PRAHA - Tento týden se objeví v kinech film s vše říkajícím názvem. Třináctka. Režisérkou je Catherine Hardwickeová a je sondou do života americké rodiny, kde se střetávají hodnoty dospělých s hodnotami dětí a kde každá konfrontace přináší jen strach a smutek.

Celý příběh se točí okolo mladé Tracy. Ta žije se svou matkou, bratrem a matčiným novým přítelem a sama se pokouší zjistit, co vlastně od života chce. Zatím byla vynikající žačkou a poslušnou dcerou, což se ale v neuvěřitelně krátké době změní, což zná většina rodičů, která zažila pubertu svých dětí. Najednou mizí veškerá důvěra a vztah rodičů a dětí se radikálně mění. Rodič musí postupovat represivně a tím samozřejmě vyvolává odpor. A v tomto případě odpor velmi tvrdý. Tracy si najde novou kamarádku Evie. Ta nemá rodinné zázemí, vychovává ji benevolentní teta a té ani moc nevadí, že se de facto nastěhuje k Tracy. Ani matce Tracy to nevadí, dokud jí nezačne docházet, že ten špatný a rozvratný vliv na její dceru má právě Evie. To už je ale trochu pozdě. Je prokázané, že i v České republice je určité procento třináctiletých, kteří berou drogy. Ale v americkém kontextu to vypadá přece jenom hrozivěji. Radost dětí nad tím, jak bylo to LSD skvělé, otřese i s "nerodičem". Tracy podlehne Evie a začne s ní "dost" fetovat. A my sledujeme jejich nechutné dýchánky, jejich snahu co nejvíce se zničit a co nejlépe obstát před přísným pohledem starších chlapců, kteří je bez problému využívají. Čekají nás každodenní snahy uniknout rodičům, pak návraty domů a jejich dohry ráno u snídaně. Asi nejlepší výkon podaly dvě herečky. Helen Hunterová, coby zoufalá matka, je naprosto přesvědčivá a divák s ní sympatizuje od začátku do konce, přestože ani ona sama nemá svůj život vyřešený tak, jak by chtěla a její přítel ji nakonec v důležitém okamžiku opustí, aby si šel "šlehnout". A ona to toleruje. Druhou přesvědčivou postavu ztvárnila představitelka Tracy Evan Rachel Woodová. Tak protivnou třináctku jste snad ještě nepotkali. Její nenávist, kterou cítí k matce a která je podložená chabými výkřiky ("Co mi lezeš do pokoje. Nesnáším tě. Vypadni.") se zadře pod kůži a nechá ve vás hrůzu a děs z toho, že takhle třeba jednou dopadnou vaše děti. Problém toho filmu je v tom, že není jasné, proč byl vůbec natočen. Pro koho je? Pro děti? No to snad ne... Rodiče zde jsou ukázáni jako slabí lidé, kterým není možno věřit (viz biologický otec, který stále jen slibuje a nic nesplní), a to není věru moc poučné. A hlavně děti to bez životních zkušeností nemohou pochopit. Pro rodiče? Těžko, instruktážní příběh o tom, jak svou holčičku dostat z drog, by vypadal trochu jinak a Helen Hunterová by snad nedělala takové chyby. Tak pro koho? Kromě rodičů a dětí toto téma přeci nikoho nezajímá. Přestože tento film dostal cenu na festivalu Sundance za režii, kromě jí a dvou hereček film za nic nestojí. Když se dostane do slepé uličky, a to docela často, začne kamera rozjíveně kmitat sem a tam a my sledujeme rozmazané čmouhy za nesnesitelné hudby pro teenagery. Tento trik funguje jako zatmívačka. A to už zběhlého diváka trkne, že s filmem něco není v pořádku. Ani zdařilá reklama na původ scénáře (napsala ho představitelka Evie, prý podle vlastních zkušeností) nic moc nevypovídá o kvalitě filmu. A tak se připravte na hodinu a půl napjatých nervů z protivné třináctky a dodatečné rozhodnutí "mlátit" ty naše děti už od kolébky. Třináctka Thirteen Film USA 2003, 96 min., Dolby Digital, titulky Režie: Catherine Hardwicke Scénář: Nikky Reed a Catherine Hardwicke Kamera: Elliot Davis Hrají: Holly Hunter, Evan Rachel Wood, Nikky Reed atd. Premiéra: 12. února 2004 Hodnocení:

Reklama