Praha - Postoj české veřejnosti k Rusům se s pokračujícím rusko-ukrajinským konfliktem dál zhoršuje, jako své sousedy by je v současné době bez problémů sneslo 32 procent Čechů. Meziročně je to o tři procentní body méně a o čtyři body méně než v roce 2023, tedy rok po napadení Ukrajiny Ruskem, vyplynulo z lednového průzkumu agentury STEM.
Před deseti lety byli Rusové podle STEM přijatelní jako sousedi pro polovinu veřejnosti a byli pro Čechy přijatelnějšími i než Ukrajinci. Naopak přijatelnost Ukrajinců jako sousedů se za uplynulých deset let zvýšila o pět bodů na 46 procent a během trvání konfliktu se příliš nezměnila.
"Přijatelnost Rusů se tak začíná v tomto ohledu znovu propadat na úroveň, která byla zaznamenána v průběhu 90. let 20. století, kdy by Rusa za souseda přijala bez problémů pouze přibližně pětina Čechů," uvedli autoři průzkumu.
S ohledem na vývoj vztahů Čechů s cizinci se podle STEM ale nejvíce zlepšil postoj k Vietnamcům. V roce 2005 by je za souseda přijalo bez problémů 30 procent Čechů, před deseti lety polovina a letos 73 procent. Vůbec nejpřijatelnější jako sousedé ale zůstávají pro občany Slováci, které akceptuje 92 procent oslovených, a cizinci z vyspělých zemí, zejména Angličané, Američani, Francouzi či Němci. Jako sousedy by je braly více než tři čtvrtiny občanů.
"Češi a Češky mají tradičně pozitivní vztah ke Slovákům a občanům z ekonomicky vyspělých zemí. Náš výzkum ale ukazuje, že v posledním desetiletí výrazně vzrostla i akceptace Vietnamců," uvedla k výsledkům průzkumu analytička STEM Kateřina Duspivová.
Na druhé straně pomyslného žebříčku pak zůstávají Afghánci, Arabové, Súdánci a Syřané, které by jako sousedy přijala zhruba pětina Čechů. Dlouhodobě negativní postoje zaujímá veřejnost i vůči Romům, jejich přijatelnost za souseda dosáhla letos v lednu hodnoty 24 procenta, což je na úrovni přijatelnosti cizinců z arabského světa, dodali autoři průzkumu.
Průzkum STEM se uskutečnil od 16. do 25. ledna mezi více než tisícovkou respondentů starších 18 let.
