Inflace v Česku loni stoupla v průměru o 2,8 procenta

foto Přírůstek indexu spotřebitelských cen v procentech, vývoj od prosince 2018 do prosince 2019.

Praha - Spotřebitelské ceny v Česku loni v průměru stouply o 2,8 procenta. Byla to druhá nejvyšší průměrná roční míra inflace za posledních 11 let. Vyšší byla pouze v roce 2012, a to 3,3 procenta. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny zboží loni úhrnem vzrostly o 2,3 procenta, ceny služeb stouply o 3,7 procenta. Podle analytiků inflace v nejbližších měsících zřejmě příliš neklesne.

"Na zvyšování cenového růstu měly největší vliv ceny za bydlení," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Na zvyšování inflace působilo rovněž zdražování potravin a nealkoholických nápojů. V menší míře rostly ceny stravování a ubytování. Naopak ke snižování inflace přispíval vývoj cen oděvů a obuvi.

Nejnižší meziroční růst loni zaznamenaly spotřebitelské ceny v prvním čtvrtletí, a to o 2,7 procenta. V ostatních čtvrtletích byl růst mírně rychlejší. Ve druhém a třetím čtvrtletí ceny stouply shodně o 2,8 procenta, v posledním kvartále loňského roku zrychlila inflace na tři procenta.

V samotném prosinci loňského roku spotřebitelské ceny stouply meziročně o 3,2 procenta, což bylo o 0,1 procentního bodu více než v listopadu. Proti listopadu ceny vzrostly o 0,2 procenta.

I na prosincové zvyšování cenové hladiny měly největší vliv rostoucí ceny bydlení. Více peněz spotřebitelé zaplatili i za některé potraviny. Například ceny vepřového masa stouply meziročně o 17,4 procenta, cukr zdražil o 17,9 procenta a cena uzeniny stoupla o 9,7 procenta.

ČSÚ zveřejnil rovněž ceny zahraničního obchodu ČR za loňský listopad. Ceny vyvážených surovin a zboží v tento měsíc meziročně klesly o 1,8 procenta a ceny dovážených o 2,2 procenta. Meziměsíčně byly vývozní ceny nižší o 0,6 procenta a dovozní o 0,2 procenta.

Analytici: Inflace zatím zůstane vyšší, ČNB reagovat nebude 

Inflace v nejbližších měsících zřejmě příliš neklesne, důvodem bude mimo jiné letošní zvýšení spotřebních daní u tabáku a alkoholu. Od poloviny roku by ovšem již inflace mohla začít postupně klesat zpět ke dvěma procentům. Vyplývá to z vyjádření analytiků. Podle nich nich nebude muset ČNB na nynější vysokou inflaci reagovat v únoru zvýšením úrokových sazeb, protože stále přetrvávají rizika spojená s negativním vývojem v zahraničí. Centrální banka navíc změnou sazeb reaguje na situaci, kterou očekává zhruba za jeden až 1,5 roku a aktuální inflaci tak již ovlivnit nemůže, vyplývá z vyjádření ekonomů.

V prosinci loňského roku spotřebitelské ceny stouply meziročně o 3,2 procenta, což bylo o 0,1 procentního bodu více než v listopadu. Proti listopadu ceny vzrostly o 0,2 procenta.

"Letošní růst cen bude ovlivněn lednovým zvýšením spotřební daně na alkohol a tabák. Naopak od května by mělo dojít ke snížení DPH u některých služeb, tento vliv se však podle našeho názoru v zákaznických cenách příliš neprojeví, protože provozovatelé si přes nižší DPH jen navýší své marže," uvedl analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.  

Inflace se tak v nejbližších měsících podle něj bude pohybovat vysoko nad dvěma procenty. "Vlivem očekávaného zpomalování ekonomiky i ochabování růstu mezd by však měly postupně slábnout domácí inflační tlaky," uvedl. ČNB podle něj na aktuální inflaci nebude reagovat, protože přetrvávající nejistoty spojené se zahraničním ekonomickým vývojem budou hovořit proti zpřísnění měnové politiky. Navíc inflace by měla ve druhé polovině roku začít postupně slábnout, dodal.

"Na začátku roku 2020 spotřebitelská inflace dočasně ještě zrychlí a nad třemi procenty se udrží minimálně v prvním čtvrtletí letošního roku. V dalších čtvrtletích letošního roku však začnou inflační tlaky postupně ustupovat a v meziročním srovnání inflace sestoupí hlouběji pod tři procenta," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

I podle ekonoma ČSOB Petra Dufka inflace s největší pravděpodobností nepoklesne ani v následujících měsících, neboť se do ní začnou propisovat vyšší spotřební daně u cigaret a alkoholu. "Teprve až ve druhé polovině roku bychom se mohli dočkat zpomalení růstu cen a návratu inflace zpět do blízkosti dvou procent. A to je vlastně i důvod, proč by ČNB nemusela na aktuální růst spotřebitelských cen reagovat," uvedl.

"Vzhledem k tomu, že zrychlení cen nad tři procenta bylo do velké míry taženo růstem cen potravin, bude ČNB ochotna inflaci nad horní hranicí tolerančního pásma do jisté míry tolerovat," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Zda centrální banka úrokové sazby dále zvýší, bude podle něj záležet především na dalším ekonomickém vývoji v zahraničí, protože ten byl hlavní příčinou, proč ČNB sazby v minulém roce již nezvýšila.

"V nejbližších měsících se sice inflace udrží kolem tří procent, nicméně poté by postupně měla celková inflace klesnout ke dvěma procentům. Centrální banka by tedy mohla ponechat úrokové sazby v letošním roce beze změny," uvedl i hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je čtvrtek 28. května 2020

Očekáváme v 1:00 11°C

Celá předpověď