Investice do elektroletadla se vrátí i do dvou let

foto Elektroletadlo ФNIX.

Kdyby někdo před třiceti lety prohlásil, že létat se dá na elektřinu a bez zplodin, asi by si vysloužil nálepku fantasty a snílka. Nyní je to už ale skutečností. Na svůj první let se připravuje bezemisní stroj ФNIX aero. „Všechny pozemní testy máme splněny a už se moc těšíme na první lety,“ říká Zdeněk Němec, lídr projektu Фnix a jednatel firmy Sport Prop, která tento projekt zastřešuje.

Jaké jsou stavební součásti bezemisního letadla Фnix aero?

Elektroletadlo ФNIX. Jeho základní systém PURE FLIGHT v sobě nese několik základních součástí a potom několik přidružených. Základní součásti se týkají samotného provozu a přidružené se týkají bezpečnosti a také komfortu. Jde o samotné letadlo, jeho pohon, propulsní systém, systém distribuce energie, nabíjení, ale také bezpečnostní prvky a prvky logiky ovládání.

Kdo tyto díly vyrábí?

Drtivá většina dílů, práce i know-how je naše, ryze česká, od českých firem. Na začátku projektu se semkly čtyři české společnosti, které projekt nadchnul. Neváhaly poskytnout své kapacity a možnosti. Významným způsobem tak posunuly myšlenku elektromobility v létání k realizaci. Podařilo se nám spojit s firmou Phoenix Air, výrobcem letadla, s MGM COMPRO, výrobcem elektronických komponentů pro distribuci energie a s PEG, výrobcem systémových nabíjecích stanic. Bez nich bychom nebyli schopni v tak krátké době realizovat projekt, který zastřešujeme společností Sport Prop. Ale těch hráčů je tam mnohem více, například společnost ASES GROUP, výrobci autonomního hasícího systému, společnosti STRATOS 07, výrobci záchranného balistického systému, společnosti WOODCOMP, výrobci stavitelné vrtule. Tyto firmy přispěly svým dílem k vývoji a realizaci nových podpůrných a bezpečnostních prvků letadla, nebo také své komponenty dodaly za výhodných podmínek.

Bylo obtížné sehnat tyto výrobce?

Elektroletadlo ФNIX. Díky tomu, že se jedná o velmi zajímavý a komplexně pojatý projekt, neměli. V České republice jsme velmi rychle nalezli všechny potřebné specialisty. V tom je Česká republika výjimečná. Je tu všechno. Vlastně jen avioniku máme ze zahraničí.

Jaké jsou hlavní přednosti bezemisního letadla, v čem předčí tradiční stroje?

Hlavní výhodou je ekonomika provozu, jednoznačně. Elektrické letadlo je také podstatně méně hlučné, nevytváří výfukové plyny ani tepelnou stopu. Asi by bylo dobré zmínit pohled ze strany uživatelů, hlavně leteckých škol. Ekonomika provozu je natolik zajímavá, že zvláště pro uživatele s vyšším ročním počtem nalétaných hodin je elektroletadlo velmi dobrým řešením. A to i přes vyšší pořizovací náklady. Jeden z provozovatelů mi na výstavě řekl, že při jeho provozu a nákladech na palivo by se mu investice do elektroletadla vrátila do dvou let. Každé dva roky nové éro. Z toho byl nadšený.

Jak jste s vaším strojem daleko, v tuto chvíli byste měli být před poslední zkouškou ve vzduchu, je to tak?

Tým Phoenix, který připravuje bezemisní stroj ФNIX aero. Přesně tak. Vše se připravuje k prvnímu letu. Všechny pozemní testy máme splněny a už se moc těšíme na první lety. Doufám, že se potvrdí očekávané parametry. Zatím to vypadá, že je v několika ohledech i bohatě překročíme.

Kdo jsou konkurenti přímo v segmentu bezemisních letadel, považujete za ně Slovince?

Ano, společnost Pipistrel je z mého pohledu momentálně leader segmentu elektroletadel. Jeho elektroletadlo je již v sériové podobě. Těší se významnému zájmu a podpoře státu a těší se značnému zájmu zákazníků z řad běžných uživatelů, leteckých škol a provozovatelů a také zájmu institucí převážně ze států s větším zaměřením na ekologii.

Vaše letadlo dokáže létat po tři hodiny ve vzduchu, i tak to ale představuje jistý limit. S jakým využitím bezemisních letadel se počítá v praxi?

Elektroletadlo ФNIX. Naše letadlo má velmi dobré Cx a excelentní klouzavost, takže vlastně jeho výdrž do jisté míry závisí na počasí. Pokud budeme hovořit o výdrži čistě elektrického letu, tak jsme srovnatelní s konvenčním pohonem a 50 l nádrží. Je jen otázkou času, kdy se technologie akumulátorů posune a nabídne lepší řešení objemové kapacity elektrické energie. My jsme připraveni. Potom očekáváme i zdvojnásobení dnešní výdrže. To už bude pro tento typ letadla více než přijatelné. Dokonce si myslím, že časem, v kategorii malých letadel, bude elektropohon vládnout i letům na delší vzdálenosti.

Jaké jsou pobídky pro výrobu bezemisních letounů u nás ve srovnání se světem?

U nás běží například celoevropský program Clean Sky podporující mimo jiné snižování emisí a hlukové zátěže. My jsme tento program nevyužili, protože naše kapacity využijeme pro dosažení cíle efektivněji a rychleji. Alespoň zatím. Ve světě podpora bezemisního létání bezesporu poroste, podívejte se například na nedávné prohlášení zemí Skandinávie.

Jaká je návratnost investice do bezemisního letadla?

Nebudete mi asi věřit, náš příběh je zřejmě výjimečný. Pokud budu mluvit o našem letadle, tak náklady na stavbu prototypu nejsou násobně vyšší, než je předpokládaná cena sériového letadla. Je to hlavně díky přístupu všech zúčastněných firem a specialistů. Za to jim ještě jednou děkuji a vážím si toho.

Jak je to s certifikací, v Česku ji mají na starosti Letecká amatérská asociace a co ve světě? Čím pomáhá certifikace světových úřadu pro uplatnění ve světě?

To je otázka, kterou se zabýváme již nyní. Přístup LAA k novým technologiím je profesionální a zároveň vstřícný. Nyní vstupují v platnost nová pravidla pro letadla do vzletové hmotnosti 600 kilogramů, která vydala EASA. Tato pravidla mohou významně ovlivnit proces certifikace a schvalování do provozu. Doufáme, že je ovlivní jen pozitivně. Že nezvýší byrokracii, nezatíží výrobce časově ani kapacitně. Doufáme, že moderní pravidla budou akceptovat potřeby bezpečnosti provozu a schvalování bez nadbytečného papírování, časových a ekonomických zatížení. Situaci sledujeme.

Čím se liší podnik vyrábějící bezemisní letadla od tradičního leteckého výrobce, zaměstnává odlišné specialisty?

Ano, kromě klasických odborností zaměstnává také specialisty, kteří jsou v letectví nově. Jedná se o vývojáře elektroniky, elektrospecialisty, specialisty na distribuci a přenos energie, specialisty na software, specialisty na mechatroniku a logiku řízení, specialisty na čerpání a úschovu elektrické energie. A to jsem určitě i na některé odbornosti nevzpomněl.

Jaké jsou vaše cíle pro další roky?

Nejbližším cílem je uvedení letadla do provozu, následně instalace nabíjecích stanic a superchargerů na vybraných letištích. Dalším cílem je optimalizace a vstup do sériové výroby. A cílem, na kterém již začínáme pracovat, je nové letadlo ve stejné kategorii s dvojnásobnou výdrží a doletem na hranici 800 km.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je úterý 11. prosince 2018

Očekáváme v 5:00 3°C

Celá předpověď