Europarlament během mimořádného plenárního zasedání diskutoval o závěrech červencového summitu hlav států a vlád EU. Ten se zabýval otázkou financování a obnovou unie po současné pandemii.

Mnozí europoslanci během diskuze, které se zúčastnil také předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, označili dohodu prezidentů a předsedů vlád členských zemí EU na vytvoření fondu na podporu oživení unie za historickou. Většina řečníků ale kritizovala navrhované škrty ve Víceletém finančním rámci (VFR), tedy v dlouhodobém rozpočtu EU. „Nejsme připraveni polknout pilulku VFR,“ zdůraznil Manfred Weber (EPP). Škrty odmítla také Iratxe García Pérezová (S&D), podle které v současnosti „potřebujeme posílit naši strategickou autonomii a snížit rozdíly mezi členskými státy.“ Mnozí řečníci poukázali na to, že otázka splácení budoucího společného dluhu nebyla vyřešena. Poslanci zdůraznili, že břemeno splácení nesmí skončit na bedrech občanů. V této souvislosti vyzvali k postupnému zavedení spolehlivějšího systému nových vlastních zdrojů financování unie, jehož součástí by měla být digitální daň či uhlíkové poplatky, a to na základě závazného kalendáře. Více poslanců také zdůraznilo, že „EU není bankomatem pro vnitrostátní rozpočty“. Podrobili kritice takzvané „šetrné“ státy za jejich neochotu platit za výhody jednotného trhu. Pseudodemokratické vlády, které nerespektují principy právního státu a hodnoty EU, by zase podle poslanců neměly mít přístup k žádným prostředkům EU. Část zákonodárců se postavila skepticky k novým vlastním zdrojům financování EU, které by byly schopné vygenerovat dostatečný objem prostředků na splácení celého společného dluhu. Varovala před využitím krize k prohlubování integrace EU. Většina poslanců ale zdůraznila, že je Evropský parlament připraven na rychlé vyjednávání s Radou EU s cílem dospět ke vzájemné dohodě na nezbytném vylepšení vyjednávacího mandátu Rady, na kterém se v úterý dohodly hlavy států a vlád EU.

EU speciál koronavirus

Reklama