Evropa i Česko do budoucna podpoří kulturně-kreativní sektor

foto Dechovka, hudba - ilustrační foto.

Krize spojená s šířením covidu-19 dopadla na kulturně-kreativní sektor velmi tvrdě. Je proto třeba si připomínat, že je důležité pomoci i těmto odvětvím, jejichž základem je lidská kreativita, dovednosti a talent. Kulturně-kreativní odvětví jsou schopna vytvářet pracovní místa a mají pozitivní dopad na společnost i jedince. Svou přidanou hodnotou přispívají ostatním hospodářským odvětvím a často jsou zdrojem technologických i netechnologických inovací.

Kulturně kreativní odvětví mají dlouholetou tradici a v dnešní dynamické době rychle přibývají nová odvětví související s online prostředím. „Kulturně-kreativní sektor je velký ekonomický celek, který bude velmi potřebný v dalším budování naší Evropy. Je to důležitá a vitální součást evropské ekonomiky, “ řekla eurokomisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Mariya Gabrielová na konferenci United for New Future, která se konala 26. června 2020. Ve shrnující části online konference se její účastníci shodli, že kulturně kreativní sektor bude do budoucna lépe propojen s oblastí vývoje a výzkumu. Skvělým příkladem takové synergie je ochranná polomaska CIIRC RP95-M s vyměnitelným filtrem P3, která získala evropskou certifikaci a zajišťuje nejvyšší stupeň ochrany. Čeští vědci svým bleskurychlým a kvalitním řešením zaujali i americké námořnictvo nebo NATO.

Evropa je kulturní ekosystém

Plán obnovy EU covid-19 musí směřovat k udržitelným, ekologickým a inkluzivním ekonomikám a společnostem. Stejným směrem se vydává kulturně-kreativní ekonomika v rámci Inovační strategie ČR 2019–2030. Aktuálně je projednáván návrh na jednorázovou podporu kulturně-kreativních odvětví. Pomoc má být dvojího druhu: Přímá finanční podpora pro podnikatelské subjekty, které jako hlavní činnost pořádají a zajišťují hudební, hudebně dramatické a divadelní projekty, nebo pro prodejce vstupenek na akce kulturní služby veřejnosti, technické firmy a podnikatelské subjekty, které kulturní akce pro veřejnost zajišťují.

Druhým nástrojem pomoci jsou kreativní vouchery. Ty už se osvědčily v Brně v programu z let 2016–2018 a dlouhodobě fungují v Londýně. V rámci Evropské unie se vytváří nové kulturní sdružení ve spolupráci s Evropským inovačním a technologickým institutem (EIT). Na podporu kulturně-kreativních projektů jsou nyní vyčleněny fondy React EU, The New Cohesion Policy, The Regional Development Fund, Digital Europe Program, Invest EU. Evropa je kulturní ekosystém, který nabízí mnoho, a to je třeba využít, přetavit v prospěšné inovace. Kulturně-kreativní sektor bude do budoucna lépe propojen s oblastí vývoje a výzkumu, shodli se ve shrnující části účastníci online konference United for New Future.

„V souvislosti s post-covid obdobím vidím eobrovskou příležitost právě v kulturně-kreativních projektech a jejich vlivu na českou ekonomiku. Poslední dobou se čím dál více skloňuje spojení kreativní ekonomika a oblast gamingu, která má jasně rostoucí tendenci, má synergický efekt pro řadu návazných oborů lidské činnosti. Od designu přes programování až po animace a výtvarno. Myslím, že by po vzoru jiných zemí v těchto progresivních oborech měly vzniknout nástroje, které pomáhají udržet know-how. Tedy aby nám neodcházel lidský potenciál. V zahraničí mají seedové fondy určené k investicím do tohoto sektoru," vysvětluje koordinátor Inovační strategie ČR 2019–2030 Robin Čumpelík.

Vouchery jako mikrodotace se státním příspěvkem

Kreativní vouchery jsou první ukázkou spolupráce MPO a ministerstva kultury (MK) v rámci kulturního a kreativního sektoru. Jsou určeny pro malé a střední firmy na nákup kreativních služeb. Ty zvyšují jejich konkurenceschopnost, která bude v nastupující ekonomické krizi zásadní. „Jde o unikátní nástroj postavený na základě světové i domácí praxe, jenž vychází ze zjištění, že drtivá většina kreativců pracuje ve firmách do devíti zaměstnanců. V praxi se proto jedná o mikro-dotace s vysokou míru státního kofinancování. Takové nastavení zohledňuje i problematický přístup malých a středních podniků k likviditě na finančních trzích. Zvláště během krize existuje riziko, že firmy proto přestanou inovovat. Jedná se tak o drobné „popostrčení“, které však často vede k dlouhodobé spolupráci. Samotné vouchery nicméně nemohou a nemají obsáhnout celou problematiku kulturního a kreativního sektoru,“ doplňuje Jakub Bakule, zástupce MK ČR pro kulturně-kreativní sektor.

V rámci memoranda o spolupráci MPO a MK dále spolupracují na Strategii podpory kulturního a kreativního sektoru nebo na zohlednění těchto odvětví v novém programovém období evropských fondů a Hospodářské strategii ČR.

Česko má na čem stavět

Mimořádnou intenzitu dopadů koronaviru na kulturu jasně dokládají čísla z výzkumu týmu Katedry arts managementu VŠE, Katedry produkce DAMU a IDU. Na ušlých tržbách jenom za měsíc březen (v sektorech divadlo a tanec, hudba, kapely, instituce, koncertní sály, organizace výtvarného umění včetně muzeí) se podílelo 1 610 805 neprodaných vstupenek za neuskutečněné akce. V dubnu nemohlo sledovat kulturní akce podle odhadů 2 745 226 diváků. Ekosystém kulturního průmyslu také podporuje takzvanou vyvolanou spotřebu, což jsou útraty diváků přibližně v rozmezí od 600 do 2500 Kč na osobu/akce. V případě průměrné spotřeby na diváka přibližná ztráta za vyvolanou spotřebu bude 6 500 000 jen za měsíc duben.

Zajímavá je i struktura zaměstnanosti, která ukazuje, že je třeba rychle podpořit hlavně malé podnikatele. V tomto systému struktuře tvoří 26,7 procenta OSVČ, 15,4 procenta mikro-podniky, které hned přechází ve 23,4 procenta malých podniků. Střední podniky pokrývají 18,3 procenta a velké podniky pouze 16,2 procenta. Právě proto by měla přijít hlavně rychlá podpora, která by byla dobře využitelná pro malé podniky.

Nabízí se využít pozitivní zkušenosti Jihomoravského inovačního centra a podpořit malé hráče v oblastech, jako jsou práce s texty, hudba, fotografie a další činnosti. Z pohledu MPO jde o vynikající příležitost nastavit systémový nástroj podporující obory, jako je grafický design, design služeb, průmyslový design, informační a komunikační technologie nebo řemesla. A jaký je efekt rychlých grantů zaměřených na kreativní pomoc? Podle průzkumu Jihomoravského inovačního centra 77 procent firem z řad malých podniků říká, že dopady jsou vidět už po jednom roce v přínosu u náboru nových zaměstnanců, dále ve zlepšeném přístupu podniků na nové trhy. Ve více než polovině případů vedla kreativní spolupráce k oslovení nových typů klientů. Téměř v polovině případů se zvedly tržby nebo přidaná hodnota samotného produktu či služby.

Kulturně-kreativní sektor bude bezesporu hrát důležitou roli v nové ekonomice České republiky, která se chystá zaměřit na průmyslové oblasti, jež vykazují růst. Zde je dobrým příkladem filmový průmysl, třeba animace a triková studia, gaming, nanotechnologie a tradiční odvětví jako sklářství, textilní průmysl, které se bez kreativity a inovací v dnešní době nemohou obejít. Česká republika má v tomto vynikající výchozí podmínky, může stavět na dlouholeté řemeslné tradici, zručnosti lidí, dobře fungující infrastruktuře. Dalším krokem je větší důraz na prezentaci a marketing, a tím i posílení exportu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

31°C

Dnes je čtvrtek 13. srpna 2020

Očekáváme v 11:00 28°C

Celá předpověď