Praha - Česká republika by se na Ukrajině mohla zapojit do poválečné obnovy Dněpropetrovské oblasti. V rozhovoru to ČTK řekl velvyslanec v Kyjevě Radek Matula. Druhou možností ale je, že se jednotlivé země zapojí do obnovy země podle hospodářských sektorů. Česko by tak mohlo nabídnout pomoc v energetice, dopravní infrastruktuře, ve zdravotnictví či v odminování a dekontaminaci zasažených území. Více jasno by o způsobu obnovy mělo být do konce září. Velvyslanec také uvedl, že v Kyjevě jsou dál omezení, jako celek ale město funguje takřka se vším všudy.

Dněpropetrovská oblast by podle velvyslance byla logickou volbou. Především východní část Ukrajiny totiž potřebuje pomoc, navíc Česko má zkušenosti se spoluprací s regionem, neboť tam působila celá řada firem. Zapojení do obnovy této oblasti ale není definitivně schváleno. Podle informací Deníku N o věci nedávno jednali také náměstek ministra zahraničí Jaroslav Kurfürst s ukrajinským protějškem Jevhenem Perebyjnisem, jenž byl donedávna velvyslancem Ukrajiny v ČR.

Ve hře je ale i druhý přístup, a to sektorový. Jednotlivé země by se nesoustředily na konkrétní region, ale vybraly by si hospodářskou oblast. Česko je připraveno nabídnout pomoc, expertizu a firmy v oblasti energetiky včetně jaderné, v dopravní infrastruktuře a dopravních prostředcích nebo ve zdravotnictví, přičemž by šlo o dodávky zdravotnické techniky a zařízení pro ukrajinské nemocnice. "Ale hovoří se třeba i o předávání zkušeností a využití českých firem v oblasti odminování, dekontaminace zasažených území," doplnil Matula.

Ministerstva zahraničí a průmyslu by měla hrát hlavní roli v programu plánu obnovy v letech 2023 až 2025, do kterého by se měl zapojit český byznys. Na projekty z programu, který bude muset schválit vláda, by chtělo Česko věnovat zhruba 350 až 400 milionů korun ročně. "Pak je připravovaný program v rámci Evropské unie, kde se mluví o stamilionech eur. Budeme chtít také participovat na využití těchto peněz a budeme chtít, aby se i české firmy mohly programu účastnit," podotkl velvyslanec.

V případě zmíněného programu jde o druhou etapu pomoci Ukrajině. Země ale bude potřebovat i urychlenou pomoc kvůli blížící se zimě. Spousta vnitřně přesídlených osob žije v provizorních podmínkách, ukrajinská strana je rozmístila mimo jiné do škol či školek. Začíná ale školní rok, proto bude nutné hledat nová místa pro ubytování. ČR se podobně jako několik dalších zemí zabývá možností poskytnout například modulární domy pro běžence. Se zajištěním topné sezony by pak mohly pomoct české firmy například dodávkami kotlů či celých kotelen. "Uvažujeme o tom, že bychom vybrali nějakou školu nebo školku, která potřebuje obnovit, připravit na zimu, na školní proces," dodal Matula.

Třetí etapou pomoci je pak celková transformace země a reformy ve všech možných oblastech. Ukrajina zároveň získala status kandidátské země pro vstup do Evropské unie, k členství ale musí dokončit řadu reforem. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí.

"Myslím, že je třeba ukrajinské straně nezastírat, že to bude dlouhý a složitý proces," poznamenal Matula. Ukrajinci podle něj mají odhodlání a domnívají se, že lze některé reformy dokončit i v době, kdy je země ve válce. Nelze ale čekat, že celý proces bude rychlý a jednoduchý. "Neumím si představit, že by jakýkoli členský stát Evropské unie souhlasil s tím, nebo dokonce navrhl, že bude mít Ukrajina nějaký zjednodušený přístupový proces," řekl. Členské země EU mohou podle něj Ukrajině nabídnout expertizu, pomoc a zkušenosti z doby, kdy se o členství v bloku samy ucházely.

V Kyjevě jsou dále některá omezení, v provozu není celá řada provozoven, jako celek ale hlavní město funguje v podstatě se vším všudy. Obnoveno bylo zásobování, otevřena jsou už zařízení, kde lze relaxovat, bazény, fungují hotely, přijíždějí hosté. Nejsou už navíc problémy se zásobováním pohonnými hmotami, na ulicích už je tak i více automobilů. V rozhovoru to ČTK řekl velvyslanec na Ukrajině Radek Matula. Válka ale podle něj nebude mít žádné rychlé řešení.

"Musím říct, že v tomto období už na mnoha místech hlavního města nepoznáte, že jste v hlavním městě země, která je ve válce," řekl Matula. Celá řada restaurací sice nefunguje, v mnoha případech to ale může být tím, že zkrachovaly, protože měly po nějakou dobu znemožněný provoz. Podle velvyslance jde o velkou změnu oproti březnu či dubnu, pociťována začala být v květnu.

Před válkou měl Kyjev asi čtyři miliony obyvatel, po začátku ruské invaze počet klesl k milionu či 1,5 milionu. Následně začal opět růst a nyní v hlavním městě podle Matuly žije 2,5 až tři miliony lidí. Kolem vládních a strategických budov je spousta kontrolních stanovišť, jinak by ale návštěvník nepoznal, že je země ve válce. Jediná věc, která to často připomíná, jsou sirény. "Rozhoukají se, kdykoli letí nějaká raketa směr Kyjev. I když neletí třeba až do Kyjeva, v tom koridoru se vyhlásí vzdušný poplach," uvedl Matula.

Také české velvyslanectví v Kyjevě už funguje v podstatě v plném složení. Chybí pouze několik konzulárních referentů, protože ambasáda zatím neobnovila vízovou agendu. Všechny ostatní úseky - politický, obchodní, ekonomický či hospodářský jsou ale v plném provozu. Ambasáda už v podstatě plní veškeré úkoly jako před invazí, ač ve složitějších podmínkách.

Rusko podle Matuly nedosáhlo půl roku od začátku války svých cílů. "Nic tou agresí, mám pocit, nezískalo. Spíše ztratilo, protože oslabilo své pozice na mezinárodní scéně," řekl. Zároveň je země slabší ekonomicky vzhledem k Západem uvaleným sankcím. "Nemůžeme v tuto chvíli hovořit o tom, že by sankce byly devastující pro Rusko a ruskou ekonomiku, ale příští rok může být ten dopad úplně jiný," doplnil.

Ukázalo se podle něj, že ruská armáda není tak silná, jak země sama tvrdila. "Ruská ofenziva na Donbase mi připadá, obzvláště v poslední době, že je bez výrazného pokroku. Posuny na frontě jsou, řekl bych, minimální. Naopak na jihovýchodě v oblasti Chersonu lze očekávat ukrajinskou protiofenzivu," konstatoval Matula. Bojové operace jsou podle něj vedeny spíše malými jednotkami.

Problémem však je masivní použití dělostřelectva, raketometů, raket různého typu odpalovaných z lodí v Černém moři či ze strategických letounů. "Bohužel rakety létají po celé Ukrajině. Hovoří se, že z 20 vypálených raket pouze jedna nebo dvě letí na vojenské cíle, všechno ostatní jsou cíle civilní. Ruská taktika často připomíná spíše teroristické útoky," řekl velvyslanec.

Válka proto podle něj nebude mít žádné rychlé řešení. Ukrajinská strana bojuje, ale nejspíš nemá dostatek sil ani prostředků na to, aby si silou vrátila okupovaná území. Ruská armáda není podle Matuly v kondici, kdy by mohla kromě dělostřeleckého a raketového ostřelování podniknout masivní útok a výrazně posunout frontu dál na východ.

Neumí si představit, co by se mohlo stát, aby se začalo jednat o ukončení konfliktu. "Ukrajinci jsou jednoznačně proti jakýmkoli ústupkům, kompromisům, uvědomují si, že bojují za svoji nezávislost, existenci. Nechtějí vidět žádné kompromisy, chtějí válku vyhrát," řekl Matula. Nelze podle něj dále očekávat, že se v Rusku změní vedení, ani to, že západní sankce zapůsobí tak rychle a masivně, aby to vedlo k okamžitému ukončení války. Navíc podpora prezidenta Vladimira Putina je ze strany ruského obyvatelstva nadále tak vysoká, že není možné očekávat, že by Rusové vyšli do ulic a protestovali proti válce, což by mohlo být impulzem k zastavení války.

Obavy vyvolává situace kolem Záporožské jaderné elektrárny. Ruská vojska ji obsadila na začátku března, krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu. O chod zařízení se na území ovládaném ruskými okupačními silami nadále starají Ukrajinci. Záporoží je nedaleko bojové linie a okolí elektrárny bylo opakovaně cílem ostřelování, což budí obavy z možné jaderné katastrofy. Moskva a Kyjev se vzájemně viní z odpovědnosti za útoky na elektrárnu.

Podle Matuly ruská strana vydírá svět prohlášeními o tom, že je elektrárna zaminovaná. "Když to řeknu velmi jemně, tak je to velmi nezodpovědné chování. Spíš bych se asi klonil k tomu, že to je na hraně jaderného terorismu," poznamenal velvyslanec. Na začátku invaze se bojovalo i kolem Černobylské jaderné elektrárny. Matula měl pocit, že ukrajinská strana dělá vše pro to, aby nevznikla havárie, a raději elektrárnu vyklidila. Stejný pocit má i v případě elektrárny v Záporoží. "Než aby způsobili katastrofu tím, že tam budou bojovat, se radši stáhli. Z toho přístupu mi vychází, že mám věřit ukrajinské straně," dodal.

Rusko Ukrajina diplomacie boje