Jeruzalém/Gaza/Brusel - Krize v Pásmu Gazy a na celém Blízkém východě se nadále prohlubuje deset dní po útoku islamistického hnutí Hamás na Izrael. Izraelští představitelé odmítají obvinění Hamásu z útoku na nemocnici, kde jsou podle ministerstva zdravotnictví Gazy stovky mrtvých. Z okupovaného Západního břehu Jordánu a z dalších míst byly mezitím hlášeny nepokoje spojené s konfliktem. To vše v předvečer příletu amerického prezidenta Joea Bidena do Izraele.
Šéf Bílého domu bude ve středu dopoledne jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Jeho návštěva má potvrdit americké odhodlání podporovat Izrael v boji proti Hamásu, který při překvapivém útoku zabil na 1400 lidí. Bidenova vláda zároveň na tu izraelskou apeluje, aby při své odpovědi dbala na ochranu zhruba dvou milionů civilistů v Gaze, kterou Hamás dlouhodobě kontroluje
V hustě zalidněné oblasti mezi Izraelem a Egyptem panuje sílící humanitární krize, před níž obyvatelé nemají kam uprchnout. Podle OSN tam dochází jídlo a pitná voda, nemocnice jsou po masivním izraelském bombardování přeplněné a tisícům pacientů hrozí smrt, protože rychle ubývá palivo pro provoz nouzových generátorů. Izraelské bombardování od 7. října podle Hamásem kontrolovaného ministerstva zdravotnictví zabilo na 3000 lidí.
Dnes večer pak palestinské úřady přišly s tvrzením, že nový izraelský úder zasáhl nemocnici Al-Ahlí ve městě Gaza a zabil nejméně 500 lidí. Místní lékař řekl televizi Al-Džazíra, že nemocnice byla pokládána za bezpečné místo, kde se ukrývali civilisté, kteří uprchli z domovů.
Vláda Hamásu nálet na nemocnici označila za válečný zločin a s její verzi záhy podpořilo několik arabských států včetně Turecka či Saúdské Arábie, které v prohlášeních tvrdě odsuzovaly Izrael.
Podle izraelské armády je však zničení nemocnice výsledkem selhání rakety palestinského Islámského džihádu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že za výbuch v nemocnici mohou "barbarští teroristé".
Lídři Hamásu situaci využili k burcování svých příznivců za hranicemi Gazy k novým protestům. Šéf islamistického hnutí Ismáíl Haníja vyzval Palestince k odporu vůči izraelské okupaci Západního břehu Jordánu, jeho předchůdce Chálid Mišál zase k protestu před izraelskými ambasádami po celém světě. Podle agentury Reuters se protesty konaly například před izraelskými zastupitelskými úřady v Jordánsku a Turecku.
Rozhněvaní demonstranti byli také v ulicích na okupovaném Západním břehu Jordánu, a to mimo jiné ve městech Nábulus a Džanín. V Ramalláhu stovky lidí podle agentury AFP požadovaly odstoupení šéfa palestinské samosprávy Mamúda Abbáse a podle televize Al-Džazíra na místě propukla střelba a "zavládl absolutní chaos".
S Abbásem se měl podle prohlášení Bílého domu ve středu setkat prezident Biden, a to při jednání v Jordánsku za účasti egyptského prezidenta Abdala Fattáha Sísího. Podle palestinského zdroje agentury AP však Abbás ve světle dnešního vývoje účast na jednání zrušil.
Washington se sérií diplomatických kontaktů snaží zabránit další eskalaci izraelsko-palestinského konfliktu a jeho rozšíření o další regionální aktéry. Jedním z nich je libanonský Hizballáh, který má těsné vazby na režim v Teheránu a na den Bidenovy návštěvy vyhlásil "den nevídaného hněvu" proti Izraeli. Nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí zase Izrael varoval, že bude-li pokračovat v "páchání zločinů" v Gaze, bude reakce muslimů ve světě nevyhnutelná.
Izrael dnes naopak osobně podpořil německý kancléř Olaf Scholz, který při návštěvě Tel Avivu prohlásil, že Německo bude vždy stát po boku židovského státu. Situací na Blízkém východě se zabývali také ostatní lídři zemí Evropské unie, a to při mimořádném summitu konaném formou videokonference. Český premiér Petr Fiala po něm uvedl, že chce "důslednou kontrolu humanitární pomoci, protože musíme mít jistotu, že nebude zneužita teroristy z hnutí Hamás".
