Brno - Letošní zmrazení platů v justici neobstálo před Ústavním soudem (ÚS), fixní platovou základnu zrušil a zkritizoval opakované nesystémové zásahy do zákona. Stát musí platy dorovnat, což ministerstvo spravedlnosti přislíbilo. Očekává, že na zpětné dorovnání platů vydá 570 až 620 milionů Kč.
Základna měla podle standardního výpočtového mechanismu překročit 130.000 Kč, vláda ji ale s ohledem na rozpočtové úspory pro letošek stanovila na 121.685 Kč, což řada soudců pokládala za protiústavní. Úspěšný návrh k ÚS podal Okresní soud v Děčíně. Letošní zmrazení platů v justici bylo vědomým porušením ústavy, které se nesmí vyplácet z politických ani ekonomických důvodů, řekl předseda ÚS Josef Baxa.
Plat soudce se určuje jako součin koeficientu a platové základny, která má být trojnásobkem průměrné hrubé měsíční mzdy v předminulém kalendářním roce. Loni byla základna 113.775 Kč. Pro letošní rok novela platovou základnu soudců stanovila pevně na 121.685 korun, jinak by byla s ohledem na inflaci v minulých letech vyšší. "Šlo o zcela úmyslné prodlužování protiústavního stavu," uvedla soudkyně zpravodajka Lucie Dolanská Bányaiová. Loni ústavní soudci vyhlásili tři platové nálezy a nová právní úprava je nerespektovala.
"Nerozumíme tomu, mysleli jsme, že terén je jasný," řekl Baxa. Vědomé porušování ústavy se podle něj nesmí vyplácet, ať už z ekonomických nebo politických důvodů. Doufá, že dnešní nález bude definitivní tečkou za rozhodováním ÚS o platech soudců. Jde o dvacátý nález, připomněla Dolanská Bányaiová.
Soudci kvůli letošním platovým výměrům podávali civilní žaloby, domáhali se dorovnání na úroveň, která by jim náležela podle standardního výpočtového mechanismu. Žalobu podal také jeden z děčínských soudců. Argumentoval tím, že zásahy do platů soudců musí být podle dlouholeté judikatury ÚS výjimečným opatřením, že případné platové restrikce se musí týkat všech zaměstnanců ve veřejném sektoru, nikoliv selektivně soudců, a že exekutiva musí zásahy do platů řádně odůvodnit.
Kolegovu žalobu dostala na stůl děčínská samosoudkyně Andrea Pěničková, jeho argumenty uznala jako důvodné a předložila ústavním soudcům úspěšný návrh na zrušení fixní platové základny. Restrikce podle ústavních soudců skutečně nebyla odůvodněna žádnými výjimečnými okolnostmi, třeba povodněmi nebo válkou, a nebyla ani součástí širšího rámce úsporných opatření, která by rovnocenně dopadala na ostatní "služebníky státu".
ÚS pak ještě zvažoval, zda nález bude účinný jen do budoucna, nebo zda rozhodne také o zpětném dorovnání. "S ohledem na opakované pokusy moci výkonné a zákonodárné o zásahy do materiálního zabezpečení soudkyň a soudců, nerespektující předchozí nálezovou judikaturu ÚS, musel ÚS rozhodnout o tom, že napadená úprava nemůže být aplikována již ode dne 1. 1. 2025,“ stojí v nálezu.
"Nastavení pravidel pro výpočet platu soudců a soudkyň rozhodně není nezměnitelné. Určení výpočtu platu soudců však nemůže být předmětem ani výsledkem politického boje, jehož je soudní moc pouhým divákem, a lze je jistě řešit koncepční úpravou platového automatu, nikoli opakovanými nesystémovými zásahy, které platový automat eliminují, jak k tomu docházelo v minulých letech i v roce letošním," uvedla Dolanská Bányaiová.
Odlišné stanovisko k nálezu uplatnil soudce Jan Wintr, judikatura se podle něj vyvíjí nedobrým směrem. "Finanční problémy v soudní soustavě jsou jinde než v platech soudců, především v platech nesoudcovského personálu, a důraz na růst platů soudců může rozevíráním nůžek pozici nesoudcovského personálu (relativně) ještě zhoršovat," napsal Wintr.
Jednotlivé soudcovské žaloby jsou rozeseté po celém Česku. Soudci je podávali u prvostupňových soudů ve městech, kde působí. Několik jich už uspělo s argumentací opřenou o evropské primární právo. Vláda jim ale zatím platy nedorovnávala, čekala na rozhodnutí ÚS.
