Londýn - Lidé, kteří na začátku 21. století používali digitální fotoaparát, dnes často zjišťují, že celé kapitoly jejich životů byly vymazány, píše Julia Bensfieldová Luceová na webu britské BBC. Obrovské množství fotografií zejména z období let 2005 až 2010 zmizelo buď na poškozených pevných discích, nebo nefunkčních či zrušených webových stránkách.
Fotografie se tehdy rozptýlily po digitálních zařízeních první generace, ať už šlo o digitální fotoaparáty, SD karty, paměťové karty, externí pevné disky nebo laptopy. Všechny byly náchylné k fyzickému poškození a žádné z nich neměly spolehlivý automatický zálohovací systém pro případ ztráty nebo krádeže.
V roce 2006 patřila sociální síť MySpace k nejoblíbenějším webovým stránkám ve Spojených státech, a tak se pro mnoho lidí stala výchozí službou pro sdílení a ukládání fotografií. Dominance MySpace však měla krátkého trvání. Facebook byl spuštěn v roce 2004 a v roce 2012 už měl více než miliardu uživatelů. MySpace brzy upadl v zapomnění a s ním i nespočet fotografií a dalších digitálních vzpomínek.
V roce 2019 MySpace oznámil, že 12 let dat bylo vymazáno při náhodném selhání serveru. Společnost uvedla, že všechny fotografie, videa a zvukové soubory zveřejněné před rokem 2016 byly navždy ztraceny.
MySpace nicméně nebyl jediným místem pro ukládání fotografií. Kodak, Shutterfly, Snapfish, lékárenský řetězec Walgreens a mnoho dalších se vrhlo na internetové služby, k nimž nabízely bezplatná úložiště. Společnost Shutterfly vstoupila v roce 2006 na burzu, primární veřejná nabídka akcií (IPO) firmě vynesla 87 milionů dolarů (v dnešním kurzu 1,8 miliardy Kč).
Kodak později zbankrotoval a společnost Shutterfly převzala jeho fotogalerii EasyShare Gallery, včetně uživatelských snímků. Autorce se nicméně nepodařilo propojit účty Kodaku a Shutterfly, přestože společnost opakovaně zasílala výzvy k dokončení procesu. Mluvčí společnosti jí potvrdila, že její případ není ojedinělý.
"Shutterfly má stále některé další fotografie, ale společnost je nechce zpřístupnit. Podle mluvčí společnosti nemáte přístup k fotografiím uloženým v úložišti Shutterfly, nemůžete je stahovat ani sdílet, pokud si alespoň jednou za 18 měsíců něco nekoupíte," napsala Bensfieldová Luceová.
Spotřebitelé oslnění bezplatnými a neomezenými digitálními fotografiemi si před 20 lety neuvědomovali, že digitální soubory jsou křehké a vyžadují aktivní správu. Předpokládali, že on-line platformy budou fotografie bezpečně uchovávat navždy.
Společnosti nabízely bezplatné úložiště, aby přilákaly uživatele, ale nemohly si dovolit vysoké dlouhodobé náklady na údržbu serverů a dat, což vedlo k uzavření služeb nebo zavedení restriktivních zásad. "Lidé si neuvědomují, že jedním z největších výdajů on-line podniků je úložiště," uvedla profesorka komunikace na Jihokalifornské univerzitě Karen Northová. "Nadšení z nové technologie bylo tak velké, že se nikdo – a už vůbec ne veřejnost – nezabýval potřebou udržitelného obchodního modelu," dodala.
Správci fotografií se řídí takzvaným pravidlem 3-2-1. Podle něj je třeba mít tři kopie každé fotografie. Dvě z nich uložené na různých typech médií (například v cloudu a na externím pevném disku) a jednu kopii uloženou na samostatném fyzickém místě (například na externím pevném disku uloženém u člena rodiny). "Je to nejlepší ochrana proti poruchám techniky a přírodním katastrofám," uvedla Bensfieldová Luceová.
"Dnes ukládám všechny fotografie zaslané prostřednictvím textové zprávy nebo e-mailu do svého zařízení, které se automaticky zálohuje do služby Google Photos. Jednou za měsíc zálohuji Google Photos na svůj externí pevný disk," dodala.
