Genetik k Nobelově ceně za medicínu: Díky objevu vidíme lépe do historie

foto Medaile pro laureáty Nobelovy ceny - ilustrační foto.

Praha - Díky přečtení DNA předchůdců člověka, za které byl dnes oceněn Nobelovou cenou za medicínu a fyziologii švédský biolog Svante Pääbo, vidíme do historie mnohem lépe než dřív, myslí si molekulární genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Podobně jako oceněný Švéd rekonstruovali čeští vědci nejstarší genom moderních lidí z více než 45.000 let staré lebky ze sbírky Národního muzea. Jeden z nich, antropolog Jaroslav Brůžek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) ČTK řekl, že Pääbův vědecký přínos je revoluční. Podle antropologa Vladimíra Sládka z téže fakulty otevřel laureát dveře do nových výzkumných témat.

Pääbovi se podle akademie mimo jiné podařila sekvenace genomu neandertálce, který žil před až 300.000 lety. "Moderní DNA umíme poměrně dobře číst, ale ze starých vzorků je to netriviální," řekl ČTK Pačes.

Podle něj vidí vědci v evoluci jenom přítomnost, archeologie pak z historie přináší jenom úlomky. Díky tomu, že dokáží přečíst genetickou informaci, zjistili, jak se předchůdci člověka lišili, jaké od té doby probíhaly změny i to, že se mezi sebou křížili.

Pääbo byl průkopníkem výzkumu, jenž porovnával genomy moderního člověka a jeho nejbližších vyhynulých příbuzných, neandertálců a denisovanů, tedy předků pojmenovaných podle fosilního nálezu z roku 2010 objeveného v jeskyni Denisova v sibiřském pohoří Altaj.

"Díky jeho objevu vidíme do historie mnohem lépe, než jsme viděli dřív," míní Pačes.

"Jeho (Pääboův) přínos byl vskutku revoluční, co se týče metod studia DNA, starobylé DNA našich nejbližších příbuzných," řekl Jaroslav Brůžek z katedry antropologie a genetiky člověka PřF UK. Brůžka překvapilo, že si Nobelův výbor "vzpomněl" na badatele zkoumajícího moderními metodami lidskou minulost.

"Je to famózní pro (..) obor, protože Pääbo udělal skutečně pionýrskou práci," doplnil Vladimír Sládek, vedoucí katedry antropologie a genetiky člověka. Podle Sládka Pääbo "otevřel dveře" do dalších výzkumných témat propojujících paleoantropologii a evoluci člověka se současností.

"Pääbo nabídl možnosti, jak začít rozvíjet nové obory typu evoluční medicíny, které nám ukazují a pomáhají chápat některá současná globální civilizační onemocnění v evolučním kontextu a umožňují nám hledat lepší řešení," vysvětlil Sládek. "My jsme se díky němu dostali do struktury populací, do hledání některých genetických vztahů mezi onemocněním a evolucí," popsal. Zároveň podle Sládka ale platí, že i když Pääbo dostal Nobelovu cenu jako jeden člověk, za výsledky jeho práce stojí obrovské úsilí celého oboru.

Nobelova cena za fyziologii a lékařství je první z Nobelových cen, které budou vyhlášeny tento týden. Postupně budou následovat jména držitelů cen za fyziku, chemii, literaturu a za mír. Loni dostali Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství američtí molekulární biologové David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která činí deset milionů švédských korun (22,6 milionu Kč). Laureáti ocenění slavnostně převezmou 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, na základě jehož závěti jsou ceny udělovány.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je sobota 3. prosince 2022

Očekáváme v 21:00 3°C

Celá předpověď