Brno - Vědci popsali, co se děje v nádorových buňkách, když se původně pomalu rostoucí nádor mízních uzlin mění v agresivní formu onemocnění. Klíčem je úbytek molekuly označené jako miR-29, která tlumí růst nádorových buněk. Měření její hladiny by mohlo pomoct lékařům včas odhalit rizikové pacienty a odhadnout, jak se bude nemoc vyvíjet, uvedl v tiskové zprávě první autor studie Daniel Filip. Jde přitom o poměrně snadný postup.
Chování nádorových buněk studovat mezinárodní tým pod vedením Marka Mráze z CEITEC Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno. Nádor mízních uzlin je typ zhoubného nádorového onemocnění z imunitních buněk krve, který zpočátku roste pomalu, ale přibližně u každého pátého pacienta se v průběhu let může náhle změnit v rychlý progresivní nádor s výrazně horší prognózou. Právě tento přechod je pro další léčbu i prognózu zásadní.
"Zjistili jsme, že v okamžiku, kdy se nemoc začne měnit v agresivní formu, prudce klesá hladina miR-29. Její útlum pomáhá nádorovým buňkám získat výhodu. Jsou schopné silněji reagovat na podněty podporující jejich množení a adaptovat se na změny v nádorovém prostředí," vysvětlil Filip. Bez této brzdy se nádorové buňky začnou rychleji množit a také lépe přežívat.
Výzkum nepřinesl jen nové poznání o fungování nádoru. Otevírá i možnost, jak lépe pomoci pacientům. V rozsáhlém souboru 185 nemocných vědci prokázali, že ti s nízkou hladinou miR-29 měli horší průběh onemocnění. Výsledky se podařilo potvrdit i díky skupině pacientů v USA, kteří byli součástí klinické studie. "Hladinu mikroRNA – například miR-29 – umíme měřit i z běžně uchovávaných vzorků nádorové tkáně. To je zásadní, protože takový test lze relativně snadno zavést do praxe. Do budoucna by tak mohl sloužit jako jednoduchý ukazatel rizika a pomoci lékařům rozhodnout, kteří pacienti potřebují intenzivnější sledování nebo léčbu," uvedl Mráz. Na vývoji diagnostického nástroje už tým pracuje.
