Červená čočka se rychle uvaří a rozpadne. To je její výhoda i nevýhoda. Přesto si myslím, že je vhodnou surovinou v kuchyni každé hospodyňky, která chce vařit zdravě a má málo času. Tento druh čočky má po oloupání hnědé slupky červené zbarvení. Chybějící slupka zlepšuje její stravitelnost, snižuje nadýmání, ale nemůžete ji použít k naklíčení. Po uvaření se její oranžová barva mění na žlutou. Vzhledem k tendenci rozpadnout se, se nejlépe hodí k přípravě polévek, kaší a pomazánek. Dostanete ji téměř všude i v kvalitě bio.

Původ této čočky je turecký nebo kanadský, ale dnes je již rozšířena v celé Asii a postupně si našla cestu i na náš stůl. Její příprava je zcela jednoduchá, odpadá namáčení jako u běžné čočky. Stačí ji jen opláchnout, vložit do vody a přivést k varu. Za 10 - 15 minut je hotová, těsně před dovařením ji osolte. Čočku, tedy jako každou luštěninu, bychom měli - v přiměřeném množství - konzumovat proto, že obsahuje málo tuku a navíc tuku "hodného" (jde o tzv.nenasycené mastné kyseliny). Dalším důvodem je obsah minerálních látek (hořčík, draslík, vápník, železo,měď a zinek). Důležitý je také obsah vlákniny. Luštěniny vůbec jsou vhodné jako součást prevence srdečně cévních onemocnění a jsou také vhodné pro diabetiky. Pomalu se totiž vstřebávají, takže po jídle nedochází k prudkému vzestupu hladiny cukru v krvi. Kromě toho, jejich bílkoviny pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Ovšem lidé trpící např. dnou, nebo ti, kteří mají bezpurinovou dietu by si luštěniny měli raději odepřít. Nastávající maminky a kojící ženy by také neměly konzumovat luštěniny často a ve větších dávkách. Červená čočka je nicméně jednou z nejstravitelnějších odrůd. Přesto bychom se ale měli držet zásady nekonzumovat čočku s dalšími zdroji bílkovin (uzeniny nebo vejce jsou opravdu tou nejhorší variantou). Nejlépe je čočku jíst občas, po malých porcích a nejlépe se zeleninou, např. zeleninovým salátem. Preferujte kaše a polévky. Trpíte-li po čočce, nebo luštěninách vůbec, nadýmáním, vařte je s přísadami, které nadýmání zmírňují - majoránkou, saturejkou, kmínem, bazalkou, fenyklem, atd. Můžete je také uvařit s mořskými řasami, které ovšem seženete jen v prodejnách se zdravou výživou. U červené čočky, jak jsem se zmínila výše, namáčení odpadá, ale jiné druhy luštěnin před vařením řádně namočte. Doba namáčení je většinou na balení a nezapomeňte vyměnit vodu před vařením! Já červenou čočku používám jen do polévky nebo jako pomazánku. V různých časopisech o vaření jsem viděla úžasné saláty s červenou čočkou, ovšem jak se kuchařům podařilo uvařit ji tak, aby se nerozpadla, je pro mě záhadou. Inu, každý se musí učit. Až se mi to podaří, tedy uvařit červenou čočku tak, aby byla měkká a nebyla z ní kaše, ráda se s vámi o to tajemství podělím. A na závěr ještě jeden receptík. Pomazánka z červené čočky Suroviny: červená čočka, cibule, česnek, sůl (nejlépe mořská), olej (nejlépe olivový a extra panenský a ještě trochu obyčejnějšího), koření dle chuti Příprava: Čočku rozvařte na kaši a dobře vychlaďte. Na pánvi zesklovaťte cibuli nakrájenou na drobné kostičky, odstavte a do horké cibule prolisujte česnek. Přendejte do misky cibuli s česnekem a přidejte vychlazenou čočkovou kaši. Míchejte a podle potřeby přilévejte olivový extra panenský olej tak dlouho, až vznikne lesklá "pasta". Osolte a okořeňte dle chuti. Já přidávám červený pepř a italské bylinky. Namažte na celozrnný chléb nebo toasty.

gastro vaření

Reklama