Babiš v březnu ministry nevymění, změny v dubnu nevyloučil

foto Premiér Andrej Babiš hovoří s novináři po setkání s prezidentem Milošem Zemanem, 22. března 2021 na zámku v Lánech.

Praha - Premiér Andrej Babiš (ANO) v březnu neplánuje žádné personální změny ve vládě. Výměny během dubna nevyloučil. Novinářům to řekl po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem. Hlava státu požaduje konec ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), vadí mu jeho postoj k ruské vakcíně Sputnik V. Ministr zdravotnictví trvá na tom, že ruská látka musí být před využitím v Česku schválená úřady Evropské unie, stejně jako tomu bylo v případě jiných používaných vakcín. Dlouhodobě také Zeman požaduje odchod ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD).

Fotogalerie

Prezident před dnešní schůzkou s Babišem avizoval, že o osudu ministrů bude chtít s premiérem jednat. Ten novinářům ale poté řekl, že to nebylo stěžejní téma schůzky a "na toto téma de facto nezaznělo nic".

Odmítl, že by na březen chystal nějakou výměnu ministrů. "Jestli plánuji nějaké výměny v měsíci dubnu, to se uvidí, protože samozřejmě i sociální demokracie má svůj sjezd, kde bude zvolen předseda a jak to dopadne, to nevím, jestli sociální demokracie přijde s nějakým návrhem. Ale v této chvíli je situace taková, jak jsem řekl, že v březnu žádné výměny neplánuju," řekl Babiš.

Premiér poznamenal, že názor Zemana na Blatného "je dlouhodobě negativní z nějakých důvodů už od počátku". Za podstatné považuje, jak ministři a jejich resorty fungují. Odmítl, že by se kvůli neodvolání Blatného ochladily vztahy s prezidentem, jak hlava státu avizovala. Babiš řekl, že je nezávislý premiér, který má právo rozhodovat o ministrech za hnutí ANO. Pokud dospěje k názoru, že je potřeba nějaké ministry vyměnit, tak se s návrhem za Zemanem vydá, dodal.

Zeman serveru Parlamentní listy nedávno řekl, že Babiš udělal chybu, když mu navrhl do funkce ministra zdravotnictví nekompetentního člověka. Blatný podle prezidenta není epidemiolog a nemá manažerské zkušenosti. Zeman uvedl, že pokud by se Babiš rozhodl Blatného ve funkci ponechat, nepřispělo by to ke zlepšení jejich přátelských vztahů. Kromě Blatného prezident žádal i odvolání ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové, neboť i jí vyčítá přístup při schvalování ruské vakcíny.

Babiš minulý týden ministerstvo zdravotnictví zkritizoval. Nelíbilo se mu, že resort podle informací Radiožurnálu původně chtěl, aby Správa státních hmotných rezerv (SSHR) musela pro plánovaný nákup pěti milionů antigenních testů na koronavirus do škol získat atest jejich citlivosti. Blatnému kvůli tendru poslal vytýkací dopis.

Server Lidovky.cz dnes informoval o dalších dvou dopisech, které Babiš Blatnému minulý týden poslal. V jednom z nich mu vytýká, že nemocnice nebyly včas a řádně informovány o léčivech s protilátkami proti koronaviru, což premiér označil za Blatného "manažerské selhání". Dopis podle serveru končí apelem, aby se taková situace neopakovala. V dalším dopise má Babiš kritické poznámky ke strategii boje proti rakovině. Premiér mimo jiné odmítá Blatným navrhovaný název programu onkologické prevence a žádá investice do modernizace Státního zdravotního ústavu.

Epidemiolog Petr Smejkal nedávno uvedl, že asi před dvěma týdny odmítl nabídku stát se ministrem. Média v minulosti uvedla, že Babiš údajně změnu ve vládě prezidentovi slíbil. Blatného měl vystřídat někdejší hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (ČSSD). Petříčka by podle této spekulace nahradil státní tajemník na ministerstvu zahraničí Miloslav Stašek.

Zeman se dlouhodobě snaží i o změnu v čele diplomacie. Petříček míní, že prezidentovi vadí kvůli upozorňování na bezpečnostní rizika tendru na stavbu bloku v Jaderné elektrárně Dukovany či odmítání očkování necertifikovanými ruskými či čínskými vakcínami. Předseda ČSSD Jan Hamáček dnes odmítl, že by v současné době byla na stole za ČSSD nějaká změna ve vládě. Odmítl spekulovat, zda by mohl navrhnout odvolání Petříčka v okamžiku, kdy by ho v dubnu porazil při volbě nového šéfa ČSSD. Sjezd je plánován na 9. a 10. dubna.

ČNB by měla přispět do rozpočtu, řekl Babiš po schůzce se Zemanem 

Česká národní banka by měla přispět do státního rozpočtu podobně jako centrální banky Německa a Švýcarska, řekl Babiš po schůzce se Zemanem. Neměly by se zvedat úrokové sazby, uvedl také. ČNB minulý týden oznámila, že loňský zisk využije na úhradu části účetní ztráty z minulých let.

"Bylo by fajn, kdyby Česká národní banka, a my už jsme to opakovaně řešili, taky přispěla v těchto těžkých časech do českého rozpočtu," řekl premiér. Poukázal na to, že ČNB vykázala předloni zisk téměř 58 miliard korun a loni 92 miliard a že státní rozpočet má za epidemie koronaviru vysoké deficity.

K úvahám o převodu zisku ČNB do státního rozpočtu se nedávno vyjádřil viceguvernér Marek Mora. Podle něj je to sice legitimní požadavek, ale momentálně není možný. ČNB totiž musí podle Mory přednostně uhradit ztráty z předchozích let a naplnit takzvaný rezervní fond.

Ztráta vznikla v roce 2017, kdy centrální banka vykázala ztrátu přes 249 miliard korun. Důvodem byl nárůst devizových rezerv v souvislosti s ukončováním devizových intervencí a následné posílení kurzu koruny. ČNB také dlouhodobě upozorňuje, že její hlavní úlohou není vytváření zisku, ale péče o cenovou a finanční stabilitu.

Úrokové sazby, které nastavuje ČNB, by se neměly zvyšovat v příštím období, uvedl Babiš bez časového upřesnění. Úroky by měly zůstat nízké v zájmu obnovy ekonomiky, aby se pomohlo firmám, dodal. "Samozřejmě ČNB je nezávislá," poznamenal.

Bankovní rada ČNB na svém zasedání 4. února jednomyslně ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,25 procenta. ČNB uvedla, že s novou prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem zhruba od poloviny letošního roku. "Počáteční stabilita sazeb odráží potřebu nadále uvolněné ekonomiky kvůli dopadům pandemie," uvedl tehdy guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Babiš požádal Zemana o Pražský hrad pro summit při předsednictví 

Babiš oficiálně požádal jménem vlády Zemana o poskytnutí reprezentačních prostor Pražského hradu pro neformální summit prezidentů a premiérů Evropské unie během českého předsednictví v radě EU v druhé polovině roku 2022. Babiš to uvedl po setkání se Zemanem v Lánech.

"Domníváme se, že by bylo důstojné, aby neformální summit prezidentů a premiérů EU proběhl v těchto prostorech, které symbolizují naší zemi," uvedl Babiš.

Prioritami českého předsednictví v Evropské unii (EU) ve druhé polovině roku 2022 mají být podle dřívějšího vyjádření ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) rozšíření unie o nové členy, zajištění stability v širším sousedství EU nebo spolupráce s asijskými státy. Rozpočet českého předsednictví bude 1,24 miliardy korun, což je proti předchozímu předsednictví Česka v roce 2009 zhruba třetina.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

10°C

Dnes je pátek 7. května 2021

Očekáváme v 9:00 9°C

Celá předpověď