Brusel - Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v únoru překvapivě zrychlil, z lednového tempa 1,7 procenta se dostal na 1,9 procenta. Inflace se nicméně udržela pod dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil statistický úřad Eurostat. Analytici podle agentury Reuters předpokládali, že inflace zůstane na 1,7 procenta.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v únoru překvapivě zrychlil, z lednového tempa 1,7 procenta se dostal na 1,9 procenta. Inflace se nicméně udržela pod dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil statistický úřad Eurostat. Analytici podle agentury Reuters předpokládali, že inflace zůstane na 1,7 procenta. Údaje za celou Evropskou unii, tedy ani za Českou republiku, první rychlý odhad neobsahuje.

Růst cen potravin a služeb v únoru převážil nad poklesem cen energií. Nejvyšší inflaci v rámci eurozóny podle údajů Eurostatu mělo v únoru Slovensko, kde se ceny meziročně zvýšily o 4,0 procenta. Nejnižší byla naopak inflace na Kypru, která činila 0,9 procenta.

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní předběžný odhad únorového vývoje inflace v České republice ve středu. V lednu se spotřebitelské ceny v Česku podle ČSÚ meziročně zvýšily o 1,6 procenta po prosincovém nárůstu o 2,1 procenta. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od listopadu 2016.

ECB začátkem února podle očekávání opět ponechala základní úrokové sazby beze změny, klíčová depozitní sazba tak zůstala na dvou procentech. "Protože se nadále očekává, že inflace v letech 2026 a 2027 zůstane pod dvěma procenty, není ze strany ECB zapotřebí žádná okamžitá akce," uvedli analytici banky Société Générale.

Hlavní ekonom ECB Philip Lane nicméně v rozhovoru s listem Financial Times (FT) varoval, že vleklý konflikt na Blízkém východě by mohl výrazně zvýšit inflaci a podkopat hospodářský růst v eurozóně. ECB bude o nastavení úroků znovu rozhodovat 19. března.

Írán od soboty čelí útokům Spojených států a Izraele. Konflikt vedl mimo jiné k prudkému růstu cen ropy a plynu kvůli obavám z narušení dodávek z Blízkého východu. Způsobil také výrazný pokles evropských akcií a oslabení eura vůči dolaru.

"Překvapivě vysoká únorová inflace jistě není dobrou zprávou a posiluje obavy pramenící ze začátku konfliktu na Blízkém východě," uvedl analytik Diego Iscaro ze společnosti S&P Global Market Intelligence. "Vyšší ceny ropy a plynu, výpadky v dodavatelských řetězcích a slabší euro - to vše jsou inflační faktory," dodal.

Ekonom Bert Colijn z banky ING předpověděl, že pokud konflikt potrvá několik týdnů, inflace se sice zvýší, ale bude se držet v blízkosti dvou procent. Upozornil ale, že v případě delších výpadků v dodávkách energetických surovin by byl dopad na inflaci výraznější. "To znamená, že se vrací nejistota ohledně inflačních vyhlídek," dodal.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v únoru podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,50 procenta. Sazba se na této úrovni drží od začátku loňského května.

Meziroční míra inflace v zemích eurozóny:

Zdroj: Eurostat

EU inflace únor FLEŠ