Brno - Ukrajina s největší pravděpodobností přistoupí k hlavní fázi protiofenzivy pouze v jednom směru, míní Zdeněk Petráš z brněnské Univerzity obrany. Zatím jde podle něj spíše o takzvaný průzkum bojem. Projevit se ale může nedostatek mechanizované techniky na straně Ukrajiny, uvedl Petráš pro ČTK.
Očekávaná ofenziva ukrajinské armády se podle dostupných informací uskutečňuje na třech místech, přičemž podle Petráše není zcela jasné, v jakých směrech a s jakými silami a prostředky ukrajinská armáda tuto akci zahájila. "Tato skutečnost je však naprosto logická. Informace o stavu ukrajinských sil a směry jejich předpokládané operační činnosti by umožnily ruské straně realizovat účinná protiopatření," uvedl Petráš.
Tedy jakkoli se podle něj zdá, že váleční zpravodajové a média aktuálně informují o stavu na bojišti a uvádějí v přímém přenosu podrobný vývoj konfliktu, určitě tomu tak není. "Objektivní posouzení vývoje situace na frontě bude možné až s jistým časovým odstupem. Boj na Ukrajině je zcela jiná kategorie konfliktu a bylo by naprosto iluzorní hovořit o válce v přímém přenose, jak tomu bylo například u války v Iráku v roce 1991, kdy zahraniční média, především americká CNN, podávala světové veřejnosti reportáže přímo z bojiště v reálném čase," uvedl odborník.
Podle něj ale s ohledem na poměrně nízkou intenzitu nasazení ukrajinských jednotek lze předpokládat, že jde spíše o takzvaný průzkum bojem. Ukrajinské velení se jím snaží najít slabá místa v ruské obraně, na která by se následně dala zaměřit hlavní ofenziva, a to s cílem proniknout do hloubky území a přinutit ruskou stranu ke stažení. "Ostatně i ona dopředu ohlašovaná ofenziva ukrajinské armády měla patrně za cíl oklamat ruskou stranu a zjistit, kde se budou soustřeďovat hlavní ruské síly a prostředky a na kterou část frontové linie bude klást ruské velení hlavní důraz," uvedl Petráš.
Dá se podle něj s největší pravděpodobností očekávat, že Ukrajina přistoupí k hlavní fázi protiofenzivy pouze v jednom směru, a to v tom, který bude zajišťovat právě efektivní průlom a vklínění se do hloubky okupovaného území. V žádném případě podle Petráše nelze očekávat, že se ofenziva uskuteční na širokém úseku fronty. "Bude se jednat o snahu nasadit maximální koncentraci sil na relativně úzkém úseku fronty," uvedl odborník. Pokud by to nastalo například v západním Záporoží ve směru na Melitopol a dále směrem k Azovskému moři, mohli by Ukrajinci podle Petráše odříznout defenzivní pozice Rusů ve východní, respektive centrální části fronty od pozic v části jižní. "Rozštěpení ruských defenzivních pozic by mohlo způsobit nárůst už tak značných těžkostí v logistickém zabezpečení jednotek, přesunu záloh a dalších sil na frontu, což by mohly využít ukrajinské jednotky k postupnému osvobozování okupovaných oblastí," popsal Petráš.
Průlom ruských pozic by měl být podle Petráše provedený rychle a razantně, aby ruskému velení nezbyl čas na případné zformování bránících jednotek a opětovné zaujetí defenzivních pozic. "A v tom bude mít Ukrajina asi zásadní problém. Takovýto úder vyžaduje mimořádnou palebnou sílu pozemních jednotek se silnou podporou dělostřelectva a raketového vojska a samozřejmě i podporu letectva a vzdušných sil. Je možné, že takový potenciál se už Ukrajině podařilo soustředit. To ukáže nejbližší vývoj konfliktu," uvedl odborník.
Ukrajina se podle něj nadále potýká s problémy, pokud jde o zbraňové vybavení jednotek, které mají být, podle neověřených informací, schopny tvořit více než deset brigád. "Už tolikráte zmiňovaný nedostatek těžké mechanizované techniky, jenž má být pokryt dodávkami ze Západu, se bohužel může projevit v průběhu protiofenzivy," uvedl Petráš.
