Praha - Letět na jižní pól Měsíce je náročné kvůli nastavování trajektorie letu. ČTK to dnes řekl předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek. Vysvětlil, že pokud se letí ze Země, trajektorie letu bude vždy nastavena zhruba k rovníku Měsíce. Přistávací modul Vikrám indické sondy Čandrájan-3 dnes přistál jako první na jižním pólu Měsíce, Indie se tak po Spojených státech, Rusku (Sovětském svazu) a Číně stala teprve čtvrtou zemí světa, která úspěšně dopravila své zařízení na Měsíc. Indická kosmická technika je podle experta na vzestupu, ze "závodu" o přistání na jižním pólu Měsíce tak vyšla Indie jako vítěz.
"Přistát v oblasti měsíčního pólu je mnohem složitější, protože při cestě od Země musíte znatelně měnit trajektorii letu, a může tam snadněji dojít k chybě a problémům. Dnes už to zvládáme, proto další mise budou mířit do vědecky zajímavějších míst Měsíce," řekl expert.
Jde podle něj o velký úspěch, jelikož na jižní pól Měsíce se ještě nikdy dřív neletělo. "Stejně tak významné bylo v roce 2019 přistání Číňanů sondou Čchang-e 4 na odvrácené straně Měsíce, také bylo první a zatím jediné," řekl. Přistávat se v tomto místě nyní podle něj bude častěji, jelikož se jedná o vědecky velice zajímavou lokalitu. Předpokládá se tam voda v podobě podpovrchového ledu.
Tento týden chtělo Indii předstihnout s přistáním v málo prozkoumané oblasti u jižního pólu Měsíce Rusko, jeho modul Luna-25 se ale podle nedělního oznámení ruských médií vymkl kontrole a narazil do měsíčního povrchu.
"Vypustit sondu k Měsíci Rusové zvládli, ale přistání, což je značně složitější disciplína, už nikoliv. Zatímco Indové dokázali i těsně nad měsíčním povrchem, v úplně poslední fázi před přistáním, ještě se sondou komunikovat a změnit dost výrazně i vybranou přistávací oblast," řekl Halousek.
Podle experta je indická kosmická technika na vzestupu, zatímco ta ruská je v hlubokém úpadku. Ruská a indická mise na Měsíc se podle něj dají porovnat, obě sondy byly zhruba stejně velké a mířily do stejného místa Měsíce ve stejný čas.
"Indie investuje do nových technologií obecně a mezi ně patří i velice prestižní obor kosmonautiky, veliké prostředky. Rusko je drceno mezinárodními sankcemi a velké množství peněz musí dávat do zbrojního průmyslu. Významný rozdíl je samozřejmě i v lidské základně. Indie, ale i Čína a další země, dlouhodobě připravují kvalitní odborníky, inženýry a vědce, v Rusku se odborně zdatných kapacit dlouhodobě nedostává. Rusko jede víceméně pouze setrvačností a používá technologie, které ve svém základu pocházejí už z dob Sovětského svazu, pouze je modernizuje, někdy ale nedostatečně," řekl Halousek.
