Tváří v tvář narůstajícím hrozbám v podobě dronů a dalších technologií Evropa přehodnocuje jejich úlohu na bojišti. Je EU připravena na technologickou válku?
Bojiště, kterým dříve vládli vojáci a tanky, dnes stále častěji obsazují drony, robotické systémy a umělá inteligence (AI). Přichází nová éra, v níž rovnováhu sil určují moderní technologie.
„Stáváme se svědky technologických závodů ve zbrojení mezi útočnými drony a prostředky obrany proti nim, a to jak v hybridní, tak v čistě vojenské sféře.“
německý ministr vnitra Alexander Dobrindt
Dobrindt ve čtvrtek oznámil, že Německo se plánuje „přezbrojit“ v oblasti protivzdušné obrany proti dronům, a sice úpravou zákona o letecké bezpečnosti, který byl původně zaměřený na prevenci a potírání útoků proti leteckému provozu.
Polský prezident Karol Nawrocki ve středu na zasedání Rady bezpečnosti OSN uvedl, že „naši bezpečnost dnes neohrožují jen tanky a rakety, ale také kyberútoky, dezinformační kampaně, takzvané deepfaky a manipulace v informačním prostoru“.
Podle Nawrockého může umělá inteligence přispět k obraně Polska, zároveň však zdůraznil nutnost její regulace a vyzval, aby Rada bezpečnosti OSN převzala vedoucí úlohu při vytváření pravidel pro její používání a rozvoj.
Politici, laureáti Nobelovy ceny a vědci z předních společností v oblasti umělé inteligence, konkrétně Anthropic, Google DeepMind, Microsoft a OpenAI, vydali v pondělním dopise podobné varování. Vyzvali země celého světa, aby urychleně vymezily „červené linie“, tedy hranice, které by pro AI měly zůstat nepřekročitelné.
V oblasti obrany autoři dopisu varovali, aby systémy umělé inteligence nebyly pověřovány řízením jaderných zbraní ani jiných smrtících autonomních systémů, a také před jejich využitím k provádění kybernetických útoků.
Porušování vzdušného prostoru Polska, Rumunska a Estonska ruskými drony v uplynulých dvou týdnech vyvolalo v Evropské unii i NATO obavy a znovu otevřelo otázku připravenosti na vedení války s využitím dronů. Polsko některé z příchozích dronů sestřelilo – poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu tak byly ruské drony zničeny přímo nad územím NATO.
Podobně byly tento týden zaznamenány drony i nad několika dánskými a norskými letišti. Ačkoli dosud neexistují důkazy o jejich napojení na Rusko, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová upozornila na „vzorec trvalého zpochybňování našich hranic“.
Rodící se „dronová zeď“
Rostoucí hrozby přiměly Evropskou komisi navrhnout takzvanou „dronovou zeď“ podél východního křídla NATO. Ve svém projevu o stavu unie začátkem tohoto měsíce von der Leyenová uvedla, že EU „musí vyslyšet apel našich pobaltských přátel a vybudovat „dronovou zeď“. „Nejde o žádnou abstraktní ambici, ale o pevný základ důvěryhodné obrany,“ dodala.
Šéf německé obranné firmy Helsing Gundbert Scherf už v březnu prohlásil, že „dronovou zeď by bylo možné vybudovat během jednoho roku“ a upřesnil, že by vyžadovala „průzkumné technologie, satelity a nejspíš i průzkumné drony“.
Generální inspektor německého bundeswehru Carsten Breuer upozornil, že by byla „chyba“ opomíjet jiné hrozby. „Nesmíme říkat, že se zaměříme pouze na drony. Ačkoli je jejich vývoj pro naši obranyschopnost klíčový, stále čelíme i hrozbám v podobě řízených střel, raket a letadel,“ uvedl.
Podle Scherfa zkušenost z Ukrajiny ukázala, že západní země potřebují podél svého východního křídla jinou formu odstrašení. Drony podle něj nelze chápat jako náhradu tanků a dělostřelectva, ale jako nezbytný a mimořádně nákladově efektivní doplněk.
Komise sice dosud nepředstavila konkrétní podobu plánované „dronové zdi“, ale ve čtvrtek její mluvčí oznámil, že zástupci devíti členských zemí EU – Bulharska, Estonska, Lotyšska, Finska, Litvy, Polska, Dánska, Slovenska a Rumunska – a také Ukrajiny coby kandidátské země se v pátek setkají v Bruselu, aby o iniciativě diskutovali.
Podle mluvčího se diskuze zaměří na „nejnovější technologie“ určené k detekci „přilétajících dronů“ a na „opatření, která přijmeme k jejich zneškodnění“.
EU zaostává v inovacích
EU a její členské státy aktivně hledají způsoby, jak posílit zaostávající obranný průmysl, mimo jiné prostřednictvím využití umělé inteligence a urychlení výroby nových dronů.
Podle eurokomisaře pro obranu Andriuse Kubilia by se měla EU inspirovat Ukrajinou. „Na Silicon Valley musíme zapomenout – to patří minulosti. Budoucnost představuje Ukrajina,“ uvedl.
Ukrajina čelí už celé měsíce téměř každou noc stovkám ruských dronových útoků. K jejich odrážení Kyjev vyvinul levné technologie, například rušičky signálu a záchytné drony. Podle analýzy agentury AFP vycházející z údajů ukrajinského letectva je více než 80 procent ruských dronů úspěšně zneškodněno.
Aliance NATO zneškodnila méně než pět z dvaceti dronů, které v poslední době narušily polský vzdušný prostor. Ukrajinští pozorovatelé upozorňují, že nasazování stíhaček a raket k likvidaci dronů je zastaralé a příliš drahé řešení. „Evropa zatím nedisponuje takovými prostředky k obraně proti dronovým útokům, jaké má Ukrajina,“ připustil Kubilius.
Podle Jordana Božilova, zakladatele a prezidenta Sofijského bezpečnostního fóra, se z Evropy stává spíše spotřební trh než lídr v oblasti inovací, protože mezi padesátkou největších technologických firem světa figurují jen tři evropské. Uvedl, že Evropa jedná příliš pomalu, a vyzval Bulharsko, aby podpořilo malé a střední podniky, zejména start-upy zaměřené na rozvíjející se technologie, jako jsou drony, protidronové systémy, umělá inteligence a robotika.
Božilov zdůraznil naléhavou potřebu účinných systémů obrany proti dronům. Současně varoval, že levné a snadno dostupné drony mohou být zneužity nejen ze strany států, ale také teroristy či jednotlivci s nebezpečnými úmysly.
Evropské drony nové generace?
Evropa mezitím nezahálí – nové iniciativy mají za cíl zviditelnit její dronový průmysl na mezinárodní scéně.
Výrazným příkladem je Česká republika, kde inženýři ve spolupráci s katedrou kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze vyvíjejí autonomního „lovce dronů“ Eagle.One.
Eagle.One dokáže s pomocí umělé inteligence bezpečně zachytit nepovolené drony v chráněném vzdušném prostoru, aniž by je zničil. Váží 15 kilogramů, má osm rotorů a dokáže letět rychlostí až 100 kilometrů za hodinu. Díky vestavěné umělé inteligenci reaguje na nepředvídatelné pohyby cíle a dokáže během jedné mise zachytit několik dronů.
Německá firma Helsing vyvinula model HX-2 – původně určený pro nasazení na Ukrajině –který využívá umělou inteligenci k navedení výbušných náloží na cíl a lépe odolává elektronickému rušení.
Společnost Helsing sází také na mezinárodní spolupráci. Uzavřela partnerství s francouzským vesmírným start-upem Loft Orbital, který se zaměřuje na sledování hranic a pohybů vojsk pomocí průzkumných satelitů. Ve spolupráci se švédským výrobcem Saab pak probíhají přípravy na instalaci aplikace s umělou inteligencí určené pro vzdušné souboje ve stíhacích letounech Gripen.
V květnu společnost Helsing představila také podvodní dron, který lze nasadit k ochraně plavidel a kritické infrastruktury. Autonomní kluzák nazvaný SG-1 Fathom dokáže podle tiskové zprávy společnosti hlídkovat „až tři měsíce v kuse a vyhledávat podmořské hrozby“.
Francouzská automobilka Renault potvrdila, že ji oslovilo ministerstvo ozbrojených sil s žádostí, aby na Ukrajině zřídila provoz k výrobě dronů pro ukrajinskou a francouzskou armádu.
Už dříve letošního roku tentýž resort oznámil, že chce do výroby vojenské techniky zapojit i civilní průmyslové řetězce, zejména automobilový a chemický průmysl, aby bylo možné vyrábět určité typy zbraní ve velkém. Jak tehdy upřesnil generální ředitel pro vyzbrojování Emmanuel Chiva, jeden z projektů počítá s výrobou dronů „v řádu několika tisíc kusů během několika měsíců“.
Ve Slovinsku patří drony a systémy ochrany proti dronům k hlavním produktům, které tamní obranný průmysl vyvíjí. Země urychluje budování vlastních výrobních a vývojových kapacit a zároveň posiluje bezpečnost a odolnost na úrovni celé Evropské unie.
V září Slovinsko oficiálně založilo novou státní obrannou společnost DOVOS. Tento krok má posílit domácí průmysl a zajistit zemi větší podíl na prostředcích z navyšujících se evropských obranných fondů.
Rovněž Rumunsko se snaží posílit svůj obranný průmysl, včetně výroby dronů a systémů proti nim, prostřednictvím iniciativy Security Action for Europe (SAFE), finančního nástroje EU, který poskytuje půjčky až do výše 150 miliard eur. V rámci programu SAFE plánuje Rumunsko vybudovat továrnu na drony ve spolupráci s Ukrajinou nebo vybranými unijními společnostmi a zároveň chce využít dosud nevyužité zásoby grafenu – materiálu ceněného pro svou mimořádnou pevnost, lehkost a pružnost.
Páteční jednání v Bruselu by mohlo naznačit, jak chce Evropská unie posílit obranu proti dronům a využít inovativní potenciál startupů v oblasti umělé inteligence a výrobců dronů k vytvoření základů nové éry evropské obrany.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, Agerpres, BTA, ČTK, dpa, EFE, PAP, STA
