Jóga pracuje s Vědomím, které se snaží přivést k dokonalosti. Věří, že jeho nejvnitřnějším obsahem je skutečné Já. Abychom se k němu dostali, je třeba zbavit se máji - závoje, který zakrývá toto Já (naši skutečnou podstatu), a který nás naopak poutá k světu okolo nás. To je velmi těžké, neboť náš svět, v němž žijeme, nám stále něco nabízí. Cítíme se být jeho součástí, snažíme se co nejvíc z něj získat, poznat ho.

Cestou, jak se osvobodit od touhy po okolním světě, je zbavit se závislosti na našem fyzickém těle. Jogíni to dělají různě. Někteří jdou cestou jeho ovládnutí, zklidnění a nakonec se od něj snaží odvrátit. To je cesta hathajógy. Jiní se jím snaží zabývat co nejméně a pracují přímo se svou myslí. To jsou karmajogíni, bhaktijogíni i džňánajogíni. Může vás napadnout otázka, proč je pro nás tělo překážkou? Protože se stále mění. Trvale nám nemůže přinést uspokojení, stále se mění, stárne, nutí nás věnovat se věcem dočasným, pomíjejícím. Pokud se na něj trvale upneme, vnese do nás postupně víc neklidu, nespokojenosti a stresu. Ani práce s myslí však není cílem jógy. Mysl je velmi spojena s naší osobností, s naším egem. Pokud na ni zaměříme pozornost, začne se chovat jako Otesánek, který nemá nikdy dost. Naše vnitřní cítění se stane neklidným, rozháraným. Chvíli se budeme cítit na vzestupu, později se může dostavit zklamání, deprese i strach. Abychom mysli nedali možnost takto se chovat, snaží se ji jóga zklidnit a pozornost jednobodově obrátit na naše Vědomí. Naše skutečné Já je totiž kvalitou Vědomí. Kvalitou, kterou v něm získáme jen tím, že poznáme jeho skutečnou podstatu, jeho pravou hodnotu. Tato kvalita není z našeho světa - je božská, věčná. Veškerou svou pozornost upřeme na Vědomí a zbavíme se všech vazeb na tělo a na mysl. V takovém případě člověk zažívá pocit trvalého štěstí a naplnění. V józe užíváme termín Vědomí (čit) pro označení principu, který nepodléhá vývoji. Toto vědomí (brahma) je nekonečné, věčné. Je to prvotní princip - Vědomí samo o sobě. Plnost, která projevy oživuje, a to ve smyslu zvnitřnění. Je smysly neuchopitelné. Vědomí je v hmotě zahalené a jedině člověk má schopnost k němu proniknout a správným poznáním dosáhnout vysvobození. Člověk vědomí zažívá ve třech stavech, psychologie užívá v této souvislosti pojmy vědomí, podvědomí a nevědomí. Jóga navíc uvádí ještě čtvrtý stav (turíja), stav vysvobození z koloběhu životů, který předešlé tři stupně přesahuje, a který zažívá realizovaná Bytost. Příště si o tom povíme víc...

ČR zdraví jóga cvičení

Reklama