Ekonomové: Investiční plán ve školství nepřináší nic nového

foto Premiér Andrej Babiš (ANO) představil 16. prosince 2019 na tiskové konferenci po jednání vlády v Praze Národní investiční plán.

Praha - Za nesourodé a ne příliš užitečné označili ekonomové Daniel Münich a Jakub Fischer informace, které o potřebných investicích ve školství obsahuje Národní investiční plán. Částka přibližně 46 miliard korun, kterou plán na příštích 30 let pro školství předpokládá, je podle Münicha ve srovnání s celkovým objemem osmi bilionů korun velmi malá. Podle Fischera vytčené investice nemohou výrazně přispět k přeměně českého školství pro potřeby 21. století.

Na investice do školství a vzdělávání by podle Národního investičního plánu mělo jít v budoucích letech asi 0,6 procenta z celkových investic, které vládní plán do roku 2050 předpokládá. Kolem 77 procent investic v plánu je určeno pro dopravu. Školství přitom vláda řadí mezi své priority. V investičním plánu uvádí, že kvalitní vzdělávání je nutnou podmínkou pro dlouhodobý ekonomický a společenský růst.

Münich dnes ČTK řekl, že částka 46 miliard korun pro školství za 30 let je jako kapka v moři. "Navíc ta částka 46 miliard se plánuje vyčerpat za prvních deset let do roku 2030, a ne za 30 let," uvedl. Podle něj se dá dokument označit za seznam známých údajů, které byly dosud roztroušeny v agendách různých úřadů. Materiál je podle něj v řadě ohledů nekompletní, chybí mu seřazení priorit a odůvodnění potřeby. Dodal, že je "pěkně zabalený v mediálně-reklamní kampaní".

Fischer uvedl, že v dokumentu postrádá jasný časový harmonogram a zřetelné zdroje financování. I on zmínil absenci seřazení priorit. "Nerozumím tomu, proč jsou vedle sebe, na stejné úrovni, uváděny obecnější i velmi konkrétní projekty: má-li se jednat o strategický hospodářsko-politický dokument, měl by být obecnější, s jednotlivostmi v přílohách," řekl.

Upozornil zároveň, že například zmiňovaný dotační program pro vysoké školy již vláda schválila. Materiál tak podle něj nepřináší nic nového nad stávající stav. Výčet investic podle něj nemůže výrazně přispět k přeměně českého školství pro potřeby 21. století. Sám vidí větší problémy v neinvestičním financování školství, jako například v platech. Doplnil, že navzdory jednoznačně zanedbané dopravní infrastruktuře považuje ovšem za překvapivý rozdíl mezi investicemi plánovanými v dopravě a ve vzdělávání.

Münich dodal, že z textu není zřejmý plán investic na regionální úrovni. "Obcí se totiž nikdo na jejich investiční potřeby v oblasti školství dosud systematicky neptal, takže tam jsou náhodné nápady (pokud náhodou ne protekční)," řekl.

Vláda v Národním investičním plánu upozorňuje na to, že seznam investic se bude postupně upravovat a zpřesňovat, jelikož potřeba veřejných investic významně převyšuje finanční možnosti i absorpční kapacitu ČR. Ze shromážděných investic by měly být v budoucnu vybrány projekty, které budou označeny za strategické.

Investiční plán je podle analytiků bez financování jen katalog projektů

Národní investiční plán (NIP) je přínosný v tom, že obsahuje souhrn všech potřebných nebo žádoucích investic státu i samospráv. Bez zajištění financování je to ovšem jen katalog projektů a soubor zbožných přání, vyplývá z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK. Celkově NIP zahrnuje v celé ČR téměř 20.000 projektů za osm bilionů korun, z toho 77 procent je určeno na stavbu dopravní infrastruktury.

"Plán je určitě přínosný v tom, že na jednom místě prezentuje souhrn všech investic, o které by stát a samosprávy stály," uvedl analytik České spořitelny Michal Skořepa. Nyní ale bude podle něj třeba také vyřešit financování a výběr projektů. "Už dnes jsou totiž kapacity českého stavebnictví a dalších relevantních oborů do značné míry vyčerpané," dodal.

Nicméně NIP může podle Skořepy poskytnout užitečnou inspiraci pro veřejné investice v letech, kdy české ekonomice bude hrozit recese kvůli nedostatku soukromé poptávky. "Z mého pohledu hrozí riziko, že ve stínu projektů uvedených v Národním investičním plánu ustoupí do pozadí jeden typ investice, který Česko potřebuje už dlouhá léta, a to sice razantní zvýšení úrovně učitelských platů," dodal.

"Národní investiční plán v objemu jeden a půl násobku ročního HDP bez zajištěného financování je v tomto okamžiku především souborem zbožných přání," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Ekonomické opodstatnění podle něj plán získá až podle toho, jak se s ním bude v budoucnu pracovat. "Bez ohledu na budoucí využití tohoto plánu ovšem platí, že se jedná o docela šikovný marketingový nástroj premiéra Andreje Babiše, který soustředí pozornost veřejnosti na v principu žádoucí téma investic, což se opozici těžko kritizuje," dodal.

Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka je dobře, že NIP vznikl jako materiál o budoucnosti české ekonomiky. "V obecné rovině dobře pojmenovává výchozí stav a klíčové trendy. V praktické rovině je to zatím více méně jen seznam možných staveb," uvedl. Pro zlepšení stavu ekonomiky by si ale podle něj zasloužily větší důraz školství, věda a výzkum.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozornila, že zdroje státního rozpočtu kvůli růstu mandatorních výdajů stále více ubírají peníze na podobné iniciativy. "Plány jsou jedna věc a realita druhá. První, na co na razíme, je projektová kapacita státu a soukromých subjektů. A ani novelizace stavebního zákona nepomůže. Na další priority kromě dopravy navíc zbude už výrazně méně," uvedla. Mezi prioritami plánu jí chybí digitalizace, včetně digitalizace státní správy, podpora inovací a rizikového kapitálu v ČR.

Komora: Investiční plán se neobejde bez nového stavebního zákona

Projekty v Národním investičním plánu i další strategické investice nebude možné uskutečnit bez nového stavebního zákona. Bez jeho přijetí bude investiční plán vlády jen virtuální debatou, sdělila ČTK Hospodářská komora.

Návrh stavebního zákona počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednotného povolovacího řízení a stavební řízení by se mělo zrychlit. Podle kritiků návrh zákona nahrává developerům. Poukazují přitom na skutečnost, že na jeho vytváření se podílela advokátní kancelář Havel & Partners najatá Hospodářskou komorou. Mezi klienty kanceláře byla v minulosti řada developerů a firem ze stavebnictví. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) ovšem již dříve uvedla, že hlavním strůjcem zákona je ministerstvo a návrh je s komorou pouze konzultován.

"Všechny zásadní investice v ČR v nadcházejících letech jsou zcela závislé na reformě stavebního řízení. Bez nového stavebního zákona nebudou moci být navrhované investice realizovány nejen do roku 2030, ale podle dosavadní české zkušenosti ani do roku 2050, případně vůbec," uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.

Podle něj trpí podinvestovaností především dopravní infrastruktura. "Podle odhadů komory se tato podinvestovanost pohybuje v řádu bilionů korun. Jedná se nejen o investice do rozvoje a dokončení páteřní sítě, ale i o reinvestice do současné sítě, která je často na tristní úrovni, je zastaralá a potřebuje zásadní rekonstrukci či celkové nahrazení," uvedla.

Komora dále upozornila, že dnes stavební řízení trvá v průměru 5,4 roku, v případě větších projektů a infrastrukturních staveb, se kterými investiční plán počítá, je to za současné legislativy i deset nebo 15 let.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že ucelený strategický materiál o budoucnosti české ekonomiky dlouho chyběl a je tedy dobře, že NIP vznikl. "V obecné rovině dobře pojmenovává výchozí stav a klíčové trendy. V praktické rovině je to zatím více méně jen seznam možných staveb," uvedl. Pro zlepšení stavu ekonomiky by si ale podle něj zasloužily podstatně větší důraz školství, věda a výzkum.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

12°C

Dnes je středa 28. října 2020

Očekáváme v 23:00 8°C

Celá předpověď