Mzdové otázky jsou v podnikatelské sféře ponechány smluvnímu ujednání účastníků pracovněprávních vztahů. Výše mzdy, kterou zaměstnavatel svým zaměstnancům za vykonanou práci poskytuje, se v tržním hospodářství řídí nabídkou a poptávkou na trhu práce, a vyjadřuje tak cenu pracovní síly. Výše mzdy se v prvé řadě odvíjí od dohody podnikatele, jakožto zaměstnavatele, se zaměstnancem a dále od smluv organizací zastupujících smluvní strany (odborové organizace na straně jedné a zaměstnavatelské svazy na straně druhé). Stát pouze předepisuje nejnižší přípustnou úroveň odměňování, když stanoví minimální mzdu a nově zaručenou mzdu resp. její nejnižší úrovně.
Období | Minimální mzda v Kč/měsíc | v Kč za hodinu |
1991 únor | 2.000 | 10,80 |
1992 leden | 2.200 | 12,00 |
1996 leden | 2.500 | 13,60 |
1998 leden | 2.650 | 14,80 |
1999 leden | 3.250 | 18,00 |
1999 červenec | 3.600 | 20,00 |
2000 leden | 4.000 | 22,30 |
2000 červenec | 4.500 | 25,00 |
2001 leden | 5.000 | 30,00 |
2002 leden | 5.700 | 33,90 |
2003 leden | 6.200 | 36,90 |
2004 leden | 6.700 | 39,60 |
2005 leden | 7.185 | 42,50 |
2006 leden | 7.570 | 44,70 |
2006 červenec | 7.955 | 48,10 |
2007 leden | 8.000 | 48,10 |
Zdroj: Autor a MPSV Minimální mzda je obsažena i v Evropské sociální chartě, která definuje právo na spravedlivou odměnu, na postačující slušnou životní úroveň pro sebe a svou rodinu. Zejména v současné době by minimální mzda měla plnit nejen funkci sociálně ochrannou, ale i motivační, tj. měla by zaměstnance motivovat k tomu, aby pro něho bylo výhodnější pracovat než pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání nebo různé sociální dávky. Již delší dobu se proto vedou spory o její výši. Zastánci postupného zvyšování minimální mzdy argumentují, že v Evropě se pohybuje na úrovni 35 až 40 procent průměrné mzdy a 10 až 15 procent nad životním minimem, a proto je nutné ji postupně zvyšovat. Exkurs: další úlohy minimální mzdy Minimální mzdy je vedle stanovení nejnižší úrovně příjmů za vykonanou práci používáno také jako pomocného kriteria v řadě právních předpisů (např. zákon o zaměstnanosti, zákon o všeobecném zdravotním pojištění, zákon o daních z příjmu, zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele nebo zákon o inspekci práce) jako kriteria pro uplatnění příslušného nároku, náhrady mzdy při ztrátě výdělku, stanovení výše pokut, poplatků, odškodnění, pojistného, příspěvků, přídavků, apod. Použitá literatura (souhrnně pro 1. – 5. část): MPSV: Minimální mzda od 1. ledna 2007 – brožura, 2007 Zrutský, J.: Minimální mzda a zaručená mzda, Právní rádce č. 3/2007, Economia a.s., Jakubka, J.: Dohody o provedení práce a jejich odměňování podle nového zákoníku práce, Linde – PSK č. 1/2007, Linde nakladatelství s.r.o. resp. taktéž (obdobný příspěvek) Jakubka, J.: Dohody o provedení práce podle nového zákoníku práce, Průvodce pracovně-právními předpisy č. 3/2007, BMSS-START, s.r.o., Jakubka, J., Jouza, L., Salačová, M.: Zákoník práce s komentářem, Poradce č. 1/2007, Poradce s.r.o., Autor (vlastní texty): Minimální mzda a mzdové tarify od 1. 7. 2006, Práce, mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále č. 1/2006, Poradce s.r.o.; Odměna z dohody o práci mimo pracovní poměr, Práce, mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále č. 6/2007, Poradce s.r.o.