Členem vědeckého týmu, který působí vždy počátkem roku na Mendelově polární stanici v Antarktidě, je také profesor Miloš Barták z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, jenž se zabývá anatomií a fyziologií rostlin. Stál již při zrodu tohoto projektu v době, kdy se vedly diskuze o tom, kde by mohla základna stát.

Před odjezdem na současnou expedici jsme se jej zeptali: Kdy a odkud odjede expedice? Jaké bude její složení? Kdy se předpokládá, že dorazíte na základnu? Nakolik předpokládáte, že bude cesta náročná? V současné době vrcholí přípravy expedice tak, aby její členové mohli na přelomu prosince a ledna odjet z České republiky do Jižní Ameriky. Koncem prvního lednového týdne expedice vypluje na lodi z jihoamerického přístavu Punta Arenas směrem k ostrovu Jamese Rosse, kam by měla dorazit přibližně v polovině ledna. Vedoucím expedice je ing. Pavel Kapler, který současně plní funkci správce antarktické stanice J.G.Mendela. Letošní expediční posádka je v průměru výrazně mladší než ty minulé, neboť v ní je mnoho studentů doktorských studijních programů na Masarykově univerzitě v Brně. V jakém stavu očekáváte, že základnu najdete? Byla tam zima mírná? Není nutné již obměnit některé části (patrně technické) na základně? Prvním důležitým úkolem expedice bezprostředně po příjezdu na stanici je zprovoznit její technické a energetické systémy, které přes polární zimu nebyly ve funkci. Jde o zejména o instalaci větrných elektráren do pracovního režimu, obnovení funkce zásobníků systému rozvodu vody ve stanici a celou řadu dalších věcí. Po zimním období může být například hlavní budova stanice částečně zaváta sněhem, proto je nezbytné odklidit jej od stěn a technických součástí (fotovoltaické články, solární kolektory) tak, aby mohly plně sloužit svému účelu. Práce na odklízení mohou podle množství sněhu trvat od několika desítek minut až po několik hodin. Obměna namáhaných technických prvků stanice probíhá v každé expediční sezóně. Poměrně často, přibližně jednou za čtyři roky je nezbytné obnovit nátěry na technických kontejnerech, které trpí díky kapénkám mořské vody, jež se s větrem dostává až desítky metrů daleko od pobřežní čáry. Jaké budou hlavní úkoly současné expedice? V souvislosti s činností základny bylo zahájeno hned několik výzkumných projektů. Kdy očekáváte nějaké první výsledky? Odborný program expedice se sestává z dlouhodobě řešených projektů. Ty zahrnují především výzkum klimatu ostrova Jamese Rosse, se zvláštním zřetelem na UV záření a časoprostorovou proměnlivost ledovců. Dalším dlouhodobým programem je sledování rozvoje vegetace ostrova, zejména její reakce na uměle navozené oteplení vzduchu a půdy. Pokračovat budou rovněž sběry vzorků vody a půdy pro následnou analýzu izotopového složení uskutečněnou po návratu do České republiky. Nově jsou do odborného programu zařazena témata zoologická, zejména studium parazitů mořských ryb. Další novinkou bude projekt zaměřený na analýzu prvkového složení vzorků lišejníků v různých typech polární vegetace. Odborné výsledky získané v průběhu minulých expedic jsou průběžně publikovány ve specializovaných odborných časopisech, stejně tak tomu bude i v případě nadcházející expedice. Pro odbornou ale i laickou veřejnost jsou některé výsledky dostupné i na webových stánkách polárních projektů Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Kdy se budete vracet? Přesný termín návratu expedice je závislý především na počasí, jaké bude panovat v oblasti ostrova Jamese Rosse na přelomu února a března 2012. Jisté je, že se členové expedice budou vracet do České republiky ve dvou vlnách podle toho, jak budou končit jejich odborné programy na ostrově. První se uskuteční koncem února, druhá přibližně v polovině března. Jak je zabezpečena lékařská péče v průběhu expedice? Součástí expediční skupiny je i lékař Kristian Brat, který bude v průběhu expedice poskytovat běžnou lékařskou péči členům expediční posádky. Zároveň bude mít vlastní odborný program související s celodenním monitorováním zátěže členů posádky při terénních pracích v typických klimatických podmínkách. Půjde o měření krevního tlaku a dalších veličin, které umožní analyzovat charakter zátěže organismu. Vladimír Klepáč

ČR Antarktida věda příroda příroda

Reklama