Bývalý protidrogový koordinátor Vobořil navrhuje konopné kluby

foto Ilustrační foto - Pracoviště pro výzkum pěstování léčebného konopí otevřela 23. srpna 2016 v Meclově na Domažlicku společnost Meclovská zemědělská.

Praha - Zřízení konopných společenských klubů v Česku, kde by bylo možné regulované užívání a samopěstování konopí pro léčebné účely, navrhuje bývalý protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Podle něj by centrum zajišťovalo substituční léčbu závislým, přispělo by i k omezení černého trhu. Vobořil návrh představil dnes na semináři v Praze, kde spolu debatovali experti a zastánci legalizace konopí. Národní strategie proti závislostem do roku 2027 s kluby či podobnými zařízeními nepočítá.

V Česku je možné pěstovat technické konopí s malým množstvím omamné látky, s licencí pak i konopí pro léčebné účely. Předepisovat ho mohou vybraní lékaři, a to třeba pacientům s chronickými bolestmi, roztroušenou sklerózou, rakovinou či AIDS. Sám pro sebe člověk nesmí pěstovat víc než pět rostlin, jinak mu hrozí i vězení. Pěstování méně než pěti rostlin je pak přestupek. Trestné jsou i přechovávání víc než deseti gramů sušiny, výroba a jiné nakládání s omamnými látkami.

Ředitel Společnosti Podané ruce a bývalý Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Podle Vobořila konopné sociální kluby zavedla třeba Barcelona. Jejich fungování upravuje městská vyhláška a vládní katalánský předpis. Lidé se registrují. Zařízení má do stovky členů. Drogu neprodává, alkohol v něm není. Nabízí i zdravotní program.

"Jde o nízkoprahový přístup (snadno dostupná pomoc), který má různé varianty, které mohou obsahovat například zdravotní supervizi. Při mírné úpravě je možné tento model relativně rychle zavést i v ČR, aniž bychom byli ve sporu s mezinárodními úmluvami," míní Vobořil. Je přesvědčen o tom, že by se tak daly řešit problémy "intenzivních uživatelů konopí" bez větších výdajů z rozpočtu a omezil by se černý trh.

Vláda v polovině května schválila národní strategii proti závislostem do roku 2027. Návrh původně obsahoval i odstavec o konopí pro rekreační účely. V něm stálo, že se bude sledovat legislativa v zahraničí a pro ČR se zváží možnosti "na škále mezi registrovaným samopěstováním, konopnými kluby či státem kontrolovanými monopolizovanými konopnými agenturami přes případné kontrolované komerční modely". Výsledkem měl být případně "model kontrolované dostupnosti", který by minimalizoval dopady u intenzivních kuřáků konopí. Ve schváleném dokumentu pasáž už není, zůstalo jen sledování vývoje regulace a legalizace v cizině.

Podle výroční zprávy o užívání drog za loňský rok jsou konopné látky nejčastěji konzumovanou nelegální drogou v Česku. V životě je vyzkoušela zhruba třetina dospělých a v posledním roce asi desetina. Loňský průzkum mezi lékaři ukázal, že problémy s užíváním konopí má až 93.000 lidí. Vládní strategie zmiňuje 125.000 rizikových uživatelů.

"Pro tyto lidi nemáme žádné příliš jasné služby (nabídku pomoci). Pracovníci z terénu a kontaktních center přicházejí pak se stejnou zprávou, že nemají služby. Konopné společenské kluby by mohly nabídnout snižování rizik i lepší přístup k uživatelům," uvedla výzkumná pracovnice Národního ústavu duševního zdraví Barbora Bláhová.

Národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová uvedla, že s konopím má zkušenost téměř třetina šestnáctiletých a v posledním roce ho užila skoro čtvrtina. Mezi osmnáctiletými marihuanu vyzkoušela víc než polovina. Vedralová podotkla, že v celém Česku je skoro 300 programů s různými adiktologickými službami pro závislé, chybí ale hlavně ambulantní péče.

Vobořil, který působí jako ředitel společnosti Podané ruce, jedná s vedením Brna o zřízení konopného klubu. Označil to za "pilotní experiment". Podrobnosti zatím nechtěl zveřejnit.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je pátek 29. května 2020

Očekáváme v 5:00 9°C

Celá předpověď