Čeští vědci mají 3D model zatopené jeskyně

foto Tým geofyzika Jiřího Šindeláře vytvořil 3D sken zatopeného patra jeskyně, vědci tvrdí, že jako první v Evropě. Jde o Chýnovskou jeskyni na Táborsku. Geofyzici a speleopotapěči zmapovali patro zatopené jeskyně, 220 metrů členitých chodeb s převýšením 46 metrů. Model je tak přesný, že další odborníci se mohou díky němu zajímat o minerální či horninové složení podzemí i vznik jeskyně.

Dolní Hořice (Táborsko) - Tým geofyzika Jiřího Šindeláře vytvořil 3D sken zatopeného patra jeskyně, vědci tvrdí, že jako první v Evropě. Jde o Chýnovskou jeskyni na Táborsku. Geofyzici a speleopotapěči zmapovali patro zatopené jeskyně, 220 metrů členitých chodeb s převýšením 46 metrů. Model je tak přesný, že další odborníci se mohou díky němu zajímat o minerální či horninové složení podzemí i vznik jeskyně, řekl dnes novinářům Šindelář.

Nejdřív chtěli vědci zjistit, jak zatopené patro vypadá. "Nakonec se to svým dopadem mnohem zvětšilo, protože jsme vytvořili a upravili metodiku naprosto průlomovým způsobem tak, aby šlo takto jednoduše a hlavně rychle zmapovat jakýkoli zatopený podzemní prostor kdekoli na světě," řekl Šindelář. Na průzkumu se podílelo několik desítek lidí.

Chýnovská jeskyně objevená v roce 1863 má zatopené patro, objevené v 80. letech 20. století. Vědci nevěděli, zda původní mapy nejsou zkreslené. Z několika speleopotápěčských akcí získali první data, z nichž vyplynulo, že jeskyně i v zatopené části vypadá stejně jako část suchá. Přesnost digitálního modelu je v desítkách centimetrů, v části nejvzdálenější od místa ponoru je rozdíl proti původní mapě 50 metrů.

Šindelářův tým mapuje několik let ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd Brno pomocí 3D dokumentace kulturní dědictví ČR. Využili videogrammetrie, což je matematický postup, kdy z videosekvencí získají informace o podobě objektu. S potápěči upravili metodu pro potápění v podzemí. Při třech posledních ponorech nasbírali potápěči data, díky kterým zmapovali celé patro zatopené jeskyně.

Na světě je dnes podle Šindeláře mnoho desítek kilometrů objevených jeskyní, které nejsou zmapované. "Tohle je průlomová záležitost. Není to tak, že bychom byli první na světě, kdo se problematikou zabývá: v posledních dvou letech je velký rozmach fotogrammetrických metod. Ale v České republice a Evropě je to první zatopená jeskyně, která je tímto způsobem zdokumentovaná. Vznikla digitální kopie jeskyně," řekl Šindelář.

Chýnovská jeskyně je zdrojem pitné vody. "Je obrovský rezervoár pitné vody a je docela dobré vědět, kde v podzemí se nachází," řekl Šindelář.

Jeskyni objevil v roce 1863 Vojtěch Rytíř, když mu spadlo kladivo do rozsedliny ve skále. Je na kopci Pacova hora. Délka prostor se odhaduje na více než 1300 metrů. První návštěvníci se do jeskyně podívali v roce 1868, kdy byla jako první na území dnešního Česka zpřístupněna. Prohlídková trasa je dlouhá 220 metrů, překonává převýšení 42 metrů, při teplotě vzduchu od pěti do devíti stupňů. V labyrintu zimují desítky chráněných netopýrů. Památku ročně navštíví kolem 40.000 lidí. Krasové jeskyně jsou v ČR i v horním povodí Otavy, Volyňky či Vltavy.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je pátek 23. srpna 2019

Očekáváme v 13:00 24°C

Celá předpověď