Vizitka Alího Chameneího (86):

- Íránský duchovní vůdce, bělovousý klerik ajatolláh Alí Sejjed Chameneí, byl nejvyšší autoritou v zemi. O osudu muslimského státu s jadernými ambicemi tento muž rozhodoval již více než 35 let. Ve funkci pokračoval ve stopách svého předchůdce, charismatického revolučního vůdce Rúholláha Chomejního.

- Podle íránské ústavy byl Chameneí prozatímním zástupcem ve skrytu přebývajícího imáma, nástupce proroka Mohameda. Z titulu své funkce duchovního a politického vůdce islámské revoluce a íránského lidu (valíje fakíh) se těšil mimořádným pravomocem, v teokratickém politickém systému v Íránu měl hlavní slovo.

- Chameneí, jehož bohatství se odhaduje na miliardy dolarů, měl poslední slovo v zahraničněpolitických, hospodářských i vnitropolitických otázkách včetně jaderného programu, ovládá armádu, soudy i státní média. Opírat se mohl o revoluční gardy, které čítají na 125.000 mužů a nejsou součástí armády. Odvolat svrchovaného teokrata může pouze Shromáždění znalců, 86členný sbor významných náboženských činitelů, který jej do funkce doživotně jmenoval v červnu 1989.

- Chameneí byl zpočátku považován za slabého a nepříliš pravděpodobného nástupce zesnulého zakladatele Islámské republiky ajatolláha Chomejního. Postupně však upevňoval svou moc, v úřadu nejvyššího vůdce byl nezpochybnitelný a prosazoval jaderný program, který znepokojuje okolní region i západní svět. Jeho styl vedení kombinoval ideologickou rigiditu se strategickým pragmatismem. Byl hluboce skeptický vůči Západu, zejména vůči USA, které obviňoval ze snahy o svržení íránského režimu.

- V roce 2015 Írán podepsal se světovými mocnostmi - USA, Čínou, Ruskem, Německem, Francií a Británií - dohodu nazvanou Společný všeobecný akční plán (JCPOA). Její součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně. Podle analytiků Chameneí s dohodou souhlasil mimo jiné proto, že zmírnění sankcí vůči jeho zemi bylo nezbytné ke stabilizaci ekonomiky a k upevnění ajatolláhovy moci.

- Americký prezident Donald Trump ale za svého prvního funkčního období v roce 2018 od dohody odstoupil a sankce obnovil. Írán pak začal dohodu porušovat. Trump nyní usiluje o novou dohodu, která by zajistila, že Írán nezíská jaderné zbraně, čehož se obává řada západních států. Ústředním bodem diskusí je obohacování uranu na íránském území. Zatímco Spojené státy chtějí, aby se ho Írán zcela vzdal, Teherán tento požadavek považuje za nepřijatelný. Trump uvedl, že Íránu v tomto ohledu na konci května zaslal "rozumnou nabídku". Chameneí i íránská diplomacie tento návrh odmítli s tím, že odporuje íránským zájmům, a íránský vůdce zdůraznil, že jeho země bude v obohacování uranu pokračovat.

- Podle zpravodajského serveru Axios měl Izrael loni v červnu během izraelsko-amerického útoku na Írán konkrétní příležitost zabít Chameneího, ale Trump dal jasně najevo, že s takovým postupem nesouhlasí. Izraelský velvyslanec v USA Jechiel Leiter naopak tehdy v rozhovoru s ABC News nevyloučil, že Chameneí je jedním z izraelských cílů. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac poté varoval Chameneího, že by mohl skončit stejně jako někdejší irácký prezident Saddám Husajn, jenž byl v roce 2006 popraven.

- V době nedávných protestů v Íránu Chameneí letos v lednu prohlásil, že Teherán považuje amerického prezidenta Trumpa za zločince, protože způsobil íránskému lidu oběti a škody v době protivládních protestů. Chameneí také poprvé od začátku protestů veřejně přiznal, že při nich byly zabity tisíce lidí, "někteří nelidským a brutálním způsobem". Protesty vypukly koncem prosince a Trump během nich několikrát íránskému vedení pohrozil americkou intervencí, pokud bude demonstranty zabíjet.

- Chameneí byl dnes ráno podle večerního vyjádření nejmenovaného vysoce postaveného izraelského činitele, který hovořil s médii i agenturou Reuters, zabit při rozsáhlém izraelsko-americkém útoku na cíle v Íránu a bylo prý nalezeno jeho tělo. Kromě vojenské infrastruktury se útoky zaměřily také na konkrétní představitele teokratického režimu a jeho ozbrojených sil. Írán jeho smrt oficiálně nepotvrdil, přes den se objevovaly informace, že je na bezpečném místě mimo Teherán, ale také fotografie jeho zničeného sídla.

- Chameneí se narodil 19. dubna 1939 v íránském Mašhadu. V mládí prošel výcvikem v palestinských táborech v Libanonu a později v Libyi. Od roku 1963 aktivně působil jako blízký spolupracovník Rúholláha Chomejního v protišáhovském hnutí. Za protimonarchistickou činnost byl několikrát zatčen a mučen. V posledních letech před svržením šáha Mohammeda Rezy Pahlavího se zdržoval spíše mimo Írán - v Jižním Jemenu a v jižním Libanonu. V červnu 1981 byl terčem atentátu, při němž ochrnul na pravou ruku.

- Největší politické zkušenosti získal Chameneí v letech 1981 až 1989, kdy byl za irácko-íránského konfliktu prezidentem republiky. "Válka, válka až do konečného vítězství," prohlásil tehdy. Konflikt nakonec skončil bez jasného vítěze, když obě země stáhly vojáky za hranice uznávané před válkou.

- Nejvyšším vůdcem islámské revoluce a íránského lidu se Chameneí stal v červnu 1989 po úmrtí Chomejního.

- V roce 2005 u Chameneího diagnostikovali rakovinu prostaty. V Íránu se o zdravotním stavu duchovního vůdce veřejně nemluvilo, i když v roce 2014 sám Chameneí udělal výjimku a oznámil, že má za sebou operaci, a požádal Íránce, aby se modlili za jeho zdraví.

- Od roku 1964 byl Chameneí ženatý a má šest dětí - čtyři syny a dvě dcery.