Dvořákova Svatá Ludmila sklidila v Rudolfinu ovace vstoje

foto U příležitosti nadcházejícího stého výročí založení Československé republiky zaznělo 15. září 2018 v pražském Rudolfinu monumentální oratorium Svatá Ludmila, které zkomponoval Antonín Dvořák. Koncert v podání České filharmonie a Pražského filharmonického sboru dirigoval Jakub Hrůša (vlevo), vpravo je sólistka Kateřina Kněžíková.

Praha - Nevšední a působivý umělecký zážitek dnes připravila návštěvníkům Rudolfina i přilehlé venkovní scény Česká filharmonie, která společně s Pražským filharmonickým sborem nastudovala kompletní verzi oratoria Svatá Ludmila. Monumentální dílo skladatele Antonína Dvořáka bývá vzhledem k vysokým nárokům na nastudování uváděno jen zřídka, Pražané jej mohli naposledy slyšet v roce 2004. Dnešní posluchači ocenili nasazení a souhru hudebníků dlouhými ovacemi ve stoje.

Svatá Ludmila, do níž Dvořák zapracoval i nejstarší známou českou duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny, patří k nejrozsáhlejším autorovým dílům jak z hlediska počtu pěvců a hudebníků, tak i ohledně délky. Původní partitura má přes 700 stran, dnešní koncert s přestávkami mezi větami trval tři a půl hodiny.

K filharmonikům, kteří zahráli v rámci mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha, se díky živému přenosu koncertu připojilo na venkovní scéně dalších 250 sboristů z Prahy, Brna, Olomouce, Plzně a Karlových Varů. Zapojení dalších zpěváků bylo odkazem na velkolepé provedení Svaté Ludmily z roku 1904, na kterém se v pražské Stromovce podílelo 1600 pěvců.

Koncert konaný v předvečer svátku Ludmily a v den pravděpodobného výročí její vraždy na hradišti Tetín měl připomenout sto let od založení Československé republiky, i proto v jeho úvodu zazněla jak česká, tak i slovenská hymna. Rovněž obsazení bylo česko-slovenské. Pod taktovkou Jakuba Hrůši se sólových partů zhostila sopranistka Kateřina Kněžíková, která ztvárnila Ludmilu, slovenská mezzosopranistka Alena Kropáčková v roli Ludmiliny družky, tenorista Richard Samek jako kněžnin manžel Bořivoj, slovenský basista Jozef Benci jako poustevník Ivan a další tenor Ondřej Koplík v roli rolníka.

Libreto o životě babičky svatého Václava vytvořil na Dvořákovu žádost básník Jaroslav Vrchlický, který v textu spojil náboženskou a vlasteneckou tématiku. Popsal klíčovou událost z úsvitu českých dějin: ovládnutí slovanského pohanství křesťanstvím. Děj rozčlenil do tří částí. V první přichází na mělnický hrad poustevník Ivan, který pohanskému lidu oslavujícímu modly zjevuje pravdu o jediném Bohu. Ve druhé části vyhledá Ivana v lesích kněžna Ludmila, rozhodnuta přijmout křest. Setkává se tam také s Bořivojem, který je ochoten přistoupit na Kristovu víru, jestliže dostane Ludmilu za ženu. Třetí část oratoria představuje velkolepý obřad na Velehradě, kde Ludmila s Bořivojem a s nimi i celý český národ přijímají z rukou biskupa Metoděje křest.

Dvořák vytvořil Svatou Ludmilu v roce 1886 pro hudební festival v Leedsu, odkud dostal po úspěchu oratoria Stabat Mater objednávku na skladbu s biblickým námětem. Zakázku přijal, ale dokázal si prosadit, že duchovní námět bude spojený s českou historií. Práce na oratoriu mu zabrala přes osm měsíců. V té době odmítal většinu pozvání k dirigování, přepracoval se a podle vzpomínek pamětníků se u něj doživotně rozvinul strach z otevřených prostor.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je neděle 18. listopadu 2018

Očekáváme v 9:00 -1°C

Celá předpověď