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách, třetí se používá pro lékaře a zubaře a čtvrtá pro učitele. Vlastní tabulku pak mají ještě státní zaměstnanci. Podle informačního systému o průměrném výdělku průměrný plat loni činil 49.049 korun hrubého. Meziročně vzrostl o 3,4 procenta. Téměř dvě pětiny platu tvořily odměny, příplatky a náhrady. Tarifní základ představoval 61 procent. Ve veřejném sektoru pracovalo 675.100 lidí, z nich 141.700 ve zdravotní a sociální péči, 221.500 ve vzdělávání, 269.300 ve veřejné správě, sociálním zabezpečení a obraně a 24.200 v kultuře. Polovina lidí v kultuře vydělávala méně než 38.225 korun hrubého, ve zdravotní péči méně než 47.686 korun či ve vzdělávání méně než 44.535 korun.
