Analytik: Rostoucí napětí mezi ČR a Ruskem výrazněji nezasáhne českou ekonomiku

foto Průmysl, strojírenství, detail pálicího stroje - ilustrační foto.

Praha - Rostoucí diplomatické napětí mezi Českem a Ruskem by nemělo výrazněji zasáhnout českou ekonomiku. Mírné dopady by měly být pouze ve strojírenství, u výrobců kovů a v automobilovém průmyslu, uvedl investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select Richard Bechník. Rusko musí nyní vysvětlovat vojenské aktivity v blízkosti ukrajinských hranic a obvinění z přímé spojitosti s explozí v muničním skladu ve Vrběticích.

V poslední dekádě dál klesal podíl českých vývozů do Ruska, a to ze čtyř procent v roce 2012 na nynější necelá dvě procenta. "Pokud by z jakéhokoliv důvodu došlo k výraznému poklesu poptávky Ruska po českém a evropském zboží (stejnému jako v roce 2009), byly by dopady rozpoznatelné pouze v nejexponovanějších odvětvích, na prvním místě u strojařů, výrobců kovů a v automotive," řekl Bechník.

Spojené státy v reakci na minulé prohřešky na Rusko uvalily sérii sankcí s cílem potrestat Moskvu za údajné vměšování se do amerických prezidentských voleb, kybernetické útoky a rovněž za eskalaci napětí u hranic s Ukrajinou. Soubor opatření zahrnuje vyhoštění desítek diplomatů, uvalení sankcí na jednotlivé osoby a firmy. Dále zavádí zákaz nakupování ruských státních dluhopisů na primárním trhu.

"Již před zavedením samotných sankcí se Rusko potýkalo s ne úplně uspokojivými makroekonomickými ukazateli. V nejlepší kondici se nejeví například ani běžný účet, zjednodušeně řečeno zahraniční obchod. Jeho přebytek údajně za první čtvrtletí dosáhl slabých 16,8 miliardy dolarů, což je meziroční pokles o téměř třetinu. To tak mělo nesporný vliv i na samotnou domácí měnu, když kurz ruského rublu během prvního čtvrtletí oslabil proti dolaru o více než dvě procenta," upozornil Bechník.

Na vině byl především slabý export ropy a silný import kopírující obnovu ruské poptávky ve srovnání s předchozím rokem. Dále na straně finančních toků platební bilance nastal čistý odliv zahraničního soukromého kapitálu 12 miliard dolarů, na čemž se významně podílely odprodeje státních dluhopisů denominovaných v rublech.

"Ruský rubl na sankce reagoval oslabením, dluhopisy výprodejem, a tedy nárůstem výnosů. V průběhu času se však výprodejní panika uklidnila, přičemž jak rubl, tak dluhopisy se k závěru minulého týdne vrátily zhruba k hodnotám před ohlášením sankcí. Ruský finanční systém se zdá být vůči podobně zaměřeným sankcím více odolný," uvedl Bechník.

V rámci dluhu denominovaného v rublech drží zahraniční penzijní fondy a další mezinárodní správci aktiv přes tři biliony rublů, tedy 23 procent. Tento podíl je nejnižší za posledních pět let. Před rokem to bylo téměř 35 procent. Američtí investoři představují podle dat centrální banky jen sedm procent.

Vývoj cen ruských státních dluhopisů má dopad i na globální dluhopisové indexy, kam jsou zařazeny. Skrze konkrétní investiční produkty by se prudká změna cen dluhopisů mohla projevit na ETF nástrojích sledujících indexy, uzavřel analytik.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je pondělí 17. května 2021

Očekáváme v 5:00 9°C

Celá předpověď