S Ivanem Havlem se přišly do strašnického krematoria rozloučit desítky lidí

foto Lidé se zdraví před začátkem posledního rozloučení s vědcem Ivanem Havlem 10. května 2021 v Krematoriu Strašnice v Praze. S ohledem na protiepidemická opatření je obřad přenášen na obrazovku ve venkovním prostranství před smuteční síní.

Praha - Desítky lidí včetně mnoha osobností veřejného života se dnes přišly do strašnického krematoria v Praze rozloučit s uznávaným vědcem Ivanem Havlem. Mladší bratr disidenta a někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla zemřel v neděli 25. dubna ve věku 82 let.

Fotogalerie

Poslední rozloučení začalo ve 14:00. Přišel mimo jiné bývalý český premiér Petr Pithart, někdejší ombudsmanka Anna Šabatová, astronom Jan Palouš a spisovatel Jáchym Topol. Z dalších hostů dorazili například bývalá disidentka psycholožka Dana Němcová, kardinál Dominik Duka, exministr zahraničí Karel Schwarzenberg, někdejší disident a exministr obrany Alexander Vondra či ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. S ohledem na protiepidemická opatření, která omezují počet účastníků smutečních obřadů, se dění v obřadní síni přenášelo na obrazovku na venkovním prostranství u krematoria. Lidé však ještě před začátkem obřadu mohli jít dovnitř, postupně, položit květiny.

Při smutečním obřadu vystoupilo několik řečníků. První promluvila biochemička a bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Vědkyně uvedla, že s Ivanem Havlem vyrůstala, jejich rodiny se přátelily. Zavzpomínala na společný pobyt v Krkonoších, kdy už se podle ní u třináctiletého Ivana projevovalo vědecké myšlení. Illnerová dále připomněla, že i přes potíže, plynoucí z jeho rodinného zázemí, Ivan Havel dálkově vystudoval gymnázium i vysokou školu.

"Mladistvá touha poznávat ho neopouštěla, stal se jedním z našich prvních odborníků na robotiku, kybernetiku, počítačové a kognitivní vědy, umělou inteligenci," zdůraznila Illnerová. Připomněla také jeho úsilí o zlepšení komunikace mezi přírodními a humanitními vědami a jeho roli dlouholetého šéfredaktora časopisu Vesmír a fejetony, které tam psal.

"Milý Ivánku, loučím se s tebou a děkuji ti, že jsi byl tak zaujatý a nadšený pro vědu a poznání. Že jsi byl otevřený k různým myšlenkám a metodám, že jsi inspiroval mladé lidi k hledání podstaty věci a problému, že jsi prostě byl," řekla Illnerová. Na jeho působení na poli vědy, charakteristické myšlení a přesah do filozofie pak zavzpomínali filozof a fyzik Ivan Chvatík a astronom Jan Palouš. Oba vědci s Havlem také spolupracovali.

Ivan Havel se informatikou, umělou inteligencí, kognitivními vědami i souvisejícími filozofickými otázkami zabýval desítky let. Publikoval, působil v akademické sféře, časopis Vesmír řídil téměř 30 let. Před revolucí organizoval bytové semináře, kde také přednášel o svém oboru.

S bratrem Václavem patřili v roce 1989 k zakladatelům Občanského fóra. Byl rovněž čestným členem správní rady Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové a členem správní rady Nadace Občanského fóra.

V roce 1990 byl spoluzakladatelem a poté prvním ředitelem Centra pro teoretická studia, jehož cílem je provozovat špičkový teoretický výzkum v různých disciplínách exaktních, přírodních i humanitních věd.

Kvůli jeho rodinnému zázemí Havlovi po roce 1948 komunistický režim zakázal studovat. Později byl zase perzekvován kvůli společenskému angažmá bratra Václava. Sám říkal, že ve svém životě nejvíc postrádal 40 let svobody, o které ho komunistický režim připravil.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

31°C

Dnes je pátek 18. června 2021

Očekáváme v 3:00 20°C

Celá předpověď