Odbory chtějí růst mezd o 6 či 7 %, kritizují levnou ekonomiku

foto Shromáždění odborářů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) před zahájením vyjednávání o růstu platů ve firmách se konalo 17. září 2019 v Praze. Na snímku je předseda ČMKOS Josef Středula.

Praha - Odboráři ve firmách se budou příští rok snažit vyjednat pro pracovníky navýšení mezd nejčastěji o šest či sedm procent. Tento cíl na shromáždění v Praze, kterého se účastnilo přes 1500 odborářských vyjednavačů a vyjednavaček, zveřejnila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Podle Hospodářské komory se průměrně o šest procent chystají zaměstnavatelé přidávat i bez tlaku odborů a rychlý růst výdělků už ohrožuje menší firmy. Předáci naopak míní, že bez razantnějšího přidávání se Česko z pasti levné ekonomiky nevymaní a západní země nedožene.

Podle odborů se české ekonomice daří a její růst je rychlejší než v jiných zemích. Varování před zpomalováním a vyjádření o blížící se recesi označil předák ČMKOS Josef Středula za strašení, "aby se nemuselo přidávat".

Odboráři kritizují to, že 30 let po sametové revoluci jsou výdělky v Česku proti západním příjmům třetinové. Podle Středuly přitom pracovník v ČR za svou čtyřicetiletou kariéru odpracuje o 11 let víc než v Německu. Odboráři jsou přesvědčení o tom, že za nízké mzdy může hlavně nepřerozdělování vysokých zisků. Rozdíl mezi nimi a mzdovými náklady za tři desetiletí dosáhl 4,5 bilionu korun, řekl Středula. Dodal, že ČR má v EU šestou nejvyšší míru zisku, mzdy jsou ale sedmé od konce.

V soukromém sektoru pracovalo loni bezmála 3,1 milionu lidí. Podle Hospodářské komory výdělky rostou víc, než odbory žádají. Průměrná mzda se minulý rok ve firmách zvedla o 7,7 procenta, dosáhla 33.321 korun. Polovina lidí pobírala víc než 28.144 korun. Medián se zvýšil o 8,3 procenta. Letos by výdělek měl nejrychleji růst lidem s nižší kvalifikací, pracovníkům ve službách a řemeslníkům, uvedla komora. Poukazuje na to, že příjmy se zvedají víc než produktivita. Jejich razantní navyšování pak ohrožuje menší firmy. Větší podniky jim totiž přetahují zaměstnance, jimž mohou zaplatit víc.

Podle odborářů by Česko mělo přestat sázet na levnou práci a mělo by změnit svou hospodářskou strategii. Podpořit by mělo rozvoj rychlých sítí, vysokorychlostní železnice, jadernou energetiku, domácí zemědělskou produkci či malé a střední podniky. Investovat by mělo do vzdělávání a vědy, ale i do vodních cest Vltava - Labe - Severní moře a Dunaj - Odra - Baltské moře. Hned k tomu přitom odbory dodávají, že je nutné bojovat proti suchu. Odboroví experti navrhují také daňové změny, a to třeba srovnání zdanění zaměstnanců a živnostníků či zavedení daňové progrese.

Odboráři vyzvali politické strany, aby o změně hospodářského směřování Česka začaly jednat a dohodly se na něm. Vzniknout by pak měla nová strategie. Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška nízkonákladový model české ekonomiky není optimální, už se vyčerpal a vytvoření nové strategie by mohlo být přínosné. Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň podotkl, že by zahraniční firmy do ČR nepřišly, pokud by tu nemohly vyplácet nižší mzdy než doma.

Odbory chtějí dál usilovat také o zkrácení pracovní doby o půlhodinu denně bez snížení výdělku a o prodloužení dovolené. Vedle kampaně Konec levné práce mají teď i kampaň Dobrá práce. Podle ní má být česká produkce hodnotnější, udržitelná a uplatnitelná po celém světě a také od kvalifikovanějších pracovníků.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

16°C

Dnes je středa 23. října 2019

Očekáváme v 21:00 12°C

Celá předpověď