Praha – Zápalem plic neboli pneumonií každoročně onemocní podle studie společnosti CEEOR, provedené mimo jiné v České republice, přes sto tisíc osob. Pneumonie tak stále patří celosvětově mezi nejzávažnější onemocnění. Nejrizikovějšími skupinami jsou děti do pěti let a senioři. Přes 21 procent pacientů nad 65 let, kteří v ČR onemocní zápalem plic, na něj umírá podle aktuální studie CEEOR. Tato statistika řadí ČR k nejhorším zemím v regionu střední a východní Evropy. Za vhodnou prevenci je považována správná životospráva, vyvarování se kouření, u malých dětí kojení, a také očkování. V pondělí 12. listopadu je Světový den pneumonií.

Prevence u starších ročníků je nedostatečná Zápal plic zůstává i v dnešní době moderní medicíny rizikovým onemocněním. Výsledky výše zmiňované studie dále uvádějí, že 75 až 80 procent pacientů je ošetřeno ambulantně, přibližně 20 procent je hospitalizováno a 2 procenta končí na JIP. Celosvětově si pneumonie drží třetí místo mezi všemi příčinami úmrtí a mezi infekčními chorobami je dokonce vůbec nejčastější příčinou úmrtí. „Prevence v České republice se zaměřuje hlavně na děti a u starších ročníků, které jsou zápalem plic paradoxně podstatně ohroženější, chybí. I proto vnímáme potřebu se právě na starší lidi zaměřit a vést je k tomu, aby péči o své zdraví nepodceňovali,“ říká Alena Šteflová, M. D., ředitelka kanceláře Světové zdravotnické organizace v České republice. „Očkování proti chřipce a proti pneumokokům je důležité pro malé děti a seniory i z důvodu ochrany proti pneumoniím,“ dodává MUDr. Daniel Dražan, praktický lékař pro děti a dorost z Jindřichova Hradce. Příznaky a léčba Příznaky zápalu plic jsou závislé na původci, který ho způsobuje, a mohou se značně lišit. Obecně se jako příznaky zápalu plic uvádí kašel, bolest na hrudi, horečka a obtížné dýchání. Diagnóza je stanovena na základě rentgenu plic a vyšetření sputa. Léčba závisí na příčině zápalu plic, bakteriální infekce se léčí antibiotiky a podpůrnou symptomatologickou léčbou. Boj s pneumonií by se měl stát prioritou veřejného zdravotnictví „Ve srovnání s Německem, Španělskem či Irskem umírají lidé starší pětašedesáti let v Česku na zápal plic dvakrát častěji,“ doplňuje Dr. Aleš Tichopád ze společnosti CEEOR.

Pneumonie – rizikové skupiny:
• Děti do 5 let života.
• Lidé ve vyšším věku (nad 65 let).
• Kuřáci, lidé závislí na alkoholu a jiných látkách.
• Pacienti s chronickým onemocněním srdce či plic.
• Pacienti s renálním selháním.
• Diabetici.
• Pacienti s poruchou imunity či maligním onemocněním.

Pneumonie však může postihnout i člověka mimo tyto rizikové skupiny. Zejména pak v případech oslabení organismu (chřipky, nachlazení, ale též psychické vyčerpání).

Pneumonie – vhodná prevence:
• Ochrana novorozenců kojením.
• Správná výživa, dobrá hygiena, zdravý životní styl.
• Vyvarování se kouření (i pasivního), konzumace alkoholu a jiných návykových látek.
• Ochrana očkováním proti chřipce a pneumokokům

ČR zdraví pneumonie

Reklama