Ačkoliv nový zákoník práce - zákon č. 262/2006 Sb. je účinný již od 1. ledna 2007, stále musíme zmiňovat a pracovat se zrušeným zákoníkem práce č. 65/1965 Sb., účinným do 31. prosince 2006, neboť judikatura vzniká z logiky věci vždy s určitým zpožděním za právními předpisy, a to teprve tehdy, až dojde k určitému sporu, nadto je třeba brát v potaz, že soudní řízení nějakou dobu trvá, než je pravomocně skončeno, než tedy případně vznikne judikát. (I nyní soudy řešené spory musejí být posuzovány podle starého zákoníku práce, pokud k řešeným otázkám vyplývajícím ze sporných případů došlo za platnosti a účinnosti zrušeného zákoníku práce.)

Zatím je tedy třeba pracovat s judikáty vydanými na základě zrušeného zákoníku práce, které jsou použitelné nebo přiměřeně použitelné na aktuální právní úpravu provedenou novým zákoníkem práce. Z judikatury k potvrzení o zaměstnání a pracovnímu posudku: Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 981/2004 ze dne 24.9.2004: "Bývalý zaměstnavatel je povinen uvádět v potvrzení o zaměstnání pouze skutečnosti stanovené právním předpisem; uvede-li do potvrzení o zaměstnání údaje nad zákonem obligatorně stanovený rámec a zaměstnanec s tím nesouhlasí, je třeba žalobě na vypuštění tohoto údaje vyhovět. Je-li zaměstnanec s uvedením dalšího údaje nad obligatorně stanovený rámec srozuměn, a nepožaduje jeho vypuštění, může se domáhat přiměřené úpravy potvrzení o zaměstnání a požadovat, aby nesprávný obsah uváděné informace byl změněn tak, aby sporný údaj odpovídal skutečnosti." Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 6 Cz 25/68 ze dne 29. 6. 1968: "I když se pracovník nedožadoval ve lhůtě tří měsíců úpravy původního pracovního posudku, může se jí dožadovat proti jakémukoli dodatku k takovému pracovnímu posudku do tří měsíců ode dne, kdy se dověděl o obsahu dodatku; to platí tím spíše, jestliže organizace (rozuměj: zaměstnavatel - pozn. aut.) uvedla v dodatku skutečnosti a okolnosti, které nabyly obsaženy v původním pracovním posudku." Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 6 Cz 96/68 ze dne 28. 1. 1969: "Shledá-li soud návrh na opravu posudku o pracovní činnosti důvodným, uloží organizaci (rozuměj: zaměstnavateli - pozn. aut.), jak má posudek upravit, tzn. určí organizaci přesně, jak má posudek znít v části, jejíž nesprávnost pracovník namítá. Kdyby bylo ponecháno organizaci na vůli, jak upraví posudek, byl by případně pracovník nucen stále znovu se domáhat úpravy nově vydaného posudku, jestliže by s novým zněním nesouhlasil. Nelze se ani spokojit s tím, že soud uvede v odůvodnění svého rozsudku, jak má být posudek upraven, neboť by stále znovu mohl vznikat spor o to, zda úprava posudku, u něhož často právě formulace bude mít rozhodující význam, odpovídá tomu, co soud uvedl v odůvodnění svého rozhodnutí." Z judikatury k zákazu konkurence (zákazu jiné výdělečné činnosti) zaměstnance: Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 3 Cdon 851/96: "Zaměstnance, který je společníkem společnosti s ručením omezeným, nelze jen z důvodu jeho účasti ve společnosti považovat za podnikatele (osobu vykonávající výdělečnou činnost formou podnikání). Činnost zaměstnance, který je společníkem společnosti s ručením omezeným, ve společnosti, spočívající toliko v realizaci práv a povinností společníka společnosti s ručením omezeným stanovených zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami společnosti a vyplývajících jen z kapitálové účasti ve společnosti, není takovou výdělečnou činností, jakou má na mysli ustanovení § 75 odst. 1 zákoníku práce, i když jde o společnost, jejíž předmět činnosti (podnikání) je shodný s předmětem činnosti (podnikání) zaměstnavatele společníka (tj. jde o společnost konkurující jeho zaměstnavateli). O výkon výdělečné činnosti ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákoníku práce se může jednat tehdy, jestliže se zaměstnanec ve společnosti s ručením omezeným podílí (kromě výkonu práv a povinností společníka vyplývajících jen z jeho kapitálové účasti ve společnosti) na činnosti společnosti vymezené předmětem činnosti (podnikání) zapsaným v obchodním rejstříku." V aktuálním zákoníku práce je předmětná problematika upravena v ust. § 304 odst. 1. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4060/2007: "Výdělečnou činností ve smyslu § 75 zákoníku práce se - obecně vzato - rozumí každá právem dovolená činnost, která je vykonávána za účelem získání majetkového prospěchu. Výdělečnou činností je mimo jiné též podnikání (soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku). Společník společnosti s ručením omezeným není z důvodu účasti v této společnosti podnikatelem; to současně neznamená, že by výkon práv a povinností společníkem ve společnosti s ručením omezeným nemohl představovat výdělečnou činnost. I kdyby měla společnost shodný předmět činnosti (podnikání) jako zaměstnavatel některého z jejích společníků, nelze považovat činnost takovéhoto společníka při jednání valné hromady společnosti nebo při hlasování o přijetí rozhodnutí mimo valnou hromadu za výdělečnou činnost, která by byla shodná s předmětem činnosti (podnikání) jeho zaměstnavatele; "předmětem činnosti" společníka tu totiž je realizace jeho práv společníka společnosti s ručením omezeným, stanovených zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami společnosti. Výkon práv a povinností společníka ve společnosti s ručením omezeným vyplývajících z pouhé kapitálové účasti ve společnosti proto není sám o sobě (bez dalšího) výdělečnou činností ve smyslu ustanovení § 75 odst.1 zák. práce, i když jde o společnost, která má shodný předmět činnosti (podnikání) jako případný zaměstnavatel společníka. Činnost pracovníka (zaměstnance), který je společníkem společnosti s ručením omezeným, spočívající toliko ve výkonu práv a povinností společníka společnosti s ručením omezeným stanovených zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami společnosti a vyplývajících jen z kapitálové účasti ve společnosti, tedy není takovou výdělečnou činností, jakou má na mysli ustanovení § 75 odst.1 zák. práce, i když jde o společnost, jejíž předmět činnosti (podnikání) je shodný s předmětem činnosti (podnikání) zaměstnavatele společníka (tedy i když jde o společnost konkurující jeho zaměstnavateli); o výkon výdělečné činnosti ve smyslu ustanovení § 75 odst.1 zák. práce se může jednat tehdy, jestliže se pracovník (zaměstnanec) ve společnosti s ručením omezeným podílí (kromě výkonu práv a povinností společníka vyplývajících jen z jeho kapitálové účasti ve společnosti) na činnosti společnosti vymezené předmětem činnosti (podnikání) zapsaným v obchodním rejstříku, jako je tomu například tehdy, vykonává-li pracovník (zaměstnanec) funkci jednatele společnosti s ručením omezeným konkurující jeho zaměstnavateli (výkon funkce jednatele je pojmově výdělečnou činností), jestliže se jako společník podílí (ať na základě společenské smlouvy nebo stanov společnosti, či jinak) na zařizování záležitostí společnosti (srov. § 66 odst. 2 obch. zák.) v oblasti, v níž společnost konkuruje jeho zaměstnavateli, jestliže v pracovním poměru nebo v jiném pracovněprávním vztahu vykonává pro společnost takovou činnost, kterou má v předmětu činnosti (podnikání) jeho zaměstnavatel apod." Poznámka: Obdobné závěry lze dovodit i z aktuální právní úpravy dle ust. § 304 zákoníku práce. Objasnili jsme význam judikátů a některé vybrané přiblížili; na závěr ještě několik slov ke komentářům - různé komentářové literatuře, ať už knižní nebo časopisecké. Komentáře Rozhodně nelze při výkladu zákonů a jiných právních předpisů (a jejich norem) spoléhat na informace z druhé ruky a argumentovat třeba tím, že "něco říkali na školení" nebo dokonce "říkali v televizi či rozhlase nebo psali v novinách", jak se ovšem mezi laickou (neprávnickou) veřejností v praxi často děje. Ani komentáře, byť fundovaných právníků (často legislativců podílejících se na tvorbě právního předpisu) nejsou závazné. Mohou být však užitečným vodítkem, návodem pro práci s právními předpisy (jejich interpretaci a aplikaci). Obvykle shrnují i judikaturu a další odborné poznatky, ovšem vyjadřují také subjektivní názory autorů. Ovšem také stanoviska odborníků, právnických kapacit, se navzájem často liší. Judikatura a zákoník práce - část 1. Judikatura a zákoník práce - část 2.

ČR právo práce

Reklama