ČSSD bude pro růst minimální mzdy o 1200 Kč místo 1500 Kč

foto Ilustrační foto - Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová během vystoupení na schůzi Sněmovny.

Praha - Sociální demokracie po koaliční radě navrhuje růst minimální mzdy od ledna o 1200 korun měsíčně na 13.400 korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) považuje sumu za rozumný kompromis. ČSSD dosud prosazovala přidání o 1500 korun, premiér Andrej Babiš (ANO) mluvil o navýšení o tisícikorunu. ČSSD podporovala požadavek Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Zaměstnavatelé doporučovali růst nejvýš o 800 korun.

"Jde o dle mého názoru akceptovatelný kompromis mezi požadavky odborů a zaměstnavatelů. Věřím, že tento nárůst vláda schválí. ČSSD chce, aby minimální mzda rostla i v dalších letech, růst o 1200 Kč příští rok považuji za dobrý začátek," sdělila Maláčová ČTK.

Ministerstvo práce předložilo koncem srpna návrh vládního nařízení se zvýšením minimální mzdy od ledna o 1500 korun na 13.700 korun, tedy o 12,3 procenta. Proti skokovému navýšení se stavěli zaměstnavatelé, podle nich si menší podniky tak razantní přidání dovolit nemohou. Nesouhlasila ani Asociace samostatných odborů (ASO) jako druhá odborová centrála v zemi, obávala se rušení míst. Uvedla, že by se spokojila s 1000 korunami.

Stejný scénář a výsledek mělo vyjednávání o nejnižším výdělku i loni. ČMKOS žádala 1500 korun navíc, zaměstnavatelé nabízeli 800 korun. Kabinet pak rozhodl o přidání o 1200 korun na letošních lednových 12.200 korun.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák dnes novinářům při jednání tripartity řekl, že zaměstnavatelé trvají na 800 korunách. "Paní ministryně je tam chvilku, je dobře, že umí ustupovat, ale je to málo," uvedl. Odborový předák Josef Středula konstatoval, že ČMKOS nemá důvod ustupovat od vlastního požadavku. "Pokud bude kompromis, jsme schopni ho přijmout, vláda má plnou kompetenci rozhodnout, věřím, že rozhodne dobře," řekl.

S nejnižším výdělkem se má zvednout nejspíš i zaručená mzda podle složitosti práce a kvalifikace, a to o 1200 až 2400 korun. V chystané novele zákoníku práce pak ministerstvo počítá s tím, že by se od roku 2020 minimální mzda stanovila vždy tak, aby od ledna odpovídala polovině průměrného výdělku z předloňska.

Zaměstnavatelům vadí, že musí přidávat i ve všech stupních zaručené mzdy. Stěžují si na vysoké výdaje. Jen u pracovníka s nejnižším výdělkem by původní zvýšení o 1500 korun vyšlo s odvody na 24.120 korun ročně, při přidání o 1200 korun to bude o něco méně. Podle ministerstva práce za minimální mzdu pracují asi čtyři procenta zaměstnanců, tedy kolem 150.000 lidí.

Minimální mzda představuje nejnižší cenu práce. Pojem zaručená mzda zavedl v roce 2007 zákoník práce. Je to nejnižší výdělek, na který má člověk nárok podle složitosti vykonávané činnosti a odbornosti. Vyplácí se v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku.

Loni minimální mzda odpovídala podle ministerstva práce 37,3 procenta průměrného výdělku. Letos by se podíl mohl zvednout na 38,5 procenta. V minulém volebním období si koaliční vláda ČSSD, ANO a lidovců předsevzala, že přiblíží nejnižší odměnu 40 procentům průměrné mzdy.

Maláčová v novele zákoníku práce teď navrhuje, aby se minimální mzda zvedala tak, aby odpovídala od ledna vždy polovině průměrné mzdy z předloňska. Podle dřívějšího návrhu bývalé šéfky resortu Jaroslavy Němcové (ANO) se měla minimální mzda stanovit jako 0,44násobek průměrné mzdy.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je úterý 23. října 2018

Očekáváme v 19:00 11°C

Celá předpověď