Archeologové objevili pozůstatky původního hradu v Pardubicích

foto Archeologové při rekonstrukci pardubického zámku objevili mohutnou zeď z opuky, která tu ve 14. století tvořila obytně obrannou hranolovou věž, takzvaný donjon. Nad výkopem zleva ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek a archeologové Łukasz Wiesławski a Tomáš Zavoral.

Pardubice - Archeologové při rekonstrukci pardubického zámku objevili mohutnou zeď z opuky, která tu ve 14. století tvořila obytně obrannou hranolovou věž, takzvaný donjon. Jde o pozůstatky původního hradu před pozdějšími přestavbami. Nález zpřesňuje představy o jeho původní podobě, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Východočeského muzea Kateřina Procházková Skůpová.

"V archeologické sondě v jižní části nádvoří jsme našli relikty hradu pánů z Pardubic, což odpovídá době vlády Lucemburků v českých zemích. Jedná se o mohutné opukové zdivo mocné 2,4 metru," uvedl ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.

Nález potvrzuje předpoklad, že původní hrad byl menší, situovaný v prostoru vnitřního nádvoří a jižního křídla dnešního zámku a jeho jádrem byla obytná věž zvaná donjon. Zároveň tak vyvrací starší představy o dvoupalácové dispozici hradu 14. století. Věž měla obdélníkový nebo čtvercový půdorys a je patrně nejstarší dosud objevenou zděnou konstrukcí v Pardubicích. Donjon byl obehnán obvodovou hradbou, buď kamennou nebo jen dřevěnou palisádou.

"Mladší pohusitské a pernštejnské stavby jsou většinou postaveny z vyvřelých hornin z Kunětické hory nebo zaniklého povrchového lomu v blízkosti dnešní pardubické části Hůrka. Tato věž byla postavena z opuky, což také potvrzuje, že je starší," uvedl stavební historik Bohdan Šeda. Když hrad koupil roku 1491 Vilém z Pernštejna, zahájil rozsáhlou přestavbu celého jádra. Starší donjon a další stavby, které již zřejmě nevyhovovaly svou velikostí, byly zbořeny až pod úroveň nádvoří. Zachován byl pouze pohusitský severní palác, který se stal základem nové pravidelné dispozice seskupené kolem pravoúhlého nádvoří. Zbořený donjon byl nahrazen dnešním jižním palácem ve stylu pozdní gotiky a rané renesance.

Stáří věže a hradu potvrzují vrstvy v původním uložení s nálezy ze 14. století. "Podařilo se nám zachytit i geologické podloží. Z něj můžeme soudit, že hrad tu byl postaven na původní drobné štěrkopískové vyvýšenině, kterou vytvořilo meandrující Labe. Návrší mohlo být i určitým způsobem upraveno a uzpůsobeno k založení hradu," uvedl vedoucí archeologického oddělení muzea Tomáš Zavoral.

Kdo byl stavitelem hradu, nelze s určitostí říci. Mohli jimi být synové Arnošta z Hostýně Bohuš, Vilém a Smil, kteří byli podporováni bratrem Arnoštem z Pardubic. Před donjonem tu pravděpodobně stávala tvrz typu motte, opevněné sídlo postavené na upraveném přírodním návrší ve tvaru komolého kuželu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je pátek 4. prosince 2020

Očekáváme v 11:00 3°C

Celá předpověď