Štrasburk - Evropská komise v úterý dostala českou žádost o pomoc po záplavách prostřednictvím unijního systému civilní ochrany. V debatě s poslanci Evropského parlamentu to dnes řekl eurokomisař pro krizové situace Janez Lenarčič, podle něhož již pomoc nabídlo Slovinsko. Europoslanci většinou vyzývali k rychlému uvolnění peněz z unijního fondu solidarity pro zasažené země, řada z nich mluvila i o zvýšení aktivity v boji proti změnám klimatu.
Zákonodárci dnes na program plenární schůze ve Štrasburku zařadili mimořádnou debatu o možnostech pomoci po povodních, které v posledních dnech zasáhly středoevropské země včetně Česka.
"Nabídli jsme pomoc a rychlou reakci prostřednictvím mechanismu civilní ochrany, k dispozici jsou okamžitě lidé i materiál," uvedl v úvodu debaty Lenarčič. Český vicepremiér Vít Rakušan (STAN) v úterý prohlásil, že Česko požádalo o 15.000 vysoušečů. Podle Lenarčiče česká žádost dorazila do Bruselu v úterý odpoledne. Blíže nespecifikovanou pomoc zatím nabídlo Slovinsko.
Systém umožňuje členským státům zasaženým přírodními pohromami požádat například o vyslání záchranných týmů či specialistů nebo o materiální pomoc. Unijní země mohou také žádat o finanční pomoc z fondu solidarity. Právě po jeho rychlém využití dnes řada poslanců včetně českých volala.
"Lidé potřebují vědět, že příště budeme ještě lépe připraveni a že se jim z evropské úrovně dostane co nejrychlejší pomoci," prohlásil člen konzervativní frakce Ondřej Krutílek (ODS), podle něhož se i díky evropským investicím do monitoringu a prevence podařilo ve srovnání s předchozími povodněmi z přelomu století snížit následky. V Česku při současných záplavách zemřeli tři lidé, sedm se pohřešuje a hmotné škody se odhadují na desítky miliard korun.
Europoslankyně ANO Klára Dostálová vyzývala k využívání evropských peněz na preventivní opatření jako je budování hrází a retenčních nádrží či modernizace odvodňovacích systémů. "Investice do těchto opatření není výdaj, ale příležitost zajistit bezpečnější budoucnost," řekla členka klubu Patriotů pro Evropu.
Někteří poslanci upozorňovali na byrokratické průtahy, které zpomalují cestu peněz z Bruselu k lidem zasaženým živlem. "Jak vysvětlíme občanům, že musejí čekat měsíce, než evropský fond solidarity uvolní nutné zdroje?" ptala se europoslankyně z nejpočetnější lidovecké frakce Danuše Nerudová (STAN). Část europoslanců podle ní chce v usnesení, o němž budou hlasovat ve čtvrtek, vyzvat k urychlení administrativních procesů spojených s fondem.
Tento nástroj unie vytvořila v roce 2002 v reakci na katastrofální povodně, jež tehdy postihly střední Evropu. Od té doby ho členské a partnerské státy využily při více než 130 příležitostech a celkem z něj získaly přes 8,2 miliardy eur (205 miliard korun).
K jeho urychlenému využití dnes vyzývali i poslanci dalších stran, mimo jiné komunistka Kateřina Konečná či Nikola Bartůšek (Přísaha a Motoristé), podle nichž může EU dokázat, že má pro své občany smysl.
Řada poslanců hovořila o tom, že současné povodně byly dalším ze stále častějších projevů klimatických změn, proti nimž by EU měla postupovat rázně bez ohledu na to, že se potýká i s dalšími problémy.
"Cena za to, že nečiníme nic pro zastavení klimatických změn, již převyšuje náklady na boj s nimi," prohlásila španělská šéfka socialistické frakce Iratxe Garcíaová. Podobně mluvili zástupci liberálů, zelených i část lidovců. Naproti tomu konzervativci, nacionalisté či krajní pravice zvyšování peněz na klimatická opatření odmítali.
