Praha - Vojenské cvičení Ruska a Běloruska s názvem Západ 2025 je nutné chápat nejen jako praktický trénink armády, ale i jako politický signál směrem k Evropě a Západu. Shodli se na tom bezpečnostní analytici, které oslovila ČTK. Podle nich bude tentokrát akce menší než v minulosti, nicméně Moskva ji využije k demonstraci svých jaderných schopností a k vyslání vzkazu Evropě, že je připravena svou sílu použít.
Podle bezpečnostního analytika Matúše Haláse z Ústavu mezinárodních vztahů je každé podobné cvičení dvojí povahy – na jedné straně jde o prověření připravenosti ozbrojených sil, na druhé straně jde o ukázku schopností směrem k soupeřům.
"Účelem každého vojenského cvičení je jednak nacvičit použití ozbrojených sil v konkrétních situacích a podmínkách, ale zároveň také vyslat určitý signál soupeřům ohledně vlastních schopností a připravenosti. Nejinak je tomu i v případě cvičení Západ 2025," uvedl Halás. Připomněl, že podobná strategická cvičení se v Rusku opakují v několikaletých cyklech.
Podobné cvičení Západ se konalo naposledy na podzim roku 2021. Tehdy však šlo o mnohonásobně větší akci, která zároveň sloužila jako příprava k invazi na Ukrajinu. "Dnes už Rusko není schopno vést dvě plnoformátové ozbrojené operace současně, a proto není důvod se obávat, že by letošní cvičení Západ bylo předzvěstí něčeho podobného," řekl Halás.
Při posledním cvičení v roce 2021 vznikla podle Vlastislava Břízy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy páteř invazních jednotek, které se následně zapojily do útoku na Ukrajinu. Letos ale není nutné akci přeceňovat, protože odhadovaný počet účastníků činí nižší desítky tisíc vojáků a většina z nich zůstane ve svých posádkách. "Cvičení bude vypadat velkolepě na papíře, ale fakticky půjde spíše o štábní cvičení než o nasazení velkých operačních jednotek," dodal.
Podle obou analytiků však bude důležité sledovat jaderný rozměr manévrů. Je možné, že ruská a běloruská armáda do scénářů zahrne i prvky koordinace v jaderném prostředí, včetně nově rozmístěných taktických jaderných zbraní v Bělorusku.
Bříza upozornil také na možnou výstavbu základny pro rakety středního doletu Orešnik nedaleko Minsku. Tyto střely mají podle něj dosah až 5000 kilometrů, rychlost přes Mach 10 (přibližně 12.251 kilometrů za hodinu), mohou nést více hlavic a prakticky pokrývají celé evropské území. Bříza tento krok označil za signál Moskvy, která tímto způsobem vysílá zprávu o své jaderné síle a snaží se odradit Západ od další materiální podpory Ukrajiny.
Zkušenosti z války na Ukrajině podle Břízy ovlivnily i další aspekty ruské vojenské strategie. Rusko se výrazně posunulo v oblasti dronů a elektronického boje. Schopnost rušit nepřátelské systémy, včetně dronů, se výrazně zlepšila a koordinace jednotek je lepší než dříve. Naopak vedení manévrové války zůstává slabinou, což se projevuje statickým charakterem konfliktu.
Běloruské a ruské společné cvičení s názvem Západ se koná ve velkém formátu jednou za čtyři roky, první bylo v roce 2013. Poslední cvičení v roce 2021 tvořilo páteř invazních jednotek ve válce proti Ukrajině na začátku roku 2022. Letošní cvičení bude do úterý na území obou zemí i v Baltském a Barentsově moři.
