Reforma cel EU: Celní předpisy Evropské unie nepředstavují pouze další Bruselem vyžadované „papírování“ a zbytečnou byrokracii, ale přímo ovlivňují každodenní život milionů občanů.
Do Evropské unie míří denně přes 12 milionů zásilek, což celním orgánům stále více komplikuje prověřování nelegálního či nedeklarovaného zboží i stanovování příslušného cla.
Velkou část těchto zásilek představují drobné balíčky. V roce 2024 do EU dorazilo přibližně 4,6 miliardy zásilek s deklarovanou hodnotou pod 22 eur. Podle srpnových údajů Evropské komise prošlo kontrolou celních úřadů jen 0,0082 % veškerého dováženého zboží.
Podle Evropského účetního dvora postrádají celní kontroly v některých zemích EU potřebnou přísnost a rozdílné uplatňování pravidel v rámci bloku vytváří prostor pro podvodné jednání.
Celní reforma: Jaký je plán?
Již v roce 2023 přišla Evropská komise s návrhy na rozsáhlou reformu s cílem omezit byrokracii a reagovat na nové výzvy, zejména na obrovský rozmach online obchodování. Klíčovým bodem reformních plánů EU je řešení masivního přílivu balíků a zásilek, které do unie přicházejí ze třetích zemí, především z Číny.
Prvním krokem tímto směrem je zavedení jednotného poplatku ve výši dvou eur za každou zásilku nízké hodnoty (do 150 eur), který má vstoupit v platnost od dubna 2026. EU rovněž plánuje do roku 2028 zrušit stávající hranici 150 eur pro osvobození zásilek od cla, aby zajistila rovné podmínky pro firmy.
Stručně řečeno má reforma za cíl modernizovat celní postupy, posílit spolupráci mezi celními orgány členských států a zlepšit kontrolu dovozu i vývozu. Zároveň slibuje efektivnější výběr cel a daní a větší ochranu vnitřního trhu.
Za tímto účelem má vzniknout nové datové centrum cel EU, na jehož fungování bude dohlížet dosud nezřízený úřad EU pro cla (EU Customs Authority, EUCA).
EUCA má fungovat jako centrální uzel na podporu národních celních správ. Po zavedení má zefektivnit celní postupy, zvýšit bezpečnost online nákupů pro občany EU a poskytnout národním orgánům jednodušší a jednotnější nástroje
Po zavedení reformy by se měla projevit řada přínosů, například zjednodušené ohlašovací povinnosti prostřednictvím jediného rozhraní, což je v souladu se sliby předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové omezit administrativní zátěž. EU zároveň počítá s úsporami až 2 miliard eur ročně, protože nové centrum nahradí vnitrostátní celní IT infrastrukturu.
Úřad EU pro cla: sídlo na severu, nebo ve Středomoří?
Úřad EU pro cla má být zřízen od roku 2026 a jeho uvedení do provozu má zajistit Evropská komise. První přístup firem k datovému centru cel je plánován na rok 2028, dobrovolné využívání pro všechny podniky na rok 2032 a povinné používání od roku 2038.
Prvním klíčovým rozhodnutím bude volba jeho sídla. O umístění se uchází devět členských států. Kandidáty jsou Belgie (Lutych), Chorvatsko (Záhřeb), Francie (Lille), Itálie (Řím), Nizozemsko (Haag), Polsko (Varšava), Portugalsko (Porto), Rumunsko (Bukurešť) a Španělsko (Málaga).
Výkonný orgán EU nyní posoudí všech devět přihlášek a zajistí, aby zvolené sídlo umožnilo úřadu plnit jeho úkoly a pravomoci, přilákat vysoce kvalifikované a specializované pracovníky a nabízet odpovídající možnosti odborné přípravy. Rozhodnutí se očekává zhruba v únoru a mělo by být přijato společně členskými státy i Evropským parlamentem.
Hostitelská země musí vytvořit podmínky, aby zvolené sídlo umožnilo fungování agentury hned od nabytí účinnosti nařízení, včetně zajištění okamžitě dostupných budov, vyspělé IT a bezpečnostní infrastruktury, prostoru pro nejméně 250 zaměstnanců, moderních technologicky vybavených zasedacích místností a „zabezpečené zóny“ pro nakládání s důvěrnými informacemi.
Mezi další kritéria patří mezinárodní dostupnost, dostatečné hotelové kapacity pro jednání a konference, existence vícejazyčných škol pro děti zaměstnanců, dostupnost zdravotní péče a přístup na trh práce pro manžele a rodinné příslušníky a v neposlední řadě také prvek geografické vyváženosti, tedy požadavek, aby personální složení odráželo rozmanitost členských států EU.
Belgie navrhla jako hostitelské město úřadu EUCA Lutych. Kandidaturu podporuje federální vláda a Valonský region.
Přihláška vyzdvihuje Centrum výzkumu celního práva při Univerzitě v Lutychu, které působí od roku 2018, a rovněž odborné zázemí spojené s letištěm Lutych. Vysoké objemy drobných zásilek přicházejících na toto letiště podle zastánců kandidatury poskytují výzkumníkům i odborníkům v praxi jedinečnou možnost sledovat problémy mezinárodních toků v elektronickém obchodování z první ruky.
„Lutych představuje pro Evropu strategickou volbu. Je to významné logistické centrum s nákladním letištěm, říčním přístavem a multimodální konektivitou v samotném srdci obchodních toků,“ uvedl valonský ministr hospodářství Pierre-Yves Jeholet. „Tato kandidatura dokládá naši ambici posílit konkurenceschopnost nejen Valonska, ale i Belgie a celé Evropy.“
Chorvatsko se do soutěže zapojilo s nabídkou sídla v hlavním městě Záhřebu, v prostorách nyní využívaných městskou univerzitou. V přihlášce vyzdvihlo dostupnost kvalifikovaných pracovníků, dobrou dopravní dostupnost do všech metropolí EU, kvalitu života i skutečnost, že jde o jedno z nákladově nejvýhodnějších míst pro umístění agentury v rámci unie.
Francie nominovala město Lille, které je od Bruselu vzdálené jen krátkou cestu vlakem. Podle tiskové zprávy vydané při oznámení kandidatury města Lille letos v červnu francouzská přihláška „vychází z odhodlání Francie chránit vnitřní trh Evropské unie, usnadňovat mezinárodní obchod a posilovat konkurenceschopnost našich podniků“.
V případě, že francouzskou kandidaturu schválí evropské orgány, plánuje Francie zřídit úřad v obchodní čtvrti Euralille. „Město Lille leží na křižovatce klíčových evropských logistických a mezinárodních obchodních tras a těží ze strategické polohy, neboť se nachází jen půl hodiny cesty od Bruselu, evropských institucí a Světové celní organizace,“ uvedla ministryně pro veřejné účty Amélie de Montchalinová.
Itálie se domnívá, že silnou šanci stát se novým sídlem EUCA má její hlavní město Řím, neboť její návrh „vychází z odborných zkušeností získaných [italskou] Agenturou pro cla a monopoly (ADM), která je považována za jednu z nejvyspělejších v Evropě z hlediska digitalizace, integrace dat, prevence podvodů a uplatňování celního kodexu unie“, uvádí společné prohlášení ministerstva hospodářství a financí, celní agentury a Říma. Itálie rovněž zdůraznila svou strategickou polohu ve Středomoří.
Podle nizozemských médií je silným kandidátem město Haag, a to díky svému výraznému mezinárodnímu postavení, neboť v něm již sídlí desítky evropských i mezinárodních institucí, a zejména díky již vybudované infrastruktuře a možnostem spolupráce s institucemi, jako je Europol. Město je zároveň situováno poblíž dvou klíčových logistických center – letiště Schiphol a přístavu v Rotterdamu.
Polský ministr financí Andrzej Domański ujistil, že Varšava je „připravena, velmi připravena ujmout se role hostitelského města sídla úřadu“. Zdůraznil, že celní reforma byla jednou z priorit polského předsednictví EU. Mezi silné stránky kandidatury podle něj patří „strategická poloha a zkušenosti se správou hranic EU“, „moderní a efektivní“ celní správa a již navázaná spolupráce s agenturou EU pro ochranu hranic Frontex, jejíž sídlo se rovněž nachází ve Varšavě.
Portugalská vláda už v září uvedla, že Portugalsko vzhledem ke své geografické poloze významné pro transatlantický a mezikontinentální obchod splňuje všechny podmínky pro umístění sídla.
Město Porto argumentovalo, že jeho bývalá průmyslová oblast nabízí „výjimečné podmínky“ pro umístění EUCA, přestože připustilo „tvrdou konkurenci“ ze strany ostatních měst i překážky, jako je obtížný přístup k bydlení v důsledku bytové krize v zemi. Portugalsko již v roce 2017 neúspěšně usilovalo o sídlo Evropské agentury pro léčivé přípravky, které je v Amsterodamu.
Rumunsko ve své kandidatuře uvedlo, že EUCA by měla sídlit tam, kde se bezprostředně setkávají provozní požadavky, zrychlená digitalizace a realita evropských hranic. Rumunsko a jeho hlavní město Bukurešť podle něj takové strategické postavení mají, protože země patří k členským státům EU s nejdelší vnější hranicí a každoročně zajišťuje vysoký objem obchodních toků.
Rumunskými celními přechody každoročně procházejí miliony tun zboží, což zemi činí klíčovým operačním uzlem pro hospodářskou bezpečnost EU. Právě tato skutečnost spolu se zkušenostmi, které Rumunsko získalo při správě hranic a obchodních toků, jej podle přihlášky staví do pozice vyspělého partnera připraveného přispět k nové celní architektuře EU.
Španělská vláda se domnívá, že všechny nezbytné požadavky i vysoké standardy pro umístění nové agentur splňuje město Málaga na pobřeží Costa del Sol. Zvláštní důraz přitom klade na příznivé technické a logistické zázemí města, včetně pokročilé telekomunikační infrastruktury.
Španělsko se tak snaží získat sídlo nové agentury EU jen necelý rok poté, co neuspělo v kandidatuře na Evropský úřad pro boj proti praní peněz (AMLA), který nyní sídlí ve Frankfurtu.
Členské státy – jaké jsou jejich priority?
„Bezpečnější obchod znamená bezpečnější Evropu,“ uvedl Domański s tím, že „silná a odolná“ celní unie zaručuje ochranu vnitřního trhu, bezpečnost spotřebitelů a stabilní hospodářský rozvoj.
Otázka, jak tyto společné obchodní a celní politiky konkrétně realizovat, však nadále zůstává jablkem sváru.
Evropa by si měla chránit určitá strategická odvětví, jako je například ocelářství, zároveň by ale měla zůstat otevřená vůči investicím s vysokou přidanou hodnotou z dalších zemí, uvedl po pondělním jednání se svými kolegy z dalších zemí unie v Bruselu český ministr průmyslu v rezignaci Lukáš Vlček.
Česko je jednou z nejhlasitějších zemí, které se staví proti návrhům, aby EU nakupovala pouze produkty „made in Europe“. Tento postoj prosazuje zejména Francie.
Evropská komise původně plánovala zveřejnit ještě tento měsíc iniciativu snažící se o upřednostnění produktů vyrobených v Evropě. Setkala se ale s odporem členských států, mimo jiné Čechů, Slováků, Irů, Švédů a Lotyšů. Komise se dokonce na základě této aktivity rozhodla sporný návrh odložit až na 28. ledna, informoval list Financial Times.
V dokumentu, který rozeslala česká strana, se uvádí, že jakákoli forma evropské preference se musí vyhnout nezamýšleným důsledkům pro otevřenost nebo integritu jednotného trhu.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, Agerpres, ANSA, Belga, ČTK, dpa, EFE, LUSA, TASR
