Praha - Spotřebitelské ceny v únoru stouply meziročně o 1,4 procenta, inflace tak zpomalila z lednových 1,6 procenta. Byla nejnižší od října 2016. Vliv na zpomalení měly hlavně ceny potravin a nealkoholických nápojů. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v únoru klesly o 0,1 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který dnes potvrdil svůj předběžný odhad. Inflaci v únoru táhly dolů energie a potraviny, uvedli analytici. V březnu čekají zrychlení růstu spotřebitelských cen kvůli dopadům bojů v Íránu.
"Meziroční vývoj spotřebitelských cen byl v únoru opět významně ovlivněn cenami potravin a nealkoholických nápojů. Ty již počtvrté v řadě zmírnily svůj meziroční růst a ve srovnání s loňským rokem byly vyšší o 0,4 procenta," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Polotučné mléko meziročně zlevnilo o pětinu, oleje a tuky o 21,3 procenta. Výrobky z obilovin zpomalily růst cen na 1,5 procenta a nealkoholické nápoje na 1,7 procenta.
"U některých sledovaných položek byl však přesto oproti loňskému únoru zaznamenán výrazný růst cen. Například ceny hovězího masa vzrostly o téměř 22 procent a ceny vajec o 16,5 procenta," doplnila.
Na meziroční nárůst cen mělo největší vliv zdražení alkoholu a tabáku o čtyři procenta, dále zdražení ubytovacích služeb o 6,8 procenta a stravovacích služeb o 4,2 procenta. Ceny nájemního bydlení stouply o 6,1 procenta, vodného a stočného o necelá čtyři procenta. Elektřina meziročně zlevnila o 11,9 procenta a zemní plyn o 7,2 procenta. Za sociální péči si lidé připlatili o 9,7 procenta, za rekreační služby o pět procent. Ceny pohonných hmot a maziv naopak klesly o 8,4 procenta.
Ceny zboží úhrnem klesly v únoru o 0,7 procenta, zatímco ceny služeb o 4,5 procenta vzrostly.
Meziměsíčně zlevnily nealkoholické nápoje o 2,8 procenta, margarín o 16,9 procenta, polotučné trvanlivé mléko o 7,6 procenta, vepřové maso a také čokoláda a kakao shodně o 2,2 procenta. O 6,2 procenta klesly ceny vína, o 3,5 procenta zlevnilo pivo a o 3,1 procenta likéry. Meziměsíčně naopak zdražily dovolené a zájezdy o 4,8 procenta. Z potravin si lidé připlatili za zeleninu a vejce.
Analytici: Inflaci brzdily energie a potraviny, v březnu kvůli Íránu zrychlí
Inflaci táhly v únoru dolů ceny energií a potravin. V březnu ale meziroční růst spotřebitelských cen zrychlí z únorových 1,4 procenta, protože se projeví dopady konfliktu v Íránu, shodli se analytici, které ČTK oslovila. Zda se podaří udržet celoroční inflaci pod dvěma procenty, podle nich bude záviset na délce trvání války.
"Inflaci snižují hlavně potraviny, pohonné hmoty a energie, jejichž cenu před statistiky částečně skryl stát, když převedl podporované zdroje energie pod vlastní rozpočet," uvedl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. "Naopak neutěšená situace i nadále panuje na nemovitostním trhu, kde strmě zdražují nájmy i náklady vlastnického bydlení, a v sektoru služeb obecně," dodal. Nájemní bydlení v únoru meziročně zdražilo o 6,1 procenta, vlastnické bydlení o 5,1 procenta a služby jako celek zdražily o 4,5 procenta.
V březnu očekávají analytici zrychlení inflace. "Už v březnové inflaci uvidíme efekt války v (Perském) zálivu, protože se nárůst cen ropy na světových trzích velice rychle projevil v cenovkách pohonných hmot u čerpacích stanic. Inflaci to sice zvýší, ale přesto nejspíš ještě zůstane pod hranicí dvou procent," uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Podle analytičky Raiffeisenbank Terezy Krček se konflikt v Íránu projeví i u dalších komodit. "Zvyšují se ceny zemního plynu a také například hnojiv. To bude mít vliv na zvyšování cen zemědělských výrobců a v dalších měsících by mohly podražit potraviny," upozornila.
"V tuto chvíli je ale v zásadě nemožné říct, kam až se inflace v souvislosti s děním na Blízkém východě vyšplhá. Klíčové bude, jak dlouho konflikt s Íránem potrvá," konstatoval hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. "Pokud se situaci podaří zklidnit během několika týdnů, tak by byl dopad na inflaci a na ekonomiku celkově jen přechodný a v zásadě nevýrazný. Pokud se ale konflikt s Íránem protáhne na dlouhé měsíce či dokonce na několik čtvrtletí, tak by šlo o klasický stagflační koktejl v podobě vyšší inflace a slabšího hospodářského růstu," dodal.
