Praha - Výrobce dostává za balení penicilinu 60 až 130 korun, marže jsou velmi malé a náklady rostou. Evropské firmy nejsou schopné cenami konkurovat Asii. Na dotaz ČTK to řekl ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Filip Vrubel. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v neděli v České televizi uvedl, že chce obnovit výrobu penicilinu v Česku. Oslovit podle něj není nutné jen farmaceutické firmy. Podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) jsou mezi povolenými výrobci léků také například některé fakultní nemocnice, univerzity nebo výzkumné ústavy.

"Jednání jsou na začátku. Při řešení této problematiky budou zvažovány všechny varianty, které odpovídají legislativním požadavkům na výrobu léčiv," řekl ČTK mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Válek v neděli uvedl, že držitel licence na výrobu léku může zadat výrobu léku konkrétní továrně, která má volné kapacity. "Probíhají podle mého názoru extrémně úspěšná jednání s několika držiteli licencí a s několika místy, kde jsou výrobní kapacity, které by bylo možné spustit," řekl v ČT. Příští rok chce premiéra a vládu informovat, zda byla jednání úspěšná, vyrábět by se pak mohlo do roka či 18 měsíců.

Podle Vrubla je třeba rozlišovat, kterou fázi výroby penicilinu chce stát do Česka přinést. "Jedna věc je totiž vyrábět samotné účinné látky (API), druhá vyrábět tablety z dodaných API a třetí je pouze kompletace hotových tablet a vykládání do finálních krabiček," uvedl. Čím dřívější fáze, tím složitější a nákladnější je, a to i z hlediska nutných povolení, podotkl. Podle ČAFF je proto vhodnější výrobu léků řešit na celoevropské úrovni. "Pokud v jednotlivých zemích se bude investovat do stejných výrobních fází stejných léků, nedává to smysl ekonomicky, ani z hlediska strategické soběstačnosti," míní Vrubel.

Za hlavní důvod, proč firmy obecně nevyrábějí léky v ČR či Evropě, považuje ředitel ČAFF nemožnost konkurovat asijským výrobcům. "Obecně výroba v EU je významně nákladnější než v Asii. V EU jsou také standardy z hlediska ochrany životního prostředí, environmentální regulace, pracovněprávních předpisů a jiných na úplně jiné úrovni než v asijských zemích," řekl Vrubel. ČR navíc, na rozdíl od jiných zemí EU, podle Vrubla výrobu léčiv nijak nepodporuje, například v době růstu cen energií.

Penicilinů bylo loni do ČR podle ČAFF dodáno 385.000 balení, o trh velikosti asi 40 milionů korun ročně se dělí tři výrobci.

Podle informací SÚKL bylo letos za první pololetí dodáno do ČR více než 1,6 milionu balení antibiotik ze skupiny, ve které jsou i peniciliny. Proti předchozím letům, které ale ovlivnila epidemie covidu-19, je to výrazně víc. Například v roce 2020 bylo 1,88 milionu balení za celý rok. Za celý loňský rok to bylo 2,65 milionu balení, což zhruba vyrovnalo počet balení v předcovidovém roce 2019. Cena loni dodaných léčiv z této skupiny byla ale zhruba o 26 milionů nižší než roce 2019 a dosáhla téměř 222 milionů korun. Letos za pololetí byla cena téměř 185 milionů korun.

Jednotlivé léky ze skupiny se liší v tom, jaké je jejich použití i jaká je jejich cena. Nejlevnější penicilin, který má v současné době přerušené dodávky, má SÚKLem stanovenou maximální cenu pro výrobce 64,50 Kč, v lékárně je možné za něj platit nejvýše 97,22 Kč. Rozdíl je marže distributora léčiv a lékárny, doplatek může být nejvýše 22,04 koruny. U nejdražšího léku ve skupině je cena pro výrobce přibližně 280 korun, pro lékárnu nejvýše 419 korun a doplatek až 265 korun.

Dodávky penicilinů a dalších léčiv stejné ATC skupiny po čtvrtletích :

Dodávky penicilinů a dalších léčiv stejné ATC skupiny po letech:

zdroj: SÚKL - dodávky léčiv

ČR léky farmacie trh penicilin TABULKA

Reklama